Zrozeny k zabíjení

Andy Sidaris byl vždy vizionář mainstreamové přízemnosti. Již ve svých začátcích na poli televizních přenosů sportovních utkání, které mu vynesly cenu Emmy, přišel s tzv. honey shotem, který nadlouho opanoval tento formát. Ve "Fit to Kill" zase definitivně kodifikoval vířivkovou estetiku, kterou následně v novém tisíciletí převzaly reality show vilového typu jako "Big Brother". Jeho snaha neustále dále rozšiřovat vlastní vesmír nevyhnutelně vyústila do bijáku přecpaného figurami z dřívějších snímků. Což vedle potřeby každé z nich dát alespoň nějaký prostor, a ještě k tomu zahrnout pár nově příchozích nevyhnutelně ústí do zběsilého galimatyáše. Pod tíhou množství figur se původní svět centerfoldových agentek a démonických záporáků, připomínající mokrý sen dospívajícího Jamese Bonda, propadá už vyloženě do soap opery, kde se jen postavy válejí kolem vířivky nebo na jachtě. Sidaris vždy vyzdvihoval, že při psaní postav vychází z reálných dovedností představitelů, což zdůvodňuje, proč v každém filmu Dona Speir pilotuje letadlo, Cynthia Brimhall zpívá nějaký zoufalý šlágr a Ava Cadell mele nějaké ezo žvásty o vztazích. Nedostatek prostoru pak staví do pochybného světla nováčky, především pak Sandru Wild, jejíž part se omezuje na zvedání telefonů během stání ve vířivce nahoře bez. Naštěstí ale Sidaris zase jednou pustil ze řetězu své klukovské já (respektive okamžitou slastí řízené id), takže se "Fit to Kill" chvílemi proměňuje na modelářský katalog blbinek na dálkové ovládání. Vedle koz (tentokrát už převážně silikonových) a hraček na dálkáč dojde také na obstojné množství dalších oblíbených věcí nezletilých chlapců jako jsou obří sluneční brýle, nepraktické, ale tuze cool kostýmy, ale také nějaké ty hákáče díky zdejší zápletce o diamantu ukradeném nacisty (pravost historky stvrzuje fakt, že je dodnes uchováván v krabičce s hákáčem na vnitřní straně víka). Potřebný elán do budoárové ospalosti vnáší Julie Strain, která si svou první roli mazané záporačky užívala natolik, že se stala Sidarisovic maskotem po zbytek jejich filmografie. Zábavnost filmu se hodně vystupňuje ve finále, kde konečně ke slovu přijde pořádně zpatlaná akce, když Sidaris bezelstně střihem spojuje dvě evidentně na kilometry vzdálená místa. "Fit to Kill" navíc nejvíce zpřítomňuje impotentnost sidarisovek. Potřebu dostat do filmu nějaké muchlovačky (které zpravidla vymýšlela i režírovala jeho žena a producentka Arlene) scénář řeší prostě tím, že nechá dějově neslučitelné postavy o sobě fantazírovat. Nemluvě o Sidarisovic upjaté hetrosexualitě, která jde proti jinak vše zastřešující porno logice. Na jedné straně se jakékoli dvě postavy opačného pohlaví bez sebemenší iniciace začnou oblizovat (přinejmenším ve snu). Ale ačkoli agentky hodně času tráví samy ve dvojicích povalováním či cachtáním se, překročení queer hranice, tolik typické pro porna, představuje pro paní Arlene i jejího manžu absolutní tabu. _____ V rámci Sidarisovic MCU (Mammaries Cinematic Universe) můžeme po vzoru dělení marveláren tento film označit za poslední titul Fáze 2. Tu definuje přítomnost dua agentek Donny Hamilton a Nicole Justin (v podání Dony Speir a Roberty Vasquez). Film byl natáčen současně s předchozím "Hard Hunted", na který také dějově navazuje postavou ústředního záporáka a několika odkazy v dialogu. Bohužel kvůli souhře vnějších faktorů byla tato druhá fáze ukončena. Hlavní důvod zajisté představovalo těhotenství Dony Speir, kvůli němuž a následné výchově dítěte se zcela stáhla z šoubyznysu. Jedná se taky o poslední výpravnější projekt rodiny Sidarisových a poslední film reálně natáčený na Havaji (s výjimkou několika sekvencí z úplně finálního završení série "Return to Savage Beach"). (16.01.2021) (méně) (více)