H34D

Alien: Romulus je přesně ten film, který stírá hranici mezi áčkovou a béčkovou tvorbou. Skvadra postav jakoby vypadla z laciné vyvražďovačky, premisa příběhu také nemusí hýřit sofistikovaností, ale přesto film ve své jednoduchosti dokonale funguje. Nedočkáme se žádných logických lapsů, ani jiných nedomyšlených momentů, ba právě naopak! Vše do sebe krásně zapadne, atmosféra houstne, akce funguje, tempo sviští. Do franšízy Vetřelce zapadá tento díl po prvních dvou nejslavnějších kouscích bezpochyby nejlépe. PS: Chci ocenit, že vizuál čerpal nejen z filmových předchůdců, ale i ze hry Alien: Isolation, jehož estetiku jsem označil za příjemné futuristické retro a platí to i zde. 8/10

Jak už bylo řečeno Back to the Garden je téměř identické vystoupení jako At the Dolby. Pár minut bylo ubráno, pár jiných přidáno. Proč tedy vystoupení vydávat jako nový pořad? Madison Square Garden je pro umělce poměrně unikátní místo, takže částečně ten krok chápu, nicméně jako diváka a konzumenta mě to přeci nemusí zajímat. Zajímavé bylo pro mě akorát vidět, jak precizně připravené vystoupení Louise C.K. je. Tedy, jak promyšlená je řeč těla, intonace a celkový projev jednotlivých vtípků. Ono je to totiž opravdu skoro stejné jako At the Dolby. :) 7/10

Film natočený (jakoby) na jeden záběr není jen náročný technicky, ale i z hlediska vyprávění, rep. konstrukce příběhu jako takového. Zpočátku se to daří náramně, protože právě ta kamera neustále sledující duo protagonistů dodává filmu patřičnou intenzitu a napětí. Prožíváte každý výstřel, anebo i jen sebemenší sklouznutí do bláta. Sedět jako na trní ale po 2 hodiny nevydržíte a Sam Mendes to ví. Neporadil si s tím však úplně dokonale, protože v druhé polovině filmu, snad aby umocnil "wow moment", zvolil až přílišný tlak na pilu. Servíruje scény, které působí v původně hyperrealistickém válečném dramatu místy neuvěřitelně, popř. pohádkově. Končí se tedy čistě v rovině zážitkové a emocionální... 8/10