Režie:
Jaroslav BalíkScénář:
Jaroslav BalíkKamera:
Václav HanušHudba:
Ivan ŘezáčHrají:
Ilja Racek, Libuše Švormová, Zdeněk Štěpánek, Rudolf Deyl ml., Václav Lohniský, Ota Sklenčka, Zdeněk Kutil, Lubor Tokoš, Svatopluk Matyáš, Rudolf Hrušínský (více)Obsahy(1)
Motáky Julia Fučíka z nacistického vězení se záhy staly posvátnou komunistickou biblí - a v tomto duchu vznikl i uctivý filmový přepis. Hlavní hrdina, optimistický i odhodlaný, se nechává žádnými prostředky zlomit, vystupuje jako zosobnění všech komunistických předností... Dnes víme, že vše bylo jinak... (oficiální text distributora)
Recenze (41)
´Julius Fučík patřil po roce 1948 k nejvýznamnějším ikonám komunistické ideologie. Představoval pro ni ideální typ tzv. nového člověka. Zejména jeho obraz nabízený mládeži plnil funkci závazného vzoru, jenž přímo vyzýval k následování. Oficiální kult vycházel především z textu Reportáže, psané na oprátce.´ A proto byla tato kniha ve školách vnucována jako povinná četba. Byl neustále oslavován jako ohromný hrdina na svém místě. Julius Fučík byl český komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel, popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji. Tento snímek přibližuje co v pankrácké věznici prožíval, jak trpěl. Z dnešního pohledu se jedná o čistě agitační snímek, který sice ukazuje syrovou tragédii doby, ale s politicky angažovanými úpravami. Po technické stránce jsou filmové postupy na tomto snímku zcela poplatné době vzniku. Atmosféra děje je však podivně ponurá. Chybí patřičná dramatičnost a hrůza tyranie nacizmu. Tvůrci se zaměřili pouze na Fučíka jako trpící osobnost a na kvalitu filmu nějak opomněli. Těžko říci jak ve své době, ale dnes celý film velmi trpí svou nudností. Je zkrátka ničím nezajímavý, takže jeho uložení v archívu, kde jen na něj padá prach, zřejmě nikomu nevadí. ()
Z literatury a čítanek známá pasáž o Prvním máji 1943 je skutečně poněkud schématická a dnešní mládeži se může zdát i úsměvná. Pro naši generaci však Julius Fučík zůstává největším národním hrdinou 20. století a symbolem boje proti fašismu i nadějí na lepší poválečnou budoucnost. Nový režim musel jeho tvář pochopitelně upravit, musel si najít novou národní hrdinku, možná, že se ne všechno odehrálo přesně tak, jak tvůrci filmu zaznamenali, ale to nevadí. To hlavní, odpor našeho lidu proti fašismu, jehož velkou tíhu nesli komunisté, přetrvává. Co dnes víme, pane distributore? Výborný výkon předvedli ani ne tak Ilja Racek, jako spíše Zdeněk Štěpánek a Rudolf Hrušínský. ()
Těžko hodnotit toto politické - politicky pojaté - komunisticky vylhané - drama "dle skutečných událostí". Tři hvězdičky za filmařinu(?), do odpadu za podstatu(?), kam s ním(?)... Na smetiště dějin. Vyřešeno, bez hodnocení - řemeslně vydařený odpad. Typicky >bolševždycky< umělecky prodejné, typicky české... ()
Formalne, rezijne a herecky opravdu kvalitni. Ideogicky ocividne scestne. Toliko o filmu. Jinak je samozrejme tezke nejakym zpusobem nahlizet strizlive na samotny film vzhledem k jeho nametu a autorovi, jejichz podstata je v obou pripadech slabe receno velmi kontroverzni. Pro srovnani velmi doporucuji dokument Heleny Trestikove "Lidé, mám vás rád!". ()
Některé momenty jsou vážně hodně vtipné, což ovšem nebyl tvůrčí záměr. Např. scéna, kdy Julda na vězeňském dvorku během ranni rozcvičky předcvičuje své kolegy vězně. Máchá rukama tak, aby to vypadalo, že pracuje se srpem a kladivem, z čehož pramení myšlenka na Sovětský svaz, která vlévá sílu do žil ostatním spoluvězňům.... ()
Zajímavosti (2)
- Rudolf Hrušínský měl stejné vlastní rodné přijmení jako postava, kterou v tomto filmu ztvárnil, tj. Böhm. (krubi)
- Ilja Racek byl do hlavní role vybrán i z důvodu, že byl stejně vysoký jako Julius Fučík. Oba totiž měřili 174 cm. (Teres)
Reklama