Thomassi

Po dokoukání tohoto pohledu, britského pohledu, na mnichovskou krizi v září 1938 jsem nebyl snad nikdy tak nerozhodný k vyjádření se ke kvalitám filmu. A stále i po dvou dnech mám rozporuplné pocity. Ať se to zdá možná divné, mně se film líbil, mělo to napětí i dobovou atmosféru. Jeremy Irons byl skvělý. Já si to užil. Pak ale přišly závěrecné titulky a tam jedna věta, která mi nedává spát ještě teď... a to, že touto dohodou se Británii dostal rok navíc, rok navic, který pomohl vyrobit víc techniky a připravit se na válku... a obětovat Československo. Za mě je to neskutečně alibistické a jednostranné... hanebné. Chápu, že film je určen hlavně britskému, potažmo západnímu publiku, a to je špatné, ale ta krize tu byla kvůli nám. A o nás v tom filmu není zhola nic. Žádné pocity nebo reakce. Prostě nic. O nás bez nás. A jakožto občanu ČR mi to příjde až neuvěřitelné. A to se ještě člověk podívá na zahraniční, převážně britské diskuze určených válečným filmům a co tam nečte... výborný film, každý obhajuje Chamberlaina, jak byl ten vybojovaný rok důležitý. A zase nic o zemi, které se to týkalo nejvíc, totiž nás. Pochopil jsem, že v UK mají zřejmě Mnichov 1938 stále za vítězství. A to mě neskutečně deptá. ALE... musím uznat, že i přes všechno toto mně film leží pořád v hlavě a co hůř ( nebo lépe?), mě příjemně dostal po filmové stránce.

Jeden z nejlepších dokumentů o bitvě na Volze.

No tak do nějakého 7. dílu pořád jen to samé. Slovní válka, intriky. A myslím si, že toho je za ty dvě a půl řady ažaž. Už mě to nedokázalo ničím překvapit. Nicméně konec řady je tak šokující, že mi to zklamání předešlých dílů celkem vynahradilo. Takhle to mělo vypadat už dříve. Uvidíme, s čím se vytasí soudruzi v další řadě. A doufám, že tempo udrží.