Vajonek

Pokud máte o nějakém filmu říci, že jde o niternou intimní záležitost, pak je to přesně tento. Režisérka, scenáristka a hlavní protagonistka v jednom šla až na dřeň a dokázala divákovi zprostředkovat některé pocity, radosti i strasti života s moc brzy narozeným dítětem. Bylo to upřímné, silné, smutné i naděje plné a ač bych to sama prožívat nechtěla, jsem ráda, že jsem si díky filmu mohla některé věci zhmotnit, uvědomit si, zamyslet se...

O různé více či méně dramatické chvíle nebyla dosud v tomto seriálu o pár puberťácích z Massachusetts jistě nouze. Podívá-li se na to ale člověk trochu s odstupem, nikdy nešlo o tolik, jako v tomto díle. Jak já jsem si přála, aby to dopadlo jak v Dallasu s Bobbym a dočkali jsme se zázračného zmrtvýchvstání! No, bohužel, jedna důležitá postava nám asi odešla napořád...

Příběh Noaha a Joanne by se asi dal vyprávět v méně než těch deseti dílech, taky mě moc nebraly ty její podcasty (za mě možná už trochu ohrané zaměření). Naopak bych ocenila větší vhled do tématu judaismu a Noahovu občasnou menší váhavost ve vztahu, při řešení střetů lásky a víry. I když možná bych tu váhavost právě lépe pochopila, kdyby se v otázce Noahovy víry a povolání šlo trochu více do hloubky (spíš ne, ale ta možnost tu je). Tímhle každopádně výčet "negativ" končí. Protože jinak je tahle minisérie velice svěží, příjemná, dokáže být pěkně řízně zábavná i mile dojemná, jednotlivé díly taky např. hezky zakončují/dělají jim dobrou tečku hudební podkresy titulků. Možná největším kladem seriálu je výběr herců do ústředního páru. Kristen Bell mi celou dobu někoho připomínala a pak mi došlo, že trochu vypadá a místy se i chová (nebude to ale asi záměr, není to nijak nucené, to se nebojte) jako kdyby měla Sarah Jessica Parker alias Carrie ze Sexu ve městě ségru, takže pro mě (vedle jiných kladů - např. jejího dobrého hereckého výkonu) taková malá nenápadná příjemná připomínka oblíbeného seriálu z dob dřívějších. Adam Brody se mi líbil a fandila jsem mu, aby zůstal s Lane, už kdysi v Gilmorových děvčatech, evidentně ale "zraje jako víno" a jeho charisma za ta léta výrazně nabralo na síle. Je to prostě hot rabín, o tom žádná! Úspěch romantických filmů či seriálů často stojí a padá na přítomnosti či absenci chemie mezi lidmi v ústředním páru. Mohou být každý zvlášť skvělí, ale když to nejde dohromady, je to často k ničemu. Tady ale více než skvěle zafungovalo právě i to "spárování", taková chemie jako byla tu se opravdu hned tak nevidí. No a pak je to snadné, rádi odpustíte lecjaké chyby či nedokonalosti nebo je ani moc neregistrujete, protože prostě rádi s těmi dvěma lidmi strávíte nějaký ten čas, chcete se dívat na to, jak se na sebe dívají, jak spolu mluví, jak se dotýkají, líbají (pusy Noaha a Joanne fakt stojí za to!), trošku jim závidět nebo si s nimi zasnít. Takže pokud právě tohle zejména očekáváte od romantických seriálů, tak Tohle nikdo nechce (navzdory nic moc názvu a tomu, že vám toho, co budete chtít, dá možná ještě mnohem víc než jen tu chemii a věci a pocity z ní plynoucí) vřele doporučuji (a trochu lituji, že jsem to celé zhlédla za jeden den, mohla jsem si to víc rozložit a oddálit chvíli, kdy mi ten seriál bude docela chybět)! 80 %.