Libuše Bokrová

Herečka Libuše Bokrová pocházela z Prahy, kde také studoval UMPRUM, zároveň se soukromě vzdělávala v herectví. O hereckých začátcích Bokrové toho mnoho nevíme, jako s herečkou se s ní setkáváme až na počátku okupace, kdy se stala členkou souboru Divadla Anduly Sedláčkové, v němž účinkovala po boku řady slavných osobností. Následně vystřídala další působiště, po válce hrála na scéně Nový život v Alhambře, v Divadle kolektivní tvorby, zúčastnila se také práce v krátce obnoveném Divadle V+W.

Dva roky po osvobození odešla Libuše Bokrová do Českých Budějovic a následujících jedenáct let patřila k předním herečkám Jihočeského divadla (1947-1958). Našla zde uplatnění v postavách zralých a starších žen, k výjimečně větší roli se propracovala například v klasickém dramatu Tři sestry. Jinak se její herecká práce odehrávala především v dobově tendenčních titulech, jen ojediněle byly na repertoáru i jiné žánry, například opereta. V rámci Jihočeského divadla vystupovala Bokrová také ve známém divadle s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově.

V době svých prvních angažmá na pražských jevištích prošla Libuše Bokrová také křestem před filmovou kamerou. Jako psychiatrička Cáhová se představila v hudební komedii VY NEZNÁTE ALBERTA? (1940), jejíž umělecké kvality však nejsou nijak vysoké. V minimální roličce se o rok později objevila v melodramatu MODRÝ ZÁVOJ (1941). K práci před kamerou se vracela sporadicky i v pozdějších letech a to i v době, kdy již žila a hrála mimo Prahu. Po válce hrála manželku starosty v jednom z prvních snímků s partyzánskou tématikou V HORÁCH DUNÍ (1946), jako bytnou ji můžeme zaznamenat v komedii NEVÍTE O BYTĚ? (1947). Nejlépe si Libuši Bokrovou můžeme připomenout ve dvou slavných filmech padesátých let, i když opět v malých úlohách. V pohádce PYŠNÁ PRINCEZNA (1952) jako košíkářku, v klasické veselohře DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956) hrála baronku von Botzenheim. Již po opuštění divadelního angažmá se Libuše Bokrová objevila naposledy před kamerou jako staropanenská slečna Klára ve Steklého dramatu MSTITEL (1959).

Na další informace z pracovního i soukromého života Libuše Bokrové jsou dostupné prameny skoupé, víme, že byla provdaná Richterová, není ale známo, kdy a kde zemřela.

Pavel "argenson" Vlach