M*A*S*H - Série 8 (1979) (série)
Tvůrci:
Larry GelbartRežie:
Charles S. DubinKamera:
Dominic PalmieriHrají:
Alan Alda, Mike Farrell, Harry Morgan, Loretta Swit, David Ogden Stiers, Jamie Farr, William Christopher, Kellye Nakahara, Allan Arbus, Clyde Kusatsu, Philip BrunsVOD (1)
Obsahy(1)
Klinger si vyzdobí svou pracovnu po svém - v orientálním stylu, ale setká se s nepochopením, a proto se rozhodne utéct, ale nakonec si vše rozmyslí. Mezitím je přivezen do 4077 americko-korejsky válečný hrdina, který se pokusí o sebevraždu, protože má být propuštěn z armády a jet domů. Musí být k němu povolán doktor Freedman. (TV Nova)
(více)Recenze (4)
Další pokus Klingera o útěk nebyl žádná extraliga, už se snažil o lepší, zato Freedman válel. ()
Snad jako všechny díly se Sidney Freedmanem mě tenhle fascinuje... ()
To jak pomohl Sidney Freedman (Allan Arbus) Michaelovi (Clyde Kusatsu) je v podstatě obrácený tik nebo Touretteův syndrom. Nekontrolovatelné pohyby tiky, či vydávání zvuků je reakce na stres, jedná se o somatizaci projevu duševních pochodů v oblasti tělesné, tedy o mechanismus vyjadřující nezpracované emoční prožitky. V podstatě šlo o odvedení sebedestruktivní energie do opakovaného pohybu ruky. Freedman správně reflektoval že šlo jen psychiatrickou "řezničinu" a že bude třeba ještě mnoho práce. ()
"Myslím že naše práce je jednodušší než tvá, Sidney, aspoň vždycky vidíme kde to krvácí..." ()
Zajímavosti (4)
- „Goodbye Cruel World“ je píseň napsaná Glorií Shayne, jejíž nejslavnější verzi nazpíval James Darren v roce 1961. (sator)
- Osádka polní nemocnice diskutuje o prospěšnosti či neprospěšnosti televize jako v podstatě o novém fenoménu. První televizní vysílání však začalo ve Spojených státech 10. května 1928. Podle statistik do konce roku 1952, tedy v době Korejské války, bylo možné nalézt televizory ve 20 milionech domácností po celé Americe, což představuje nárůst o 33 % oproti předchozímu roku. (sator)
- To, jak pomohl Sidney Freedman (Allan Arbus) Michaelovi (Clyde Kusatsu), je v podstatě Touretteův syndrom. Nekontrolovatelné pohyby, tiky či vydávání zvuků jako reakce na stres. Jedná se o somatizaci projevu duševních pochodů v oblasti tělesné, tedy o mechanismus vyjadřující nezpracované emoční prožitky. V podstatě šlo o odvedení sebedestruktivní energie do opakovaného pohybu ruky. Freedman správně reflektoval, že šlo jen psychiatrickou „řezničinu“ a že bude třeba ještě mnoho práce. (sator)
Reklama