Dáma na kolejích

Muzikál ušitý Jiřině Bohdalové přímo na tělo, o tom nemůže být žádných pochyb. Ta zde hraje řidičku tramvaje Marii, která uvidí na Malostranském náměstí svého manžela jak se líbá s cizí krásnou ženou. Tramvaj zastaví a uteče. Rozhodne se to manželovi trošku osladit. Zrujnuje rodinné finance a začne si užívat. Jsou to však jen její představy. Většinu děje zabírají muzikálová čísla. Ta se nedržela přísně reality. Někdy byla i vtipná, ale hlavně výpravná. (02.10.2009)

Porozumět tomuto dílu, které poetikou i použitou metodou vědomě navazuje na STARCE NA CHMELU, není snadné. Přesah do retrospektivní emancipace, která končí zdánlivou hospodyňskou odevzdaností puťky z tramvaje, zřejmě nalézá své vypovídací jádro právě v prolnutí oněch krajních scén šoku z manželovy nevěry v úvodu a návratu do řidičského křesla tehdy moderní tramvaje v závěru tohoto muzikálového filmu. Zde jakoby tvůrci vyjádřili svůj názor na nablýskanou výpravnost značné části retrospektivních scén, které byly v přímém protikladu se skutečnou tváří komunistického protosocialismu té doby. Oprýskané budovy, zanedbaná města a vesnice, infrastruktura před odpisem a spou s tím touha konečně začít po létech strádání a nedostatků opravdu žít. Průvod felícií, tehdejších supranedostatkových supervozů a jejich jízda po ještě prvorepublikové jakobydálniční komunikaci tuto aureolu virtuální reality před 45 lety ještě více zvýrazňuje. Zřejmě poprvé tehdy Jiřina Bohdalová naznačila, že její umělecké možnosti dalekosáhle přesahují formát navenek prvoplánové - a tím i povrchní - lehce nadrzlé komičky. Přehlédnout nelze ani půvab a už tehdy vyzrálé herectví předčasně zesnulé a nedoceňované Libuše Geprtové stejně tak jako mužské protagonisty. Tehdy nastupující Radoslav Brzobohatý i Liberečan s pražským rodným listem František Peterka (asi nejvíce známý z KRKONOŠSKÝCH POHÁDEK) se rozhodně neztrácejí a zejména Peterka, který tu má ojedinělou možnost k rozehrání svého chlapského herectví, naznačuje, že i na regionálních scénách té doby působily vyzrálé herecké osobnosti. Když přemýšlím nad tím, proč tento muzikál, scénářově i choreograficky vypravený na stejné invenční úrovni jako STARCI NA CHMELU, vlastně zapadl, jen těžko hledám odpověď. Zřejmě je tu rozdíl dán již námětem: zatímco v prvním případě Pucholt vzlétá ke hvězdám a naznačuje přitom meze tehdejšího režimu a jeho ideologie v působivém oparu stříbrného větru, v DÁMĚ je hrdinkou udřená žena-dělnice, odbývaná za své dvojité směny jednou za rok emdéžovitým večírkem, táhnoucí z nezbytí svou káru, pro niž jí ze stříbrného větru zbývají již jen právě ony nečekané záchvěvy náhle rozbolavělého srdce. Chodit po zemi a trpělivě sbírat a trhat fakta a souvislosti vnímané navíc ženským mámovským zrakem není - a asi nemůže být - pro diváka tak poutavé a strhující. Právě v tom však tkví skutečný půvab a přínos tohoto neprávem zapomínaného a rozporně přijímaného klasického díla autorské trojice Rychman-Blažek-Koníček. (25.08.2007)

Marná snaha, hra se zpěvy. Tahle by asi Cimrman charakterizoval tento, generaci našich maminek a babiček známý, filmový muzikál. Nabízí se srovnání se Starci na chmelu, kteří oplývali lepším námětem, pojetím i hudbou, což jsou věci u tohoto žánru nejzásadnější. Dáma na kolejích není opravdu film, který bych musel vidět dvakrát. Chvílemi film jakoby paroduje muzikál svými až infantilními texty písní a podivnou choreografií. Navíc příběh jako vystřižený z Ordinace v R.z, takže kromě Jiřiny Bohdalové, která málokterou roli pokazí (i když Dáma na kolejích se asi bude řadit někde k jejímu slabšímu průměru) není o co stát. Možná ještě půl hvězdy za snahu tvůrců vybočit z hlavního proudu a natočit něco západnějšího, ale i tak 40%. (08.09.2012)

Kromě dost divných písniček mi ten film nepřipadá vyloženě špatný. Je tam spousta správně uhozených nápadů a rozuzlení je chytré. Druhá půlka už se ale dost vleče, pořád se propírá stejný problém a to se omrzí. Musím říct, že je to takové, zajímavé, zvláštní dílko. Doporučuji šmahem neodsuzovat a dávat si pozor na různé nápady a vtípky, ať už vizuální, choreografické, nebo dějové. Stojí za to se s tímto filmem seznámit, byť celkově je opravdu slabší. (20.03.2009)

Tenhle muzikál jsem nikdy neměl rád. A to jej dělali tvůrci tak povedených Starců na chmelu. Jenže - on ten film nejspíše obráží skutečné tehdejší manželské problémy pana Brzobohatého a paní Bohdalové, která mu dělala v reálném životě hysterické a žárlivé scény, jenže tady má hrát tu puťku, která se stane sebevědomou ženou, bo všichni chlapi jsou hajzlové záletní, víme? Ani bych se nedivil, kdyby za námětem stála právě ona. Písničky jak které, osobně se mi líbí dvě. A ještě oceňuji tehdejší pražské reálie - pár let a v Praze je prdlajs. (10.11.2020)