Olga Baclanova

Narodila se jako Olga Vladimirovna Baklanova v ruské metropoli Moskvě jako jedno ze šesti dětí rodičů Vladimira Baklanoffa a jeho ženy Alexandry. V roce 1912 ve věku 16 let ukončila studium dramatu na Cherniavsky Institute v Moskvě poté, co byla přijata do prestižního Moscow Art Theatre (M.A.T.). Během jejích prvních let v M.A.T. (1914 – 1918) se objevila asi v 18 filmech a dostala se do kontaktu s takovými jmény jako Tourjansky, Boleslawski nebo Chekov. Její poslední ruský film s názvem BREAD z roku 1918 byl prvním opravdovým propagačním snímkem komunismu. Od roku 1917 se objevovala v klasikách z dílny M.A:T. First Studio. Její mentor Nemirovich-Danchenko ji v letech 1920 – 1925 obsazoval do avantgardních produkcí nově vytvořeného M.A.T. Musical Studio. Osm měsíců poté, co s M.A.T debutovala v prosinci roku 1925 v New Yorku, se odmítla vrátit do Ruska a zůstala v USA. Při divadelním představení v Los Angeles, kde ve hře The Miracle ztvárňovala roli jeptišky, si jí všimli představitelé hollywoodských filmových studií.

Jejím hollywoodským debutem se pak stala malá role v romantickém filmu THE DOVE z roku 1927. Její dramatické výkony ve filmech THE MAN WHO LAUGHS, STREET OF SIN, THE DOCKS OF NEW YORK a FORGOTTEN FACES jí získaly pozitivní ohlasy a přízeň filmových kritiků – ve fimovém světě začala být označována jako „ruská tygřice“. S příchodem mluveného filmu vedl ale její těžký ruský akcent k tomu, že dostávala spíše vedlejší role. Během spolupráce se společností MGM se v té době objevila jen asi ve třech filmech, včetně jejího legendárního výkonu v roli kruté cirkusačky Cleopatry v hororovém filmu Toda Browninga FREAKS z roku 1932.

Poté, co se začala v letech 1931 – 1932 objevovat v divadelních produkcích na západním pobřeží, odešla v roce 1933 definitivně na Broadway. Po svém odchodu natočila už pouze jeden film pro společnost Paramount. V letech 1933 – 1943 vystupovala v různých představeních na Broadwayi a také jezdila na turné s různými hereckými společnostmi. Na londýnských divadleních pkrnech debutovala v roce 1936 ve hře Going Places. Její poslední velká divadelní role v komediálním dramatu Claudia ji zaměstnala na dva roky v letech 1941 – 1943. V roce 1943 se vrátila do Hollywoodu, aby zde obnovila své divadlení role. Před odchodem do důchodu pak vystupovala spíše na letních festivalech a v nočních klubech.

V roce 1922 se jejím prvním manželem stal Valdemar Zoppi, se kterým měla jedno dítě. Manželství ale skončilo po sedmi letech v únoru roku 1929 rozvodem. Již o měsíc později – v březnu roku 1929 – se jejím druhým manželem stal herec a scénárista Nicholas Soussanin. I s ním měla jedno dítě. Ani toto manželství ale nevydrželo a skončilo v roce 1939 rozvodem. V témže roce se provdala potřetí a naposledy za vydavatele Richarda Davise, i s ním se ale nakonec rozvedla.

ČSFD.cz