Režie:
Rolf HansenScénář:
Rolf HansenKamera:
Franz WeihmayrHrají:
Zarah Leander, Rossano Brazzi, Paul Klinger, Walter Gross, Vera Complojer, Victor Janson, Olaf Bach, Hans Stüwe, Agnes Windeck, Herbert Hübner, Leo Peukert (více)Obsahy(1)
Frank Douglas (Karl Martell), pojišťovák lodních společností, je nalezen zastřelený v hotelu jednoho jihoamerického přístavního města. Policejní vyšetřování se brzy soustředí na osobu vážené lékařky (Zarah Leander), o níž vyjde najevo, že používá cizí jméno a doklady. Tato tajemná žena popírá, že by zabila Douglase, ale odmítá o sobě cokoliv prozradit... (Pohrobek)
(více)Recenze (2)
Závěrečný film první německé kariéry Zarah Leander. Situace byla vážná, Leanderová přišla do Německa krátce před válkou a po prvních třech veleúspěšných filmech podepsala druhou smlouvu. Přála si polovinu gáže ve švédských korunách a celkově vydělávala více, než jiní filmoví prominenti, včetně režisérů. Leanderová si byla vědoma své ceny. Zažila chudobu, rozvod, měla dvě děti a proto velmi dbala na to, aby se už podobná situace nikdy nevrátila. Všechny peníze vydělané v Rakousku a Německu investovala do malého panství v Lönö. Ale v roce 1942 se už žít v Berlíně nedalo, část exteriérů sice točila i v Římě, ale její berlínský dům byl zničený a Němci už nechtěli platit ani polovinu její gáže v jiné měně, než v říšských markách. S tím Leanderová nemohla souhlasit a po premiéře Damals odešla. Ještě půl roku odmítala další a další scénáře a čerpala z toho, že z ekonomických důvodů nebyly její filmy až do konce války staženy z kin. Nestala se sice říšskou občankou na přání Goebbelse, ale zisky z pokladen pomáhaly financovat poslední roky války. To ve Švédsku vyvolalo rozpaky, ale vzhledem k proklamované neutralitě země bylo možné již brzy po válce znovu najít společnou řeč mezi Leanderovou a jejím domácím publikem. Leanderová to chápala tak, že její hlavní příjem přichází z hudebního průmyslu a filmy jsou jen zlomkem jejího úspěchu. Konec konců, finanční bilance hovořila jasně. Damals je na každý pád třetím říšským filmem Leanderové, který se odehrává v současnosti, ale aby to nebylo tak tvrdé jako předchozí Der grosse Liebe, vracíme se zpět do roku 1920 a prožíváme s hlavní hrdinkou celý její pohnutý osud vedoucí až za mříže vězeňské cely. Je to zajímavá detektivní mozaika s mnoha otazníky, mnoha exotickými prostředími a samozřejmě se skvělými písněmi. Nejlepší z nich jsou Jede Nacht ein neues Glück a Einen wie dich könnt ich lieben. Ty písně, které zmiňuje Pohrobek jsou z Der grosse Liebe, čímž tady už pěkných 15 let čtenáře mystifikuje. S hereckými partnery je to poněkud slabší, Hans Stüwe (Es war eine rauschende Ballnacht, Der Weg ins Freie) nikdy postavám Leanderové štěstí nepřinesl, Rossano Brazzi zas jen připomíná spolupráci Říše s Duceho Itálií a vedlejší roličku tu má dokonce i druhořadý Hans Brausewetter. Z toho hlediska to není žádná výhra a Leanderová musí celý film uhrát prakticky sama. Odměnou jsou některé kostýmy určené pro hudební scény, bohužel ale převažuje tehdejší soudobá móda, ačkoli Leanderová byla královna historických (či historizujících) kostýmů. Vzhledem k dalšímu politickému vývoji se Leanderová mohla znovu shledat se svým německým publikem až v 50. letech, ale to už je zase jiný příběh. ()
Jeden z nejlepších německých filmů roku 1943, jejž v kinech vidělo 27 milionů diváků. Co se týče snímků s divou Zarah Leander: La Habanera ji možná ukazuje ještě v zářivějším světlě, Damals je ale zase o něco zajímavější film. Mozaika melodramatických příběhů z exotického prostředí, které postupně skládají jeden eigentlich tapferes Leben . Zarah Leander uchvacuje jako takřka vždy. A její zpěv! Prakticky vše, co kdy vyšlo z jejich úst se stalo šlágrem. Zde to jsou především písně Ich weiß, es wird einmal ein Wunder geschehn a Davon geht die Welt nicht unter. ()
Galerie (16)
Photo © Deutsche Filmvertriebs
Reklama