Nové recenze - TOP uživatelé

Nieman je možná karetním mágem, ale režisérským uměním patří na školní besídku. Ke konci už bylo v podstatě jedno, kdo bude mít čí moč na svém oděvu, protože u karetního stolu to ani jednou nevytáhnulo nos ze stínů okamžiků, kdy si Felix Leiter objednává to samé co Bond, ale bez ovoce. Tohle má být něco jako Podraz? Vzhledem k obsazení leda na diváka..

Propuštěný, uprchlík a ztroskotanec se už zcela prosti nevinnosti střetávají v rudém kruhu.. Scénu loupeže, která by se odehrála u jiných už v první půlce a tu druhou by věnovali zápletce a rozuzlení, si Melville tady nechal až na poslední třetinu. Takhle sebevědomá ta metodická fatalita je. I když si italský Petr Čepek Volonté sáhnul na ňadro sochy a Delon vyloudil na dívku s růžemi něco jako úsměv, jejich pouto nad rámec kompliců nešlo přehlédnout. Nic proti nim a ani krmiči koček Bourvilovi, ale byl to Montand, kdo v té své bogartovské strohosti dominoval nad všemi včetně obyvatelů skříně..

chceli z toho urobit Making a Murderer a urobili z toho zbytocnu, 5-dielnu, natahovanu, s milion rovnakymi zabermi a informaciami, sracku. a priestor venovany Patrikovi a jeho "tvorbe"? normalne ma vyzulo.

Kotek vrať se mámerádičesko. Staňka vem s sebou.

Jeden z těch velkých hollywoodských filmů, které se stihly ještě před Pearl Harborem. Důležitá je divadelní hra Lillian Hellmanové z roku 1939, kterou sama přetavila ve filmový scénář. Důležité jsou nominace na Oscara a především výkon Bette Davis. Velkolepé jižanské drama pracuje s proměnou kdysi pyšné otrokářské rodiny v moderní podnikatelskou honoraci. Dílčími tématy jsou role žen v takových rodinách a potlačená homosexualita... není toho málo na jeden příběh. I proto později Hellmannová dopsala prequelovou hru Another Part of the Forest (1946). Z dnešního pohledu jsou ve filmu problematicky zobrazeni bývalí otroci, což se posléze promítá i do praxe uvádění té hry na našich scénách. Ještě do 90. let se Lištičky hrály s black facem, letošní premiéra v MDP se této tradice vzdala a namísto toho stylizovala bílé herce černou páskou přes ústa. Je to zajímavá diskuse, co si počít s dědictvím takové dramatiky.

Ťažko hodnotiteľný film. Začína ako každá druhá duchárina, rodina sa sťahuje do nového domu, v ktorom straší a všetci postupne začnú umierať. Akoby ďalšia variácia na Amityville a spol. Akurát je to spracované odľahčene, takže sa divák sem tam zasmeje a aj nad brutálnou vraždou proste mávne rukou. Lenže režisér chcel byť silou mocou originálny, takže v druhej polovici šiel horor úplne do úzadia a je z toho čistá komédia, pri ktorej som už mal pocit, že si robí srandu aj z vecí, ktoré za normálnych okolností do smiechu vôbec nie sú. Film obsahuje prvky rôznych žánrov, dokonca zabrdne aj do exploitation. Tento guláš o súboji obtlstlého ducha a kung-fu babky mi síce celkom chutil, ale aj tak by som bol radšej, keby som sa aspoň trochu bál, alebo keby na mňa film aspoň trochu emočne zapôsobil.

Nanare Hananare není první anime o roztleskávačkách, co jsem viděl, takže mám díky Anime Yell!! s čím srovnávat. Začnu asi s tím, co se u mě od roku 2018 nezměnilo. Pořád nejsem fanoušek roztleskávaček a stejně jako tehdy i dnes se mi líbí myšlenka, že hlavním smyslem roztleskávaček je povzbuzovat ostatní. No a v prvním případě se děvčatům ze seriálu Anima Yell!! podařilo kromě ostatních povzbudit i mě samotného jako diváka a dát mi energii, bohužel tohle ale Nanare Hananare úplně nezvládlo. Byl zde kladený velký důraz na nejrůznější dramatické linky, ale všechny ty problémy, s kterými se dívky potýkaly se mnou rezonovaly asi jen tak napůl. Stejně tak jsem si pořád říkal, že i to roztleskávání má být v první řadě zábava, ale tady mi to občas moc zábavné nepřišlo, přeci jen většina dívek místo té legrace z něčeho, co je baví, trávila hodě času hledáním sebe sama a řešením všech těch zmíněných dramat. Asi mám přeci jen radši u seriálů o roztleskávačkách energické a zábavné podání, které jsem dostal od Anima Yell!! Co se mi u Nanare Hananare líbilo, byla animace, měla vlastní styl, který podtrhávala i zvolená paleta barev. Studio P.A. Works si dalo hodně záležet na těch pár vystoupeních, které anime nabídlo a dokázalo je animovat kompletně ve 2D s pěkným plynulým pohybem a slušnou choreografií. Obzvlášť některé ty skoky s piruetami vypadaly hodně dobře. Co se postav týká, dívčiny byly sympatické, nebyla tam žádná, s kterou bych měl problém, na druhou stranu ale asi ani žádná, která by mě nějak silněji zaujala a u které bych si byl jistý, že si na ní třeba za rok vzpomenu. A to samé platí asi i o celém seriálu, byla to docela fajn podívaná, ale za rok… 6/10

Možná je problém, že jsem viděl poslední měsíc asi 15 filmů Briana De Palmy (to znamená od vizuálně uvažujícího režiséra, který je schopen se s promyšleným záběrem trápit, než ho vypiluje do dokonalosti) a včera po dvacáté jeho jedničku Mission: Impossible, ale Abramsova televizní režie s polovinou záběrů detailů hlav herců mě dnes neskutečně vytáčela. Ale jo, příběh pořád emocionálně funguje, ale ta filmařina prakticky bez celků nestojí za moc a hlavně nedýchá. Počet eye candy záběrů NULA.

“Invasion” z Bistra u Homolku, ktorá po polhodinke začne celkom pekne odsípať. Ak niekto očakáva prekvapenia v duchu námetu hry “na mačku a myš”, bude pravdepodobne neukojený. Z celkového hľadiska, to chcelo ďaleko väčšiu dávku originality najmä v násilí, no bohužiaľ, je to len taká bohapustá šermovačka pre nenáročného diváka.

Prvá polovica zbytočná, aby následne došlo na krásne, takmer 40 minútové, za vlasy pritiahnuté “rezanice” hlava nehlava. No a potom to celé “zavraždí” romantický záver, ktorý je pre takýto druh snímku rovnakým prekliatím, ako jeho “názov”. Nebyť toho titulu, ktorý v sebe nesie takmer “kultový” odkaz predchodcu, ani tunajšie hodnotenie by nebolo tak s krvavými očami posudzované. Medzi 2-tri.

Body horor v duchu snímků D. Cronenberga má jednoduchý děj a staví na neustálém neklidu, stupňujícím se napětí a temném tajemství. Příběh tří bratří, které rozdělila smrt otce, co se znovu sejdou, aby společně (konečně) čelili záhadné nemoci, co neodešla s otcem. Samozřejmě by se vše dalo chápat i bez fantastické složky, která zde může jen metaforicky představovat přetrhaná rodinná pouta. Najít cestu zpět k sobě vyžaduje pro všechny tři (a pro někoho z nich ještě více) překonat velké překážky. Osobně jsem si samozřejmě nejvíce užíval práci maskérů a trikařů. Zrození monstra bylo prostě skvělé a odkaz na Vetřelce okořeněný Lovecraftem bylo skvělou třešinkou na bizarním dortu. Rurální drama mi v několika momentech, hlavně na začátku, připomnělo skvělý Experiment (2005). Jinak monstrum přirozeně žádným démonem nebylo, což napoví závěrečné účtování. 3,5*

Slyšeli jste někdy o králičí noře? Víte, že se do ní dá spadnout? A že jednou takovou králičí norou je i svět VTuberů? Pokud tohle všechno znáte, pak budete při sledování tohoto seriálu jako doma. Pokud jste o VTuberech nikdy neslyšeli, pak vám tenhle seriál může hodně pomoct udělat si představu, co to vlastně je, co je na tom zábavné a jaký zhruba obsah tito „virtuální streameři“ tvoří. Má to samozřejmě i svá negativa, jedním z těch větších je třeba to, že seriál se skoro vůbec nedotkne žádného negativního aspektu (kromě lehce naznačeného stalkingu), který může toto povolání přinést. Stejně tak se zde vůbec neřeší reálný život našich streamerek, nebo spíš je vše podávané tak, že je s tím virtuálním kompletně propojený, a tak zde třeba dívky v reálu vypadají stejně jako své modely na streamu. Protože první pravidlo králičí nory říká cosi ve stylu „soukromí a reálný život tvůrců ignorujeme, jako by neexistoval, reálného člověka za modelem neřešíme, existuje jen virtuální osobnost“ a většina komunity tohle opravdu respektuje, a tak třeba u mnohých VTuberů nevíte, jak doopravdy vypadají. Zkrátka celé je to reklama na VTuberky, která ctí zdejší pravidla. Ovšem reklama je to dobrá, protože Nana Nanato evidentně velmi dobře zná a má ráda tenhle svět a tvůrčí tým, který se adaptace ujal, je na tom podobně. Poznáte to už z toho, že modely našich VTuberek jsou vytvořené a hýbají se přesně tak, jak se reálné modely na streamu chovají. Nebo také z té hromady narážek a odkazů na reálné VTubery, ať už jde o hodnocení memů nebo sexy fan artů od diváků, zmínka o pojídání brouků a vaření tarantule, týdenní zpravodajství s hostem… Kdo zažil vrchol VTuberů v době kolem covidové pandemie, slyšel o agenturách jako je Hololive, ten prostě ví. Stejně tak zde máme snad všechen rozličný VTuberský kontent od gamingu po různé colaby, soutěže a dojde i na VTuberský koncert. Je tu i perfektně zachycené chování většiny VTuberek a třeba to, jak se hlavní hrdinka promění z ctnostné dívky na velmi svéráznou osobnost, která je mnohem blíž reálnému člověku, co za modelem stojí, totiž postupně postihne většinu těchto streamerek a není ani potřeba, aby to bylo dělané šokem ve stylu, že by si zapomněly vypnout svůj stream. Ona se vaše povaha vždycky nakonec nějak projeví… Samozřejmě jsou zde i prezentovány a rozebírány vzájemné vztahy mezi jednotlivými tvůrkyněmi, jak ze stejných generací, tak i z těch výš ale i níž. A občas dojde i na různé sexuálních narážky a oplzlé vtipy, protože každá správná VTuberka je na tom jako Hóšó Marine s jejím „I’m horny!“ a protože sex prodává a většina vašeho publika jsou pánové, tak je asi důvod, proč je tento průmysl plný i téhle srandy (ovšem opět to má svá pravidla), asi jasný… Potěší i fakt, že zde vidíme zahrané reálné videohry, jako je Getting over It nebo japonský Ao Oni. Stejně tak závěrečný koncert je prezentovaný tak, jak většinou VTuberské koncerty vypadají, což znamená, že byly zdejším dvěma dívkám vytvořené i 3D modely. No a finální koláž, kde se objevují reální VTubeři, je jen posledním milostným dopisem autorů tohoto anime pro tohle hodně zvláštní odvětví zábavního průmyslu. A já tohle všechno cením. Sám jsem během pandemie strávil s VTuberkami víc jak rok a byl to většinou hodně příjemný zážitek. Stejně jako u normálních streamerů jsem si i zde dokázal najít tvůrce, jejichž humor mi sedl, a i dnes se občas na nějaké to video podívám. Takže jsem si tohle anime užil, i když je to od tvůrců hlavně reklama, milostné vyznání a snaha přiblížit tenhle bláznivý bizár a jeho krásu dalším lidem, protože králičí nora je obrovská a vejdeme se do ní všichni. 7/10

Nádherně hřejivý, okouzlující až kontemplativní příběh z neuvěřitelně malebného Chánovdžapúru, místa, kde by chtěl okamžitě žít úplně každý, plný ostentativních morálních zásad, nesobeckosti, sociální rovnosti, lidskosti, lásky k dětem i bližnímu, harmonie soužití kategoricky imperativních krásných lidí, bezbřehé víry v kulturní civilizaci a až přemrštěných hygienických návyků. Prostě intenzivní obrázek dokonalého ráje na zemi. Ale nebojte se, milí přátelé, i my se v účelově progresivně promarxované Evropské Utopii již brzy konečně plně dočkáme a dosavadní mrzké střípky rajských enkláv s takovouto soudružskou odhodlaností bezbřehého pseudoaltruismu záhy přerostou v plnohodnotná sousedství! Já osobně se tedy nemohu dočkat. Vypadá to, že se cigoši mimo pičočalamádní, okázale pateticko – přitroublý Bolyúd konečně naučili na nové realistické vlně točit mrazivě neklišovité, sysluplné, hlavopatoidní, solidně vypointované, sugestivní a Moredance (Když brikety tančí) prosté spektákly, působivé ani ne tolik tématem či explicitou násilí, jako hlavně tím naprosto necivilizovaným svrabem, středověkou animozitou a mámtovpičizmem všude okolo, které korytářská evropská vládnoucí oligarchie ze svých krystalicky čistých bílých čtvrtí, obehnaných ostnáčem a se soukromými ochrankami, za nás všechny tak nadšeně a s otevřenou náručí vítá. Velká tíživá paráda s přešťastným koncem, zanechávající na patře palčivou pachuť rok nemytého ocasu a jednoznačně ponoukající zvýšit Kotlárům dávky, bytostně toužit po návratu Anděly Mrdklové a propůjčit Uršule von der Lejno doživotní mandát!

║Rozpočet $100miliónov║ Tržby USA $226,848,000║ Tržby Celosvetovo $329,848,000▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Tak ani druhý diel tejto Burtonovej estrády ma nejak nedostal do kolien. Tento bizardný svet od Burtona ma proste nejak neberie. Ukážka vypadala byť fajn, aj že to bude dobrá zábavnosť. No ale u mňa tá morbidná, úchylna, komorne uletená aróma moc neberie, hlavne nie v takto  nevyváženom stave. Ono je pekné, že tam nacpe všetko možné a nemožné, je to taký prierez kinematografiou a jej vývoj v trikovej a maskovej tvorbe, no ale keď to nemá poriadne prepojenie, výrečnosť, spád, vyváženosť, tak to ani patrične nemôže fungovať. Ja som si to skôr len pretrpel, miestami mi to prišlo strašne zdĺhavé, monotónne. /videl v kine: 50%/

║Rozpočet $25miliónov║ Tržby USA $146,146,337║ Tržby Celosvetovo $326,734,480▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Kino projekcia skôr z donútenia, takéto ako že "romantické" klenoty moc nevyhladávam ale nakoniec som bol prekvapený. Žiadnych 50 odtieňov šedej sa nekoná. Má to len pomalé, skoro komorné tempo ale príbehovo zaujímavo vyskladané, kde postupne spoznávame osud šťastno - nešťastnej kvetinárky, jej život súčastnosti prepletený s tým v tínedžerskom veku. Dobre dramaticky vygradované. Blake Lively možno nie je žiadna veľká herecká hviezda ale vie občas trafiť dobré úlohy ako to bolo aj pri Večne mladá. /videl v kine: 70%/

Jeden z těch výraznějších slovenských filmů z prostředí outsiderů. Zároveň je to příběh čisté a stravující lásky ve stylu antických tragédií nebo Shakespeara. Pokud skutečně Kroner dokončí pokračování, bude to jedině plus.

║Rozpočet $100miliónov║ Tržby USA $360,369,000║ Tržby Celosvetovo $948,141,000▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ V podstate overená značka, ktorá ale postupne stráca na údernosti. Niečo podobné ako sa udialo postupne pri Dobe ľadovej. Dá sa povedať, že každým dieľom to je čoraz viac vyprchané a dobré nápady sa hľadajú len ťažko. Dobre ale fakt dobre som sa zasmial len pri jednej scénke, keď supermimoň doumýva okná na mrakodrape údržbarovi, ktorý sa tam len tak tak drží na poškodenej plošine. Jedinou malou výhodou je, že to nie tak suchopárne ako samotné filmy o Minimojoch. Takže pre mňa trošku zbytočná nádstavba, kľudne to mohlo skončiť druhým dielom a basta. Nuž ale komerčne to je stále populárne a stále si to zarobí niečo okolo miliardy, tym pádom môžeme očakávať ďalšie suché diely. /videl v kine: 65%/

Do prostředí voleb nového papeže naroubovaná žhavá společenská témata: Ty, která se týkají taky poměrů v nejvyšších kruzích katolické církve jako je mocenská manipulace, konzervatismus vs. progresivita ve vnímání multikulturalismu, či genderová nerovnost. A taky migrace a islámský terorismus, probíhající v ulicích mimo hlasovací místnost. Opět famózně hrající Ralph Fiennes, kterého tíží zodpovědnost za co nejsprávnější výsledek voleb. Dynamické thrillerové vyprávění s intrikami a odhalováním kostlivců ve skříních adeptů na papeže, s podobně říznou hudbou jako v Na západní frontě klid (stejná spolupráce režisér / skladatel). A současně chytrá reflexe transformace společenských norem, která si svou doslovností snad až příliš okatě říká o festivalové ceny. Film Dva papežové, který taky přibližuje volební proces papeže a současně je inteligentním komorním dialogem reálných osobností, byl skromnější a upřímnější. Conclave je efektně vykonstruovaný biják. [San Sebastian IFF]

Souboj mezi Batwoman 2.0 a Red Death beru, jinak to byla klasická flashovská telenovela.

Ženská verze Red Death je hodně zábavná, navíc v osobní rovině hodně dobře jiskří vztah mezi Ryan a Iris, protože na Earth-4125 byly kamarádky...