MISSha

Dobový mysteriózní thriller od Netflixu. Děj pojednává o sektě ze začátku 20.století, která žije odříznutá od světa, téma fanatických skupin rozhodně není vyčerpáno. Má to nesmírně bezútěšnou, pochmurnou atmosféru a je to na můj vkus zbytečně dlouhé. Při sledování mi vyvstaly na mysli filmy jako např. Rituál (1973), Vesnice (2004), Černá smrt (2010) nebo Slunovrat (2019). Vcelku jsem byla natěšená na něco na způsob Slunovratu, ale toho jsem se bohužel nedočkala. První polovina filmu je lehce zneklidňující, zato v té druhé režisér přepne na opravdu expresivní gore mód, který se nezastaví až do konce. Při sledování některých scén jsem trpěla (středověká lobotomie, mlýnek na maso). Choreografie akčních scén byla dobrá viz. rvačka s břitvou v chatě. Není to špatně napsané ani natočené, ale moc mě to nezaujalo.

V podstatě můžu souhlasit s uživatelem MrHlad. Tarantino natočil poctu americkému televiznímu průmyslu šedesátých let, o kterém vím úplný kulový a ani mě moc nezajímá. Nechápejte mě špatně, je to technicky brilantně zvládnutý film který dobře vypadá, má sympatické herce, skvěle se na něho kouká ale je to takové nabubřelé NIC, které je až příliš zahleděné do sebe. Skoro tříhodinová délka je docela slušej záhul, po zhruba hodině film prakticky zabředne do natáčení westernu a člověk si začne připadat že kouká na ten western, což není žádná extra zábava. Po hodině a půl zaujme pouze krátký atmosférický záblesk na Spahnově ranči. Tarantino snad polovinu stopáže přešlapuje na místě, leckdy se i zasekne ve vyprávění a je to někdy i uspávající. Podobný pocit jsem pociťovala už u Nespoutaného Djanga, naplno se to projevilo u Osmi hrozných a teď i u Tenkrát v Hollywoodu. Myslela jsem že to bude film který bude vycházet z reálného příběhu té doby, že se bude víc zabívat kuriozním masakrem okolo Tate a Mansonovým kultem, a pomůže rozkrýt nějaké neznámé okolnosti tohoto hrůzného činu. Ve výsledku se tím i zabíval, ale spíš jen velmi okrajově a prakticky úplně zbytečně, aby v závěru Tarantino vztyčil prostředníček, a vymyslel si svůj vlastní alternativní finiš který mě popravdě zklamal, čekala jsem víc.

Silný nezávislý film, o odvrácené straně Ameriky, kde lidé žijí v chudobě, beznaději s minimální šancí na změnu k lepšímu. Režisér zde ukazuje trochu jinou tvář, než jak je divák normálně zvyklý. Je celkem paradox, že je tento snímek zasazený do pastelového prostředí nedalekého floridského Disneylandu, kde ve stínu obřího mamonu, téměř utopicky žijí lidé kteří tolik štěstí neměly. Vizuálne působí snímek jako dokument, který se veze na vlně podobně laděných filmů typu American Honey, kde je stejně přirozená interakce neherců s herci. Neherečky Bria Vinaite a Brooklynn Prince, v rolích nezodpovědné mladé matky a její povedené dcerky, hrály více než skvěle a Willem Dafoe si střihl nesmírně sympatickou roli. The Florida Project je silný nezávislý snímek, který dokáže dojmout a nenechá diváka chladným. 83 %