Honzox

Tvůrcům bylo očividně jasné, že se s příběhem po jedničce nedá nikam moc pohnout, a tak se rozhodli, že to alespoň ozvláštní, když z toho udělají muzikál. Nápad jistě dobrý, výsledky nebyly dobré. Rozhodně se tomu nedá upřít kvalita v dílčích momentech, ale jako celek jsou to dvě a půl hodiny absolutně o ničem. Lepší službu si prokážete, pokud si pustíte znovu první díl, který je vlastně úplně o tom samém. SPOILER: Po konci filmu jsem si vzpomněl na Hurvínkovu představě o opeře: "Opera je divadelní hra, při které je hlavní hrdina zavražděn, ale místo toho, aby vykrvácel, začne se zpěvem."

Dva roky zpátky dostal velmi důstojné pokračování Predátor, letos ho napodobil jeho vejcorodý bratránek Xenomorph. Atmosférou je to celé mnohem blíže videohře Alien: Isolation, než jakémukoli jinému kousku ze série, na kvalitě to filmu ale nikterak neubírá. Sice se stále neubráním pocitu, že jeli tvůrci trochu víc na jistotu a že se z toho místy dalo vytěžit o něco víc, na druhou stranu si tohle tvůrci trochu vynahrazují v závěru filmu, který funguje skvěle a představuje nám zase něco nového. Romulus tedy určitě není žádná revoluce, ale "jen" velice poctivá žánrovka.

Jak George Harrison slavně pravil - it's been done. Deadpool s Wolverinem mohli být další marveláckou peckou, místo toho se tvůrci rozhodli jet na půl plynu a hrát to takzvaně na jistotu. Film de facto postrádá jakoukoli nosnou zápletku. Jednoduchý příběh slouží pouze jako prostředek k nekonečným odkazům a cameo rolím, které však z mého pohledu nemají pro film žádnou relevanci a mají spíš blíže k pouťovým atrakcím, na kterých si pár minut zablbneme a zase se hrneme na další. A jelikož Marvel již podobný film v minulosti natočil, srovnání se přímo nabízí. Ano, i o třetím Hollandově Spider-Manovi můžeme tvrdit, že je to jen primitivní úlitba fanouškům. Spider-Man ale s vedlejšími postavami pracuje jako s pevnou součástí příběhu, které jej posouvají dál. K tomu ještě umně zakončuje nezavršené linie ve vlastních příbězích těchto postav. Deadpool sice divákům několikrát tvrdí, že příběhy navrátivších se postav je "třeba doříct", ale není to pravda, protože tyto postavy do filmu s žádným vlastním příběhem nevstupují. V mých očích tak nejde o nic jiného než promarněný potenciál. Místo silného filmového zážitku mají Deadpool a Wolverine mnohem blíže onomu Scorseseho nechvalně proslulému marveláckému zábavnímu parku. Zasmějeme se, pobavíme se, ale za týden si na nic z toho nevzpomeneme.