derryl

I po druhém shlédnutí úžasný a tajemný film. Nemá smysl odhalovat skryté významy Lynchova filmu, režisér si s námi opět hraje, jak je ostatně jeho zvykem. Film má přece diváka vtáhnout do děje a podpořit jeho představivost. Je nesmyslné prahnout po odhalení "skrytých významů," každá situace či děj má dvě strany a je jen na režisérovi, kterou nám odhalí více. Proto říkám: Lynch natočil skvělý film, každý ať si ho přebere po svém! Je mým nejoblíbenějším filmem, který kdy Lynch natočil.

Jednoznačná Lynchova "snovárna" a neuvěřitelně modernistický film, ve kterém se prolíná realita a sen do neuvěřitelně mystického koktejlu. Pro mě osobně osvěžení a změna, kterou rád podstoupím zas a zas. Mohu vše pustit z hlavy a být zase jednou v kině pozorovatelem a návštěvníkem Lynchova panoptika, jež je skryto v "jednom" uchu. Sláva Davidovi! Zase se potvrdilo, že my diváci, chodíme do kina bezostyšně šmírovat osudy druhých.

Krásný nový svět vs. návrat do minulosti. Bondova mise, kdy musí chránit nejvíce sám sebe a svůj svět. ... Nejsme natolik silní, co ve starých dobách znamenalo hýbat Zemí i Nebem, jací jsme, takoví jsme. Výbušnost hrdinských srdcí, která slábnou časem i osudem, ale silných ve vůli bojovat, usilovat, hledat a nevzdat se. ... Snímek Skyfall je pro ortodoxní i neortodoxní vyznavače Jamese Bonda. Ortodoxní si v něm najdou svůj oblíbený svět, který nás již 50 let baví svojí propracovanostní a provázaností všech dějů, které do sebe krásně zapadají a tvoří kompaktní celek, vrátí se s Jamesem k počátkům celé série a do Bondova dětství. Poznají z jiného úhlu Bondův vztah s M (úchvatná Judi Dench) a pochopí, že vše se vším souvisí. Neortodoxní vyznavači Bonda si zase pochutnají na krásném kousku filmografie Sama Mendese, který si s 007 dal velmi záležet a obohatil jej svým prvotřídním citem pro detail a atmosféru, vybrousil Bonda jako diamant, který je z každého úhlu pohledu dokonalý: střihem, kamerou, hudbou, výběrem herců a v neposlední řadě skvělým scénářem. Po druhém shlédnutí Skyfall jsem poznal, že svět Jamese Bonda (od jakéhokoli režiséra) stojí za to navštívit a nechat se jím pohltit, i kdyby to mělo být v pyžamu u dvd a ne v terénu (kině). Člověk si v obou případech rád zavzpomíná na toho "starého" dobrého muže, který miluje Anglii, M i všechny své bondgirl. Já jsem staromilský ortodoxní vyznavač agenta 007 a děkuji celé sérii, že mi je tak blízká, a proto ji mám velmi rád. M: Takže, 007, máme spoustu práce. Jste připraven vrátit se zpět do služby? Bond: S potěšením, M, s potěšením. Klasika, klasika, klasika, klasika! Shrnutí: Úchvatné dílo.

Nádhera, nádhera, nádhera! Je nevýslovnou radostí sledovat tento film. Zaplavují Vás zajímavé a nevídané pocity, které dokreslují děj film, ano, některé scény způsobují potěšení pro fanoušky Woodyho Allena afrodiziakálních rozměrů. Je to fetiš. Annie Hall je barvitá postava, krásně napsaná a dokonale zahraná Diane Keaton, zamilujete si ji a nebudete chtít, aby opustila plátno, znovu a znovu budete toužit spatřit ji na plátně, každý záběr na ni způsobí extázi a Vy vstoupíte do světa, který je skutečný a neopakovatelný. Stačí se zaposlouchat do jejího zpěvu a odhalíte její duši. Hlášky, které Woody napsal pro tento film, by se daly ihned tesat do kamene. Mají velkou vypovídající hodnotu, jsou pravdivé a realistické, přesně zapadají do děje, neční z něj. Přirozenost a zase jenom přirozenost je největší devizou tohoto díla, které vstoupilo do filmových dějin a jednoznačně musím napsat, že se jedná o nejlepší film Woodyho Allena. Přesně to mám na Woodym rád, vždy dokáže překvapit! V každém filmu dostávám nějaké překvapení, vždy jiné, vždy obohacující a vždy nádherné! Co více dodat k oslavnému komentáři mého nejoblíbenějšího režiséra, který vytvořil kompaktní neurotickou postavu Alvyho Singera? Myslím, že předchozí slova dokládají, jak moc si vážím režiséra z New Yorku, který bude točit filmy na věky věků!

O filmu lze psát jen v superlativech, a proto budu stručný: Sunset Blvd. jsem si zamiloval a každé shlédnutí opojenost tímto dílem zvyšuje! Viděno v kině a to je naprosto úchvatné! (Viděno v kině na LFŠ 2013).

Může být něco krásnějšího, než když François Truffaut točí film o filmu ve filmu. Vše, co se zde odehrává je jen jako a zároveň cítíme z každého záběru pomrkávání tvůrců na diváka, odkrývání tajemství filmu a procesu výroby uměleckého díla, které je poctou mnoha tvůrcům a v první řadě poklonou filmu samotnému (umění) včetně odkazů na Hollywood a filmovou klasiku typu Kmotr anebo Občan Kane. Stojí za to film vidět několikrát, některé záběry jsou úžasné pouhým postavením kamery a také výběrem skvělých herců, kteří dílo posouvají do vyšší úrovně (Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Léaud, François Truffaut). Radost pohledět na nablýskaný francouzský skvost, jsem nadmíru spokojen a děkuji filmu za to, že je!

Nejlepší film Pedra Almódovara, který mi tak dlouho zůstal utajen. Nádhera, která je velmi blízká životu. Estéban napsal budoucí osud své matky a ten se před námi otevírá jako kronika života. Film, divadlo, život a smrt.

Jeden den + tři ženy = dokonalý film. Velmi mě těší odvaha režiséra Stephena Daldryho, že se pustil zfilmování této novely.

Ráno: Jsem zvědavý, dnes film uvidím. Večer: Nemohu jinak, film Rozkoš je nejkomplexnější dílo roku 2013. Nedá se vypovědět kolik složek film propojuje a v kolika vrstvách se dá číst, jak moc nutí diváka, aby film vstřebával do sebe a nezalekl se některých tvůrčích metod zobrazení "výpovědi o stavu tohoto světa," tedy jak je aktuální vypovídat o mezilidských vztazích a nebát se negativních reakcí, ��íkat svůj názor po svém, neohlížet se na diváckou ani kritickou odezvu. Přemýšlet o tomto světě a lidech v něm se dá různými metodami, režisérka Rudolfová se rozhodla pro komplexní pojednání o umění a světě filmu vůbec a podala ho v komplexnosti sobě vlastní: uvažuje o filmu jako celku, není "jen" scénárista a režisér, propojuje střih, hudbu, kameru, osvětlení, lokace, zvukovou stopu, herecké obsazení, záběrování, vizuální efekty, texturu, naraci, dekorace a další složky v jednom monumentálním celku, který slouží tomu nejzásadnějšímu: vyprávění příběhu, který má vypovídající hodnotu a má své pevné místo ve vývoji české kinematografie 21. století. Pro mne jednoznačný vítěz jako film roku 2013.

Musím se přiznat, že mě film příjemně překvapil a skladbou I'm Still Standing v závěru velmi dojal. Díky, Eltone Johne! Jsi dobrý muž, velká hvězda. Mám ze snímku ohromnou radost. Je neuvěřitelné, co dokáží písně Eltona Johna a Bernieho Taupina, jak k nám dokáží promlouvat a říkat nám velké věci o životě a o smrti vůbec, nejsou depresivní, jsou pravdivé a patří k nám jako vzduch, který dýcháme nebo voda, kterou pijeme. [Kino Atlas 5.6.2019]