Sanitka

"Promiňte, já vám chtěl jen zachránit život." Sanitku jsem míval radši než Nemocnici, byla akčnější, měla hezčí baby (Hudečková, Adamovská, Andrlová), lepší hudbu a sešli se tu mí oblíbenci jako Hanzlík, Kostka nebo Vinklář jako charizmatický, chápavý šéf s úžasnými melancholicko-patetickými proslovy k zaměstnancům. Naivita a patos mi nevadí, právě naopak a nad politiku jsem povznesen, ale faktem je, že je to hrozná limonáda, že Hanzlíkova správňácká postava nepůsobí nejsympatičtěji a že bych rozhodně nepostrádal linii jeho otravného bratra. Ovšem ten euforický pocit pokaždé, když vyrazí sanitka do ulic a ten poslední traumatizující díl s leteckou katastrofou... (17.01.2010)

Stará dobrá Sanitka. Poměrně slabé hodnocení spousty uživatelů poměrně chápu pro z dnešního pohledu "zastaralosti" seriálu, ale po shlédnutí seriálu v dospělém věku musím konstatovat, že je to skvěle a geniálně postavený a natočený seriál. Od děje přes záchranné scény včetně vývoje vozového sanitního parku až samozřejmě po památný poslední díl mapující skutečnou událost havárie letu v pražské čtvrti Suchdol z roku 1975. Z dnešního pohledu není seriál dostatečně akční, rodinné scény jsou výrazně pro Janderovské, kdy mladý Jandera je velmi silná osobnost a jeho vztahy k jeho dvěma ženám i otci jsou silně kombinované, až mi hodně lezl krkem pro svou tvrdohlavost a neochotu kompromisu. Ovšem další postavy jsou výtečně vykreslené a zahrané, prim hraje Bartoška. Seriál vrcholí skutečně naprosto fantastickým dílem a je správným ukončením seriálu. Jakákoli dvojka, ať už bude jakákoli, nemá šanci ducha seriálu přenést dál. A znělka je kapitolou sama pro sebe, ta prostě nemá chybu. (27.09.2013)

Výpravný seriál o historii české záchranářské služby v období socialismu považuji za velice zdařilý. Osudy rodiny Janderů, jejich nejbližších, Vojtěchových kolegů a kolegyň a mnohých dalších postav jsou rozloženy do rozumných 11 dílů. Osobně pro mne nejsilnější a nejpůsobivěhší scénou je loučení s doktorem Richardem Skalkou. Nejzajímavější a nejakčnější je jistě díl jedenáctý, inspirovaný skutečnými událostmi. Vlastně skutečnými událostmi inspirovaný je celý seriál. Opět v porovnání se současnou seriálovou tvorbou lze hovořit o "nebi a dudech". Dokonce snad se uvažuje o pokračování. Vždy se něčeho takového obávám. Obdobně, jako u seriálu Nemocnice na kraji města to může skončit akorát špatně až velice špatně. (09.03.2008)

V české kotlině oblíbený a v podstatě kultovní seriál podle mého názoru nedosahuje kvalit takové "Nemocnice na kraji města", a to hlavně kvůli charakterům postav. Když se nyní ohlédnu za několikatýdenním sledováním televizní reprízy, nevybavuji si příliš mnoho hrdinů, se kterými bych sympatizovala. Vlastně i Hanzlíkův Jandera mě iritoval neustálým přeletováním mezi dvěma ženami (jeho bývalou kolegyni a milenku v podání Evy Hudečkové každopádně řadím mezi nejlepší manipulátorky a mrchy české televizní tvorby). Kdybych ale vyrůstala v osmdesátých letech, určitě bych vyžadovala Bartoškův plakát v pokojíčku :). (27.07.2016)

Seriál je určený jen pro morálně vyšší a cítící lidi. To je jasné už podle formy hlavního hrdiny, do níž byl ulitý. Vojtěch Jandera má na víc, ale končí mezi sanitáři, kde je jich podobných - co má navíc - než jen na doktora poskytující první pomoc v terénu, takže většina z nich je nespokojená ve svém životě a teskně bere práci, která pro ně není tím původně vysněným postem v medicíně. Jandera jako jeden z mála ale má před očima stále Hippokratovu přísahu, na kterou jiní lékaři už zapomenuli, nebo ji při skládání slibu medicíně složili jen že se to chtělo. Seriál je to tkz. lidský, což je bezesporu jeho největší přednost v nelidské době. (10.3.2011) (10.03.2011)