Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie

Recenze (8 686)

plakát

Herd (2023) 

Zombie žánr je v mých očích již dávno paradoxně „mrtvý“, protože novodobé kousky nesahají starým klasikám ani po kotníky (čest pár výjimkám) a většina z nich jsou jen nízkorozpočtové céčkové braky, které se snaží jen sprostě napodobovat / vykrádat, jejich tvůrci přichází s mizerným scénářem, tragickými postavami, špatnými efekty i atmosférou – no prostě jde ve většině případů jen o zbytečnou ztrátu času. A ani tento film není žádný zázrak a klidně jej můžete minout zcela bez povšimnutí.    Podobně jako v Romerových filmech i zde se nese jisté morální poselství, že nakažení nejsou tou největší hrozbou, ale především lidé samotní představují největší nebezpečí sami sobě. V tomto případě nejde ani tak o rasovou nenávist jako spíše o homofobii a ústřední dvojice musí skrývat svou „zakázanou lásku“ – až mi málem „slza ukápla“. Obě ozbrojené skupiny svou vzájemnou nevraživost rovněž neskrývají, nechybí ani střípky z minulosti ohledně despotického otce hlavní hrdinky. No a samotná akce je zde odstrčena do pozadí.    Dojde na několik vzájemných střetů s nakaženými, přestřelky mezi milicemi, ale nic světoborného. Spíš se tu dost kecá, ale ani samotné dialogy nejsou moc záživné. Nakažení a jejich boláky ve tváři nevypadají úplně tragicky, ale scén s nimi je žalostně málo. Asi nejznámější tváří, která se zde objevila, je starý známý dentista Corbin Bernsen – ten tu však dostal jen malou vedlejší roli a kromě začátku si jej moc před kamerou neužijeme. A Ellen Adair prostě neměla na to, aby sama utáhla celý film. Její parťačka moc sympatií nepobrala a hlavní záporák Timothy V. Murphy taky moc prostoru nedostal. Prostě jen další podprůměrná podívaná.

plakát

Vězení bezpráví (2017) 

Ačkoliv tento jihokorejský kousek není úplně špatný, viděl jsem už mnohem lepší filmy z vězeňského prostředí. To ať se na mě nikdo nezlobí, ale originality to tedy zrovna moc nepobralo – pár zajímavých myšlenek však ano…. Najde se zde několik slibných akčních pasáží, ale většina soubojů působila na můj vkus spíše komicky, na to že jde o asijský film. Hlavní dvě postavy (padouch – polda) celkem v pohodě, zbytek jen šedý doprovod. Beru na vědomí, že se tu snažili přijít i s jistou porcí brutality, ale šlo jen o náznaky (oko, drtič, atd..) či rádoby zvraty… I tak to ale vidím jen na klasický průměrný film, nic extra co bych musel někomu doporučovat…

plakát

Gunman: Muž na odstřel (2015) 

Obsah distributora je dost zavádějící a poněkud nepravdivý, to ale není nic nového. Nicméně tento akční kousek není vyloženě marný, a přestože se tu dá narazit na několik momentů, při kterých zůstává logika stát (nejen nad samotným scénářem). Sean Penn ukáže nejen svou namakanou postavu, ale i slušný herecký výkon. Docela mi jeho postava byla i sympatická. Jasmine Trinca si rovněž nevedla špatně – hlavní záporák Mark Rylance v závěru pěkný slizoun a Javier Bardem tu kromě své alkoholové epizodky a emočních výlevů zrovna moc nepředvedl, ani k tomu ovšem nedostal prostor. Některé bojové pasáže (souboje) slušně natočené, jiné sic přemrštěné taky svůj účel splnily (výbuch, býk, souboj na nože). Průměrná podívaná, na kterou se rozhodně podívat dá…

plakát

XXXIII. letní olympijské hry 2024 Paříž - Zahajovací ceremoniál (2024) (pořad) 

Původně jsem k tomuto ceremoniálu Olympijských her v Paříži raději nic psát nechtěl. Kdybych od srdce chtěl „říci“ všechno, dostal bych zde doživotní BAN…Jediné zajímavé byl skutečně ten OŘ na řece, plné sraček, loděk a sportovců z celého světa…Jinak to byl jeden velký hnus plný nevkusu, bizarních kreatur a úchylů, chaotický střih – kamera – až mi bylo líto těch několika celebrit – zpěvaček (Gaga, Céline Dion), že toho byly součástí, přestože předvedly slušný výkon, stejně tak i známých sportovců a celebrit, které „nesly oheň“. Já tenhle hnus prostě vychvalovat nebudu – nejhorší olympiáda (zahajující ceremoniál), kterou jsem dosud za svůj již docela dlouhý život vidět…Znamením budiž to, že i ten nahoře se na to nemohl dívat a spustil onen liják...

plakát

Tvář z obálky (1995) 

Klasický erotický thriller 90. let, kterých se v té době urodilo jako hub po dešti. Bohužel většina z nich kromě polonahých dívek nenabídla skoro nic (hlavně co se alespoň trochu smysluplného a zajímavého děje týče). A ani z této produkce Playboye tomu nebylo jinak. Pár pěkných ženských by se tu našlo, vrahova identita je nám prozrazena hned v úvodu, dokonce i jeho pohnuté dětství (no některé maminky prostě chtěly raději holčičku nežli chlapečka…). Moc mrtvých tu není, děj se točí spíš okolo vyhozené policistky a jejího přítele detektiva – samá rádoby soulož, focení aktů, soulož, focení, striptýz, soulož, atd…Jediná akční scéna je nám nabídnuta v kuchyni striptýzového baru a v samotném závěru. Jinak nuda a jen ta nahota…

plakát

Správnej polda (2003) 

Jihoafrická republika je sice jedna ze zemí, které bych rád jednou navštívil, ale žít bych tam určitě nechtěl. Zvláště v poslední době tam není moc dobré být bělochem a mít prachy či půdu…On ten bordel tam byl vždycky, ale…Film podle skutečných událostí (postavy), který sice není žádná sláva, ale dívat se na něj určitě dalo. Rozhodně tam dalo méně práce vykrást banku tehdy než teď a polda Andre Stander toho dokázal využít. Byla celkem prdel sledovat, jak mu to až snadno procházelo, ale jednotlivým přepadáváním se mohli tvůrci věnovat více. Když potom utekl z vězení a společně s kumpány pokračoval ve své zločinecké dráze – přitvrdilo se, nechybí i drsnější závěr a Thomas Jane nepodal zas až tak špatný výkon – průměrný film, který určitě neurazí!

plakát

Humans Versus Zombies (2011) 

Ani na druhý pokus mě režisér Brian T. Jaynes svou tvorbou neoslovil a opět mi naservíroval těžce podprůměrnou podívanou. Stejně jako tomu bylo u filmu Boggy Creek (2010). Takže jsem nucen si jej zařadit na svůj black list odpadních režisérů. Tenhle chlapík má možná nápady (i když ne originální), ale absolutně je nedokáže zrealizovat před kamerou, aby se z toho stala alespoň stravitelná a trošku zajímavá podívaná. Zde se nechal pro změnu částečně inspirovat stejnojmennou americkou univerzitní live-action game (hrou)…    Jediné plus vidím v obsazení několika pěkných bab (které ovšem zaujmou spíše jen svým vzhledem, protože hrát moc neumí). Ono celkově šlo spíše o ochotnické nežli herecké výkony od všech zúčastněných, ale tak s tím se u podobných nízkorozpočtových filmů už tak nějak počítá dopředu. Bohužel zklamala i samotná atmosféra (až na pár záchvěvů, to byla jedna velká nuda) a stejně tak i mizerná kvalita efektů.    Tady se zmohli jen na pár krvavých kousanců, cákanců a digitálních šmouh ala rozstřelená hlava. Tohle prostě nemělo šanci na větší úspěch a to neříkám jen jako absolutní antifanda zombie filmů jako takových (až na pár starších kousků a novodobých výjimek, tenhle hororový subžánr moc nemusím, ale to už jistě dávno víte…). Takže ve finále jediné co alespoň trošku zaujalo mou pozornost, byla trocha té nahoty a pěkné baby. Jinak absolutně nic…20%

plakát

Léto All Exclusive (2015) 

Druhý díl mě bavil rozhodně ještě o něco více než ten první. Nejen díky exotickému prostředí a pohledným děvčatům v bikinách, ale i díky větší porci humorných situací. Nejen pěkné baby si však získaly mou pozornost – i super stará babča, lenochod, žraní vajec „vyhynulého tukana, sání jedu – tahle partička prostě opět dokázala – že jsou jedna velká katastrofa a maléry jen přitahují. Potěšila i účast starého barda Christiana Claviera. Alice David je sakra kus ženská – tady měla však zdatnou konurenci…Frantíci opět dokázali, že komedie prostě točit umí a jak bych si klidně dokázal představit, další a další díly této „série“…70%

plakát

Babysitting (2014) 

Oslavy mých narozenin bývají taky docela divoké (nejen těch kulatých), díky mým dost ujetým kamarádům a kamarádkám bez větších zábran, ale takovou jízdu jsem tedy ještě neměl…Já taky nikdy nehlídal děcko, ani dům svého šéfa nebo nějakého zbohatlíka. Vcelku podařená komedie, která má sice několik slabších pasáží a ne všechny postavy mi byly sympatické, ale našlo se tu dost opravdu vydařených scén, humorných hlášek i situací. Parádní mejdan (papoušek, rybičky, striptérka, akce v zábavním parku…), hlavní doménou tu byly sakra pěkné baby, chlast, drogy a nejrůznější exoti…60%

plakát

Mazaní hoši (1998) 

Tohle je vážně asi nejlepší sledovat totálně zhulený – páč ve zcela střízlivém stavu absolutně nechápu – co na tom někteří považují za huličskou pecku mezi svými a pomalu až „kultovní záležitost“. Ty vole, vždyť to bylo většinu času trapné jak prase, ale musím uznat, že některé scény jsou vcelku dobré i srandovní (zvláště pak finální bitka s ženskýma, laciné rande, nebo zabití policejního koně nanukem). To mi na nějakou chvíli přece jenom uvízne skutečně v paměti. Škoda, že to odsral nejvíc jen ten pes, protože někteří z té (ne) povedené partičky přátel, by si zasloužili nejen projet prdel ve vězení…Byla to přehlídka opravdových kokotů…Slabých 50%