Květ mého tajemství

Veľmi nevýrazný Almodóvar, akoby to ani nebol on, ale Allen s argentínskym nádychom. Ženský svet, ktorému nerozumiem v tomto balení. (12.2.2016) –––– Aj na druhýkrát sa mi zdá, akoby to ani nebol Almodóvar. Celkom obyčajný príbeh zúfalej ženy v strednom veku, čo sa ide zblázniť pre nejakého Paka, ktorý nemá ani najmenšiu chuť na jej nálady. A aby to bol artový film, tak sa rozšíri o španielske spievanky, balet a zaujímavé interiéry. Dve hviezdy sú z môjho pohľadu akurát. (12.9.2016) –––– Žiadna vojna nie je taká hrozná, ako tá s tebou. (12.02.2016)

Přepsáno v březnu 2020. Květ mého tajemství se vyrovnává s rozpadem manželského svazku. Výstřednost je nahrazena rozpolceností a křiklavým kontrastem. Pedro Almodóvar si citlivě pohrává s melancholickým smutkem lásky, která pro slzy nedokáže vnímat nic jiného, než svou bolest. Vyvěrajícími niternými pocity jsou zoufalství osamělosti a palčivý pocit zrady, občas si Pedro neodpustí jemnou ironii, dokáže odtajnit čistě soukromé pocity, které se zmítají v touze a ve zklamání, není jednostranný a s pochopením podrobně zkoumá ten plamínek niterných nadějí po dokonalém naplnění osobním štěstím. Hlavním předmětem zájmu je Leocadia Macías (pozoruhodná Marisa Paredes), úspěšná spisovatelka sladkých románků pro ženské čtenářky. Je ve víru rozporuplných pocitů, očekávání, zklamání a touhy. Osobní a tvůrčí krize kráčí věrně spolu bok po boku. Naplnění štěstím je nejdůležitější potřebou. Hlavní mužskou postavou je Ángel (příjemný Juan Echanove), pozorný šéfredaktor madridských novin a milovník cukrkandlové literatury pro dámy. Láska trpělivě čeká na tu svou šanci. Výraznou postavou je Betty (příjemná Carme Elias), Leonina nejlepší kamarádka a psycholožka se speciálním školením zdravotníků. Touha se neptá po morálce a věrnosti. Důležitou postavou je Paco (zajímavý Imanol Arias), Leonin manžel a mírový vyjednavač válečných konfliktů v neschopnosti řešit své vlastní soukromé patálie. K výraznějším postavám tu patří také Blanca (tanečnice flamenca Manuela Vargas), Leonina věrná hospodyně a taneční hvězda nového programu touhy prosadit se ve skromných podmínkách. Z dalších rolí: lehkomyslný syn Blanky a tanečník s ctižádostivým plánem prorazit Antonio (baletní tanečník Joaquín Cortés), z nepoddajné matky nevrlá Leonina sestra Rosa (Rossy de Palma), ve městě nespokojená a po důstojnosti stáří toužící Leonina matka (Chus Lampreave), zdravotní sestra ze speciálního školení pro lékaře Manuela (Kiti Mánver), s nedodržením žánru nespokojený Leonin vydavatel Tomás (Juan José Otegui), vyhrožující editorka Alicia (Gloria Muñoz), či praktické cvičení absolvující lékaři (Nancho Novo a Jordi Mollà). Květ mého tajemství již ubral z černého humoru a ironie, ponořil se hluboko do nitra ženy, zmítanou rozporuplným pocity. Osvobození ze závislosti a naplnění je nejintimnější potřebou člověka. Povedený výlet do pocitů. (27.02.2010)

Ano, pokud bychom chteli mluvit o pozitivech Kvetu meho tajemstvi, dostaneme se tam, kde u kazdeho dila Almodovara. Vyborna kamera, pribeh,hudba, vtip, nadsazka, barvy a skvely vyber hercu a jejich vykony. Tento film pojednava o sice kratkem obdobi zivota jedne spisovatelky, avsak velmi intenzivnim. Urcite stoji za videni a snad az na odpurce Almodovara, kazdeho necim zaujme. Vyborna byla postava matky hlavni predstavitelky, co slovo to perla. Jinak jsem si vsimnul, ze ve vsech Pedrovych filmech jsou vzdy zabery na spoustu nadhernych vchodovych dveri domu, jedny hezci nez druhe. Tak nevim, zda jsou ve Spanelsku vsechny dvere tak krasne nebo si je reziser vybira...?!:-) (02.02.2009)

Film, který pro Almodóvara znamená přesun na pole regulérního melodramatu, i když komické situace a nadhled zde stále hrají značnou roli. Snímek se však jako celek nese v poklidné, mírně melancholické atmosféře, která vrcholí v nádherném režisérově vyznání rodnému kraji za doprovodu podmanivých lidových písní a v dojemné sousedské pospolitosti, která dokáže dovést zpět "kravku bez zvonce". A. zde opět zábavně pracuje se zdvojením fikce (scény z tréninku pracovníků dárcovského centra, které svou pravou podstatu odhalí až na úplný závěr) a rovněž se poprvé hlouběji věnuje tradicím své země (výrazový tanec), vrací se k vlastním kořenům. V režisérově kinematografii jde bezesporu o jeden z klíčových a přelomových snímků, které mají vše co máme na jeho stylu rádi, ale tyto prvky uvádí do zcela nového kontextu, otevírá je tvůrčí etapě, která mi na Almodóvarovi sedí nejlépe. I když přesto dle mého vkusu značně decentní snímek poněkud postrádá jiskru, nekorektnost i větší dávku ironie a v dost konvenčním závěru ztrácí na zajímavosti (zajímavé ale na druhou stranu je, že je zde poprvé převyprávena kostra děje budoucího snímku Volver, jenž je zde osobním hrdinčiným románem, který nakladatelská mašinérie nehodlá přijmout). (01.04.2011)

Úspěšná kariéra spisovatelky, lukrativní smlouva s nakladatelem, pseudonym Amanda Gris zaručující absolutní soukromí a milovaný manžel. Co víc si žena středního věku může přát? Snad jen kdyby manžel nebyl tak často a dlouho pryč. Kdoví proč, ale najednou se její proslule optimistické a sladkobolné náměty začínají barvit dočerna. Jakkoliv se příběh zdá reálný, v podání Pedra Almodóvara dostane i ta nejvšednější historka jedinečné rysy, avšak ani přes to mě film nijak neuchvátil, zdál se mi natahovaný, kde jen to šlo. (05.02.2006)