Složka 64

Koukám, že Dánové mají ve svých dějinách taky nadmíru ošklivý flek. Ovšem ostrov Sprogø by mě děsil v každé době, navíc význam slova zazděný tu dostává velice specifický rozměr. Vyšetřování trojnásobné vraždy v propojení s minulostí nabralo strhující obrátky zejména v druhé polovině a tiše jsem si přála vidět čtvrtého na židli. Působivá krimi jízda. (02.03.2019)

Rozhodně nejdospělejší snímek celé série. Řeší se mnohem více vztahy mezi postavami a na povrch vyplouvají aktuální sociální témata. Samotný případ není z hromady podobných zaměnitelných zápletek, ale regulérním píchnutím do vosího hnízda. Tahle vážnost a dospělost však upadá ve fádním finále, kde veškerý punc originality a vážnosti ztrácí. Posledních několik minut v nemocnici mnohem spíše připomíná vykalkulované akční snímky let dávno minulých než uvědomělý čtvrtý díl skandinávské kriminální série. Moment, kdy hlavní záporná postava v monologu vysvětluje co bude dále následovat, je směšnou scenáristickou zkratkou, která je trnem v patě celému snímku. Oproti předcházejícím dílům tu také chybí vnitřní tenze a napínavá druhá polovina. Je to dáno tím, že spravedlnost a sociální aspekt tu převzaly otěže od prosté záchrany lidských životů. Vyšší předvídatelnost děje celku též nenapomáhá. Je tedy otázkou zda divák více ocení dospělé téma Složky 64 nebo dravost a jednoduchost předcházejících dílů. (24.04.2020)

Nebudu řešit historii vysílání téhle série. Jenom řeknu, že jsem byla překvapená, že u nás čtvrtý díl téhle famózní série dávali. Co na tom, že plátno v kině byla velikosti menšího domácího kina a vlastně tam bylo lidí víc než chodí do velkého sálu. Jsem ráda, že jsem to viděla. Děj samotný silně emoční. Protože jakmile máte někde děti, děti, které mohly být dětmi, ale nejsou jimi, automaticky vám odpadne určitá skupina sledovatelů. Naprosto chápu, že jsou lidi, kteří Složku 64 viděli jako první díl. Dá se to, v ději se chytnete. Já na tom hlavně po zážitku se Sněhulákem, Hypnotizérovi a Pečovateli oceňuji, že v každém díle zatím bylo stejné obsazení. Podle hlasitých reakcí sálečkem bylo jasné, že většina lidí četla knihu. Nebudu hodnotit v rámci porovnávání. Kniha by se do dvou hodin nevešla. Ale jako detektivka s přesahem to stále funguje na 367% a já jsem spokojená. Jenom je škoda, že u podobných adaptací se prostě určité věci nevejdou a musí se upravit. (01.02.2019)

Po třech mírně nadprůměrných dílech o případech Oddělení Q přichází (konečně) po všech stránkách skvělá čtyřka. Tentokrát tu máme nejenom dobrou zápletku, která se navíc postupně fantasticky a překvapivě rozvine, ale poprvé (!) i opravdu povedené využití obou hlavních postav (hlavně Asad konečně dostal šanci a prostor se výrazněji projevit), včetně jejich vzájemného vztahu, jemuž tvůrci předtím věnovali minimum prostoru (po zhlédnutí Složky 64 mi to zpětně vadí o to víc). Za mě horký adept na krimi thriller roku... 80 % (31.01.2019)

Čtvrtý případ oddělení Q u mě stále nepřekonává Zabijáky, přestože ambicemi snímek míří hodně vysoko a bere si na paškál dánskou převýchovu dívek. Čili se Složka 64 prezentuje jako takové znovu otevření hodně bolestivé rány v dějinách Dánska. Nebudu zkoumat, zda-li a jak se události zakládají na faktech. Raději přejdu k filmu. Dvojice detektivů je už sehraná, přestože jí paradoxně hrozí rozdělení. Filmu trošku ubližuje méně výrazný záporák. Tady to chtělo prostě vyloženě úchylnou lidskou zrůdu místo někoho kdo si nechá jen uhryznout část ucha. Případ Složky 64 je určitě povedeným detektivním případem, jen mě osobně moc ničím nepřekvapil. Dějové zvraty jsou snadno odhadnutelné, stejně jako motivace všech zúčastněných. Přes malinko slabší dojem se budu příště opět těšit na brzkou shledanou. 70% (31.05.2019)