Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Sci-Fi
  • Komedie

Recenze (379)

plakát

Vetřelec: Romulus (2024) 

Alien: Romulus neví, čím chce být - zda Alienem nebo Aliens, anebo úplně něčím novým. Krizi identity filmu pak podtrhují různé odkazy (stejné situace, hlášky), které tam být vůbec nemusí (včetně onoho camea) - kvůli jejich přítomnosti je pak těžší se soustředit na film. Chybělo tomu více horroru a zajímavější postavy (a jejich motivace). Rovněž nepříliš dobře funguje hlavní monstrum - chtělo by to znovuobjevit jeho hrůzné stránky, a nenechat to jen na tom, že si mají diváci pustit původní film a předstírat, že i tady to funguje. Dějem je to vpodstatě mix prvního a druhého filmu, tedy nic nového a přitom to první dva filmy dělají lépe než Romulus. Škoda, že Disney zrušil třetí díl Promethea s podtitulem Awakening. Na ten bych se podíval mnohem raději.

plakát

Hellraiser (2022) odpad!

Na Hellraiseru 11 je úplně nejlepší soundtrack, který není původní, a pár nápadů, které opět nejsou vůbec nové. Série nemá kam jít a nezbývá jí, než vykrádat sama sebe, a to navíc hodně špatně. Místo tohoto x-tého pokračování si pusťte raději první dva (ale možná i tři) díly.

plakát

To nic, drahá (2022) 

Taková vcelku zajímavá variace na Invitation to Hell od Wese Cravena se zajímavým hudebním soundtrackem. Nicméně, krátce po polovině se film znatelně zhorší podivným vysvětlováním a poněkud nešikovnou změnou z artového mysteriózního filmu v pouhé neinspirativní béčko. Výsledku nakonec překvapivě nepřidávají na kvalitě ani scény, ve kterých tvůrkyně bezdůvodně odsuzují muže. Velmi slabé tři hvězdičky.

plakát

Hell Fest: Park hrůzy (2018) 

Slabé tři hvězdičky. Nakonec jsem se k nim přiklonil díky třem velmi pěkným gore scénám na kameru - jak to máme rádi. Potenciál tu byl: Neokoukané prostředí pro slasher, pěkná maska a postavy, kterým přejete nepěknou smrt. Chvíli to vypadalo, že tvůrci přišli s něčím zajímavým - náznak vztahu slashera k jedné z hrdinek -, ale po nějakých dvaceti dalších minutách už bylo jasné, že se na nějaký zajímavější kurs film nevydá. Zabíjení si divák taky moc neužije. Navíc prostředí parku mě asi v polovině začalo nudit a ke konci už jsem si jen říkal, že asi existuje moc dobrý důvod, proč se v něm neodehrává víc vyvražďovaček - rychle se to (všechna ta monstra a rezavé ostré věci) okouká. Nelze nezmínit malé, ale milé cameo Tonyho Todda.

plakát

MEG: Monstrum z hlubin (2018) 

Zklamání z Mega je poplatné názvu: žádný skok na vrtulník, ani lidská krev. A přitom první polovina nebyla nijak špatná. Napětí bohužel z filmu zmizí taky celkem rychle a část z čínského pobřeží měla být z filmu vystřižena úplně. Nevím, jestli za 130 milionů byla vůbec možnost natočit žraločí horror, ale výsledkem je každopádně žraločí rodinný film s prvky thrilleru. Zkrátka, není to ani náhodou ten MEG, na kterého jsme celou tu dobu čekali.

plakát

Mandy - Kult pomsty (2018) 

Silně atmosférická podívaná, které by slušela kratší stopáž. Místy je to hodně bizarní a člověk občas tápe, jak očividně vtipné scény zapadají do jinak seriózně pojatého celku, ale každopádně Nicolas Cage to svým herectvím posílá na další úroveň. 3 a půl z pěti.

plakát

Ghost Stories (2017) 

Možná i za tři, ale závěr mě určitě nenadchl. Jen je až příliš okaté, jak se tvůrci snaží udělat svůj vlastní Ju-On a nakonec to zdaleka není tak strašidelné, jak to asi být mělo.

plakát

Cizinec ve vlaku (2018) 

Jen taková malá poznámka k titulkům: vážně ostřelovač a ne odstřelovač? Už jsem si myslel, že to takhle napsané už nikdy neuvidím. K hodnocení: bod za sympatického Liama Neesona, jinak vcelku průměr.