Blutsauger

Netušil jsem, co čekat, ale okamžitě mě upoutal nádherný vizuál se spoustou záběrů evokující impresionistické obrazy. V náladě, do jaké mě dostal styl s pomalším tempem, poetickými scénami i sofistikovanou formou vyprávění, jsem se sice většinou nesmál nahlas, ale humoru postupně vnímal spoustu a často se bavil. Chytl mě svým nenápadně znamenitým výkonem neherec v hlavní roli Alexandre Koberidze – v reálu dokonce režisér! – který zde představuje před kamerou mj. též filmového režiséra, herce, ale také barona či příležitostního dělníka a jeho postava postupně ukazuje nejrůznější plynulé přebírání rolí nejen na jevišti a ve filmu, ale také v životě, ať už se to děje za jistými cíly nebo na pozadí různých událostí, zde i socialistického režimu. Mezi hlavní poetickou linií s aristokrací ze zámku a horrorovým (upírským) dějem filmu ve filmu zde různě padají i úvahy na témata filmaře, ale i z běžného života a musím říct, že tak originální žánrová a stylová kombinace i s kapkou filozofování a přesahem k meziválečným dějinám mě velice překvapila. Lecčím mě ten film doslova zaskočil, třeba když se v historických reáliích 20. let 20. století začaly objevovat předměty typu plechovky CocaColy a euro bankovek (přestože se zároveň mluví o markách), nebo když J. Radlmaier nacpal do upírského příběhu čtení marxistické filozofie a já jsem vůbec nechápal proč, abych si nakonec o pár scén řekl "AHA!" a celkově mi skoro vše ve výsledné mozaice ve tří kapitolách dalo smysl. Nemůžu říct, že bych vše stroprocentně pobral, ale nechal jsem se lapit do vypravěčské sítě nevšedně kombinující filozofický art, žánrový brak i inteligentní filmovou zábavu, abych pak vypadl z ní po skončení hodně spokojen, kromě již jmenovaných kladů i díky specifické atmosféře po celou dobu a zajímavému vyústění. Značně vyšší divácký level, nicméně u mě skvělý zážitek. [85%] (01.11.2023)

Přijde mi opravdu škoda, že tenhle film naprosto prošuměl a skoro nikdo ho neviděl. Jasně, pět hvězdiček je asi trochu přeceněných, ta hlavní tématika s dělením tříd na marxisty a upíry není až tak nosná, jak by mohla být, ale jinak tam všechno funguje parádně. Bezvadný suchý humor. Ruský zubař/herec, který přijel do letního sídla německé hraběnky a předstírá, že je baron ve snaze ukrást filmovou pásku, aby se mohl s důkazem svého hereckého talentu stát hvězdou v Hollywoodu. Oosobní asistent, který je do hraběnky zamilovaný a po vzoru Prousta si začne do deníku zapisovat svou každou myšlenku, aby působil jako správný literát a na hraběnku zapůsobil. Krásně nasnímaná větrná pláž v okolí sídla a spousta dalších věcí. Pokud se najde někdo, koho film zaujme, doporučuju Co spatříme, když pohlédneme na nebe od Koberidzeho (ten si tady střihnul hlavní roli a je jediný důvod, proč jsem se o Blutsauger vůbec dozvěděl) je to taková moderní artová pohádka s podobně silným důrazem na prostředí. (21.03.2023)