Režie:
Robert WiseScénář:
Nelson GiddingKamera:
Robert SurteesHudba:
David ShireHrají:
George C. Scott, Anne Bancroft, William Atherton, Roy Thinnes, Gig Young, Burgess Meredith, Charles Durning, Richard Dysart, Robert Clary, René Auberjonois (více)Obsahy(2)
Dramatická cesta slavné německé vzducholodi přes oceán. V roce 1937 americká vědma předpoví katastrofu německé lodi Hindenburg a pošle svůj dopis na německé velvyslanectví. Nacistická propaganda však chce dál demonstrovat sílu budoucí všemocné německé říše. Proto s obrovskou vzducholodí Hindenburg vyšle z Frankfurtu zároveň také muže z rozvědky. Ten má zajistit bezpečnost letu i všech cestujících. Brzy se mu skutečně podaří na vzducholodi odhalit sabotáž. Vzhledem k nepředvídaným okolnostem při přistání se mu ale nepodaří katastrofě zabránit… Výpravný film, který získal zvláštní Cenu Akademie za nejlepší vizuální efekty a zvuk, se inspiroval známou tragickou událostí a využívá archivní materiály z cesty vzducholodi Zeppelin LZ-129. (Česká televize)
(více)Recenze (65)
Verze, že katastrofu Hindenburgu zapříčinil atentát, je podle mě velice pravděpodobná, a způsob, jakým tu nejpropíranější teorii ze všech líčí tenhle film, se mi vcelku líbí. Wisův snímek se sice chvílemi vleče, ale po většinu stopáže má spád, fantastické vizuální efekty (které mě hravě ohromují i dnes, takže nemusím psát "na tu dobu"), výbornou Shirovu hudbu a je perfektně obsazen. Děj je uvěřitelný a opírá se prakticky o všechna doložená fakta, mrzelo mě jen opomenutí postavy Huga Eckenera, "otce Hindenburgu" , který se ve filmu objevil jen na začátku, zabručel, že nepoletí, a víc nic. ()
,,Zlato, příště pojedeme Titanicem." Netušil jsem, že po dlouhých letech, kdy jsem film viděl, budu opět spokojen. Snímek sází spíše na dialogy a konspirace, přesto záběry na vzducholoď majestátně plovoucí nad mořem mezi mraky i na její pečlivě vyvedené interiéry vypadají báječně a věrohodně. Stačí jedna trhlina a o napětí je postaráno. Ritterovo rozhodnutí v závěru bylo logické vzhledem k tragickému osudu jeho syna. Dokumentární závěr přidal na syrovosti, mně se líbil. Klasický katastrofický film, kdy pixely byly ještě hudbou budoucnosti. ()
Spekulativní zpracování slavné zkázy nacistické pýchy, které se zaměřuje na hypotézu sabotáže. Postavy tak nafoukané, že nebylo potřeba vodíku, občas dramatická scéna (zašívání pláště) a na svou dobu celkem obstojně natočený závěr, který přeskočí do černobílé a zakomponuje do lakehurstského inferna autentické záběry. Nutno podotknout, že vždy lehce napuštěnému Duffmanovi a jeho reklamní vzducholodi by se tohle nikdy nestalo.. ()
A DRINK TO THE ONE I LOVE. THE HINDENBURG!! George C. Scott jako vždy nadčasovej. Zbytek posádky už tolik ne. Možná tak ještě kapitán vzducholodi. Hodně mi připomínal mého bývalého bytného. Prostě tvrdej chlap s kterým bych se nebál strávit noc uprostřed džungle, obklíčen jaguáry, natož pak letět přes Atlantik v balónu se 190 000 m³ vysoce hořlavého vodíku. Závěrečná scéna katastrofy mi přišla dost natahovaná, když víme, že trvala jen něco přes půl minuty. I tak jsou čísla přeživších astronomická. Při pohledu na to hořící peklo bych nečekal, že někdo může přežít. ()
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Něco z historie ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Vzducholoď LZ-129 Hindenburg byl pojmenován po říšském prezidentovi Paulovi von Hindenburg a v roce 1935 ho sestrojila firma Luftschiffbau Zeppelin s náklady v přepočtu 500 000 tehdejších liber. Byl 245 m dlouhý, 41 m v průměru,s celkovým vztlakem 240 tun. Poháněly jej čtyři dieselové motory Mercedes-Benz o výkonu 890 kW každý a umožňovaly maximální rychlost 135 km/h. Dne 3. května 1937 odstartoval Hindenburg z frankfurtského letiště na první z řady osmnácti plánovaných transatlantických letů. Při příletu k New Yorku byla nad New Jersey bouře, proto vzducholoď město dvakrát obkroužila a k letišti Lakehurst dorazila s půldenním zpožděním pozdě odpoledne 6. května. V 19:00 byla zahájena přistávací operace. V 19:21 bylo na zem shozeno první přistávací lano a pozemní personál začal s upoutáváním vzducholodi. O čtyři minuty později, když byl Hindenburg ve výšce asi 60 metrů, vzplanul v zadní části požár a během 34 sekund celá vzducholoď zcela shořela. Z celkem 36 pasažerů a 61 členů posádky při katastrofě zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky. O život přišel i jeden ze členů pozemního personálu. Dodnes není jasné, co způsobilo katastrofu. Nejpravděpodobnější je, že požár způsobila jiskra, která vznikla z nashromážděné statické elektřiny. +++++ Americký snímek z roku 1975, který popisuje let Hindenburgu. Musím rozhodně konstatovat, že celý film má nádech 30. let a proto mi to uběhlo rychle a na konci jsem byl spokojen až překvapen. Rozhodně jsem se nenudil, i když způsob, jakým tvůrci vybarvili příčinu (bomba), asi není na místě. Vizuální efekty na tehdejší dobu byly slušné. Takový typ filmů mám prostě rád (katastrofický), nikdy totiž nevím, co a kdy se stane, i když v tomto případě to ví mnoho z nás. Herci mě také potěšili, hlavně G. C. Scott. Samozřejmě je poznat, že je to America, ale velmi chytlavá. 4* a 75%. ()
Galerie (66)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (4)
- Při natáčení exploze Hindenburgu se málem stala skutečná tragédie. Pro film byla postavena plnohodnotná část nosu Hindenburga, která měla být zničena požárem. Šest kaskadérů v nehořlavém vybavení bylo umístěno do repliky nosu, když byl zapálen. Oheň se rychle vymkl kontrole, způsobil, že se několik kaskadérů ztratilo v kouři, poškodil několik kamer natáčejících akci a téměř zničil zvukovou scénu. Některé záběry byly použity ve finálním sestřihu, ale plná sekvence nebyla zahrnuta. (Marek06)
- Při katastrofě Hindenburgu zahynulo 13 z celkem 36 cestujících a 22 z celkem 61 členů posádky. O život přišel i jeden člen pozemního personálu. Kapitán Max Pruss (Charles Durning) utrpěl rozsáhlé popáleniny po celém těle, přesto však zachránil život pěti osobám z hořících trosek. Co katastrofu způsobilo nebylo nikdy objasněno. Uvažovalo se o třech variantách příčiny požáru – sabotáž, výboj statické elektřiny a chybný prudký manévr při přistání. (BrianStorker)
- Piáno, na které hraje jeden z cestujících při osudném letu, bylo ve skutečnosti už na jaře roku 1937 ze vzducholodi odstraněno kvůli své velké váze. (Rodriguez)
Reklama