Nic směšného

Je málo filmů které dokáží perfektně zkloubit tragedii a komedii, Nic smiesznego je takovým filmem. Některé scény jsou opravdu až sitcomově laděné ale celkový příběh je vlastně spíše tragický. Takže za zkloubení žánrů jedno velké plus a k tomu si přidejte výborného Cezary Pazuru a dostanete, i na poměry polské kinematografie, vskutku zajímavý film. (27.04.2014)

Jako kazdou komedii si clovek musi oblibit casem. Navysovani poctu shlednuti by urcite navysilo procenta hodnoceni. Ovsem po prvnim nepadam na zadek. Chvilema jsem se bavil, chvilema to bylo nevydarene zahrane, obcas vtip, ktery za to nestal, chvilema scena dotazena do prehnanosti a ani do hlavniho hrdiny jako do stredu smichu jsem se taky netrefil. Slabe tri. (13.07.2015)

Název filmu je naprosto klamavá reklama, neb je to všechno naopak bardzo směšné. Jeden nešťastný, leč velmi vtipný životní osud, nevídané množství nahých polských hereček poloviny 90. let, příjemný absurdní humor a Koterského scenáristický rukopis, který se mi děsně líbí - postavy se neustále přeříkávají, respektive opravují se ve své mluvené řeči, což je na hranici určité přirozenosti a značné vtipnosti. A Cezary Pazura? To je takový polský Jim Carrey. (01.01.2023)

Po otevření boxu v márnici se objeví pytel s tělem a s visačkou č.2. „ Znovu druhý, celý život pořád druhý i tady jsem byl dneska první a cítil jsem se zase jako druhý. Kurva. I na věčnosti budu druhý? “ A potom se Adam Miauczynski probudí ve své posteli aby bilancoval. „Nepotkalo mě v životě nic směšného“ (přesný výklad je asi spíš radostného, protože směšného toho zažil víc než dost). Skvělé monology a osobitý humor Koterskieho jsem si oblíbila už v Dzien Swira (a velmi jsem ho postrádala ve "Wszyscy jestesmy Chrystusami”) . Navíc toho smolaře Adama musí snad většina z nás milovat, teda pokud se mu zrovna škodolibě nesmějeme, vždyť konečně je za blbce, v tom podivném světě, i někdo jiný než my :-)). (29.08.2006)

Až si zvyknete na poměrně nesympatický Adamův kukuč, uvědomíte si zásadní věc - komu věčného smolaře, šikanovaného životem, uvěřit, než právě Cesarymu Pazurovi?... a tak se společně s oním nešťastníkem brodíte protiproudem, který se sice nevyhne jistým provařenostem, postihujícím podobně nastavené komedie, což však hravě dorovná rázovitý zůstatek, provázený kousavým Adamovým sebehodnocením, takže hodně fajnové tři hvězdy s možným příhozem pro příště. (09.07.2015)