castor

Rukopis Domenica, význačného muže ze skromných poměrů. A taky pěkné svině. Dominick se začetl do překladu a nestačí se divit. I když to, že je jeho rodina prokletá, si myslí dávno. Údržbář Ralph viděl v ústavu mnohé a Dominickův kamarád si zahraje na právníka. A věci naberou nečekaný spád. Dominick si na sebe bere velkou zodpovědnost, protože z Thomase je bohužel už úplně jiný člověk. Temná sonda do lidského srdce se blíží do finále a zejména kvůli italské odbočce lehce ztratila na poutavosti a ochladla v emocích. Derek Cianfrance je přesto ďábel, který znovu ukázal svůj cit pro pohlcující atmosféru. Ostatně tak tomu bylo už u odtažitého debutu Blue Valentine i dramatu Za borovicovým hájem. Hlavně získal dokonalého parťáka v podobě Marka Ruffala. Ten ztvárnil rovnou dva (duševně i tělesně) odlišné a složité charaktery. Až v posledních letech doceněný herec přesvědčivě uchopil rozdílné bratry: pečujícího Dominicka i jeho obtloustlé schizofrenní dvojče Thomase. Jakmile dotočil první scény, měl pauzu, během níž se snažil přibrat na váze. Podařilo se. Obdivuhodná dvojrole.

Někteří to opakují pořád, že regulace a normy upravující užití a provoz dronů jsou na místě. To se takhle uprostřed lesů může odehrát něco, co má dalekosáhlé následky. Divák, který bude tenhle severský thriller sledovat, ještě za polovinou nebude tušit, co to tady plácám. Ale ono to tak nějak souvisí s tím, že nezkušený režisér Alain Darborg mele páté přes deváté. Rasismus, vztahová krize, pomsta za každou cenu. Ale postupně. Ona studuje medicínu a má toho moc. On je rok a půl v pracovním procesu a má toho moc. Švédští manželé, kteří se pokusí uvadající vztah nakopnout v tiché přírodě a ideálně při pozorování severní polární záře. Ještě, než vyrazí do nekonečně sněhem zasypané krajiny, proběhne konflikt s dvěma venkovskými balíky. Na diváka se sesype několik falešných stop, aby to celé dopadlo vlastně úplně jinak. Tvůrci první polovinu hrají na znepokojivě temnou i hravou notu, aby se to pak celé tak trochu rozsypalo jako domeček z karet. Včetně napětí i atmosféry. Také sympatie u postav aby pohledal. Z bitvy o přežití se nakonec stane boj se sebou samým. Když si třeba vzpomenu na prodlužované utrpení a totální beznaděj páru z britské lahůdky Jezero smrti, měl bych jít tady ještě o hvězdu dolů. Ale nakonec ty tři nechám, i když tvůrci měli kašlat na ambice a prostě předložit survival, kterak si banda vidláků chtěla v drsné přírodě zařádit.

Ač byl Supermanem, obávám se, že svou kariéru postupně dožije ve stínu regálů s DVDčky pochybné kvality, ve kterých bude hrát ostré hochy, kteří v mrazivých dnech pobíhají venku ve vzdušném svetýrku. Henry Cavill je tu za detektiva, který jde po psychopatickém násilníkovi, který má na kontě několik mrtvých mladých žen. Po sexuálním predátorovi pátrá také bývalý soudce, který k tomu má osobní důvody, ovšem pro všechny bude tohle hovado silnou kávou. Mohl to být solidní žánrový nadprůměr, na stupně vítězů se ale nakonec nevyškrábeme. Nezkušený režisér David Raymond sice překvapivě přilákal velmi solidní herecké obsazení, místy hrál na znepokojivě temnou strunu a zápletka rozhodně nevypadá zle, celkově si toho ale na svá bedra vzal víc, než dokázal unést. Dvě až tři hvězdy.

Karel Roden působí velmi věrohodně, používá drobné detaily, tam pozvednutí obočí, tam delší pauza. Ostatně celé osazenstvo je pečlivě vybrané. Jen možná právě s pátky budu mít problém. Uvidíme. Marek totiž přichází za bývalou kolegyní Ditou, kterou nejen pracovně roky zná a se kterou se kdysi profesionálně rozešel. Popíše jí, co aktuálně řeší se svými klienty, a hlavně se kromě jeho vlastních pochybností objevují rozepře z minulosti obou odborníků.

Tohle bude oříšek. A za mě zatím nejlepší díl/linie. Konečně se mnohé rozhýbalo, rozhádaný pár (ač místy na hraně parodie) mi sedl. Čtvrtky patří manželskému páru Janě a Michalovi (Aňa Geislerová a Martin Hofmann). Jedno dítě mají, ale není jeho, nyní přicházejí s tím, zda utnout její těhotenství. Rozhodnout má (hodně jasně) terapeut. Fííííha. Přitom se o společné dítě snažili nějakou dobu. A především on chce jednoznačné odpovědi. Vyhrocená, ale velmi dobře zvládnutá epizoda.

Karel Roden působí velmi věrohodně, používá drobné detaily, tam pozvednutí obočí, tam delší pauza. Ostatně celé osazenstvo je pečlivě vybrané. Ve středu má trochu jinou pacientku: šestnáctiletou Lindu, ambiciózní gymnastku. Nepřišla si povídat, po úrazu při dopravní nehodě potřebuje nutně od Marka posudek, že je v pořádku a že pod náklaďák nespadla úmyslně. Sebejisté děvče, kterému když se něco nezdá, vystrčí drápky.

Pacientů má Kája Rodenů určitě víc, ale tvůrci nám předkládají jednotlivé kusy po dnech. Úterním klientem je Igor. Přišel poprvé. Frajer, který sám pokládá nepříjemné otázky. Pod slupkou elitního vojáka se skrývá poraněné štěně. Jenže zatím vypouští dost šílené myšlenky a teorie. A Hejlíkův projev tím pádem působí trochu neobratně. Zatím mě to úplně nezaujalo, ale je mi jasné, že kladené otázky mají jasnou motivaci.

Praxe psychoterapeuta v praxi. Pondělí patří Sandře. Atraktivní zrzka. Impulzivní, nevyrovnaná. Dochází už několik týdnů. Pojem trvalejší partnerský vztah je pro ni tak nějak vzdálený. Slova jako sex či péro používá často. Původní důvod její terapie byla obava ze ztráty současného přítele. Hned v úvodním díle se přizná, že je do psychologa Marka zamilovaná. Zatím mě to úplně nezaujalo, ale je mi jasné, že kladené otázky mají jasnou motivaci.

Rodina se sejde, její členové bez „vad“ si popovídají, otevřou rodinné album a rozplývají se nad jednotlivými fotografiemi. Tak tohle tady nehrozí. Rodina tu sehrává hlavní roli, ale to je asi tak všechno. Tvůrci ukazují její nehezké stránky, zdůrazňují detaily, které neměly opustit zdi domova. Knižní předlohu tvůrci zhutnili z 900 stran do podoby šestidílného seriálu. Ten se odehrává převážně na přelomu 80. a 90. let. A platí za tzv. misery porn, tedy dílo, ve kterém se hrdinům dějí za každou cenu pouze špatné věci. Výsledek je ponurý, ale zároveň zdůrazňuje prvky, díky kterým tihle dva (jednovaječná dvojčata) drží při sobě. Ovšem osud jim hází pod nohy jednu překážku za druhou. Vracíme se do dob dospívání, kdy se Thomas „poprvé“ zhroutí, protože brácha s ním nechce dál bydlet na koleji. Teď má před sebou důležité líčení, které rozhodne o tom, zda v ústavu zůstane („Vždy se řídíte tím, co vám hlasy řeknou?“). Ovšem jeho bratr u toho nebude. Po autonehodě zobe prášky proti bolesti a nemá lepší nápad, než jít sundávat okenice v druhém patře domu. V nemocnici se pak zjeví nevyzpytatelná překladatelka s rukopisem jeho dědy.

Další návrat do dětství, tentokrát k jedné smyšlené krádeži s fatálními následky. A do dospívání spojené se studiemi na univerzitě. V současnosti se Dominick poprvé setkává s bratrem, jehož slyšení, které rozhodne o jeho budoucnosti, se blíží („Mučí mě tady. Brouci v jídle nejsou zdaleka to nejhorší. Strkají mi do postele hady. Do kafe mi házejí žiletky. Jsem nečistý!“). Šestidílná adaptace stejnojmenného (velmi obsáhlého) knižního bestselleru Wallyho Lamba získává další body. Je to nesmírně soudržné a poutavé. Nezáviděníhodný život pohledem Dominicka, jehož bytí dominuje láska i zášť k nemocnému jednovaječnému dvojčeti. Tohle opravdu není oddychová podívaná. Houstnoucí zoufalost a pochmurná nálada provází hrdiny na každém kroku. Režisér Derek Cianfrance oslnil i naštval už svým syrovým a odtažitým debutem Blue Valentine. „Naštval“ proto, že to zdaleka nebyl stravitelný film, na druhou stranu oceňme, že si šel svou vlastní cestou, a stejně jako v druhém dítku (Za borovicovým hájem) ukázal svůj cit pro pohlcující atmosféru. Za tuhle sérii má další palec nahoru.