Prokletí

The Cursed nakonec nesplnil prvotní nadšené reakce “jeden z nejlepších hororů roku“. Jedná se ale ve finále o povedený kousek s dobovou atmosférou, kde dojde na pěkně natočené sekvence, několik nepěkných krvavých scén a solidních hereckých výkonů. Problém je ale ten, že styl hororových scén se opakuje a s postupem času se film nikam dějově neposouvá a postavy nejsou dobře prokresleny a nebo mají méně času na plátně. I přesto se jedná o vcelku povedený snímek, který by měl fanoušky hororů potěšit než zklamat. Stopáž ačkoliv má skoro dvě hodiny nenudí a film dobře odsýpá. Divák se ale nakonec neubrání pocitu, že z tohohle filmu se dalo vytěžit mnohem víc. 6/10 Více ZDE :-) (20.03.2022)

Takový cigánský film prostě. Veškerý výtěžek ze sběru barevných kovů, byť pevně spojených se zemí či budovou, za který to bylo natočeno, okamžitě padl na úvodní záběr ze zákopů první světové, sice solidní, ovšem vzhledem k dalšímu ději zcela k hovnu, načež následuje až sockovsky laciný, dost nudný a behaviorálně i kauzálně naprosto kokotský příběh vykotlané zubní protézy Gity Deméterové, mantákovitého lovce cigánských chimér a ňafavého moreanimáka á la retardovaný Glum, načmáraného v Malování, jež terorizují velkobritskou gádžovskou famílii scénářem, za který by se nemusel stydět ani oligofrenní Milan Žiga, promovaný to několikanásobný absolvent 4. třídy zvláštní školy. Což je dost divné, protože Ellis dosud patlal vcelku zábavné a sysluplné pohyblivé obrázky. Mám obavu, jestli náhodou nepřistihl nějakou partičku kulturně tolik obohacujících pandžábských kočovníků, jak mu prozíravě estetizují barák odstraňováním těch nevkusných měděných okapů a nevyjádřil ostrou nelibost, načež ho, na sociálních dávkách živořící, zlatem ověšená a na 110 kilo vyžraná, matrona smečky strašlivě navěky proklela slovy: „Char miro kar, dilino, same dilo pyčoviny teť budeš točyt, dokuť tě rakovyna nezežere!“. (21.03.2022)

Na podobných filmech, se mi líbí jedna věc a to jak se na začátku vždycky objeví nějaká skupinka cikánů, indiánů, asiatů a nebo prostě někdo, kdo neodpovídá  normám. Následně na to, se objeví bohatý Anglický běloch a začně mluvit o tom, jak je to skupina plná barbarů, zločinců a nevěřících a že je třeba je mírumilovně vyhnat. A tak mírumilovně, část lidí z té skupiny zmasakrují, přeživší ženy znásilní a pak je buď zabijí a nebo prodají a na některých, z té skupiny se extra vyřádí, jakože je pohřbí za živa a nebo jim usekají ruce a nohy a pak je ukřižují. Ale jinak je to velice solidní vlkodlačí horor, který je atmosféricky hodně silný a umí být místy i dobře napínavý, takový útěk z hořícího baráku, je fakt luxusní podívaná. Ale co je hlavním perlou v tomhle filmu, sou samotní vlkodlaci, tvůrci si dle všeho nechali ispirovat Bloodbornem, protože tihle vlkodlaci sou jedni z nejvíc děsivých, co sem kdy viděl. A je tomu tak, protože vůbec nepřipomínají klasické vlkodlaky, sou bez chlupů, sou šlachovití, nepotřebují úplněk na to aby se proměnili a je jim jedno, jestli je den a nebo noc. A to neni to nejděsivější na nich, ta pravá hrůza příjde potom, co sou zabiti. Jako tenhle film, je naprosto skvělý a je tak trochu záhadou, proč má mizerných 61 procent, (22.08.2024)

Pořádnéj vlkodlačí horor po několika letech! Film se odehrává v líbivém pozdním 19. století a celý film má nádech studia A24. Malou vesničku začne sžírat kletba, poté, co krutý Baron nechá zmasakrovat romský klan a ve městě se začnou dít nehezké události. Boyd Holbrook ( výborný herec!) jakožto patolog přijíždí také do města a pomůže obyvatelům kletbu odvrátit. Film i přes 2 hodiny nenudí, má sychravý vizuál plný mlhy a působivých scénerií, skvělé herce ( Vedle Holbrooka potěší i Kelly Reilly a Alistair Petrie), creepy strašáka, slušného vlkodlaka ( kdo nadává, vzpomeňte si na plyšáky za posledních 5 let), Poctivé Gore, pár lekaček, solidní brutální úvod z války, finální masakr v kostele, městská kletba- opravdu nevím, co víc chtít, je tu od každého něco a ve slušné míře. Za malý peníz slušná práce, takový hororový přírůstek se ukáže jednou za čas a je potřeba jej docenit. Příběh 3/5, Akce 3/5, Humor 0/5, Násilí 4/5, Zábavnost 4/5 Hudba 3/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 4/5, Napětí 3/5, Emoce 3/5, Herci 4/5. 8/10. (22.03.2022)

Já už jsem si za poslední dekádu, no, už to bude spíše delší časový úsek, zvykl na skutečnost, že na mě všechny ty horory působí pramálo hororově. Takový ten pocit mrazení, který by se v těchto vedrech obzvláště hodil, doprovázený pocitem nejistoty či přímo obav z neurčité hrozby při noční cestě na záchod jsem už dlouho nezažil a nedostavil se ani tentokrát. Zmátl mě i obsah na Netflixu, z něhož cituji první větu: "Začátkem devatenáctého století dojde ve francouzské vesnici s temnou minulostí k sérii brutálních vražd." Já nejsem zrovna skvělý matematik, ale pokud odečtu od číslovky 1917 číslo 35, vychází mi rok 1882, a ten pro mě fakt není začátkem devatenáctého století. Kromě toho mě mátla všudypřítomná angličtina a zejména hlavní hrdina John McBride, ale nakonec jsem si zvykl, Skotům se ostatně ve francouzských službách vždycky dařilo. Pochmurně tíživá atmosféra byla skvělá, CGI tragická, herecké výkony chválím a pro lepší výsledek bych rozhodně více zapojil střihače, který by jistě dokázal vytřídit zrno od plev, a zkrátit tak poněkud přebujelou stopáž. Ale jo, nebylo to špatné. / Poučení: White guilt je stále v kurzu. (16.07.2024)