Režie:
Bernard VorhausKamera:
John AltonHrají:
Cathy O'Donnell, June Lockhart, Hugh Beaumont, Mark Daniels, Peggie Castle, Sonia Darrin, John Dehner, Milton Parsons, Cliff Clark, Brick Sullivan (více)Obsahy(1)
Z hořících stájí vyvádějí vyděšené koně a Rod Carlin (Mark Daniels) se tam snaží dostat a zachránit svou manželku Barbaru (June Lockhart), kterou viděl jít za koněm. V požářišti se skutečně najdou pozůstatky ženy a na krku má Barbařin diamantový náhrdelník. Na pohřbu je mimo jiné i žena v černém závoji. Je to Barbara Carlin, kterou vcelku pochopitelně zajímalo, jak její pohřeb vypadá a co se to vlastně děje. Rodinnému právníkovi Michaelu Dunnovi (Hugh Beaumont) řekne pravdu a ten ji pošle na policii. Barbara se ale rozhodne trochu pátrat nejprve sama. Dozvíme se, že manželství bylo před rozvodem a z toho máme prvního podezřelého – Roda. Ten měl milenku – svou asistentku Helen Lawrence (Sonia Darrin), to je číslo dvě. Trojka je Rusty (Cathy O'Donnell), Barbařina adoptivní mladší sestra, která ale nebyla opravdu adoptována, a proto nic nezdědila po smrti jejich otce. Navíc se zdá, že nějak pokukovala po Rodovi. V noci vypadne elektřina a ve tmě někdo Barbaru neúspěšně napadne. Ještě že je zde hodný rodinný právník Michael, který Barbaře pomáhá. Nebo ne? (Peabody)
(více)Recenze (4)
Ve výčtu žánrů chybí komedie, což jsem tedy nečekal. Možná i proto mě film bavil méně než Úžasný pan X. Případným zájemcům rozhodně nedoporučuji číst zdejší obsah, páč nejen že vyzrazuje téměř celý děj, ale výrazně naznačuje, kdo za vraždou stojí. Celý příběh se točí kolem záhady, kdo a proč se pokusil zabít Barbaru. Za mě lehké zklamání, avšak kvůli krátké stopáži vcelku slušný kousek pro milovníky starých černobílých snímků - velmi pěkná kamera. Poslední minuty jsou drama a policie je nepříliš schopná jako ostatně asi všude. ()
Příjemné povedené béčko, které má jen něco přes hodinu, za to však nechybí zajímavá zápletka, napětí a ani odlehčující humor. __ Příběh pojednává o ženě, která předstírá svou smrt v ohni, aby zjistila, kdo se jí pokusil zabít a kdo byla žena, kterou pohřbili místo ní. ()
Celý čas som uvažoval, či toto nepatrí na zoznam noirových komédií... Film si úmyselne robí sám zo seba srandu a každá (epizódna) scéna končí situačným humorom. Možno viac ako sa na noir patrí. Zápletka (vrátane dôležitej (?) romantickej linky) je rozvrhnutá až príliš povrchne (scény s boxerom ani nespomínam)... Noiristov však vďaka kamere Johna Altona potešia obľúbené klišé ako tiene žalúzií, lampa v tmavej miestnosti namierená na vypočúvaného, hra s nasvietením očí. Vyššie ako 3* však ísť nemôžem. A to mám noirové hodinové Bčka rád! ()
Jen lehce nahozená zápletka i provedení ()