Poslední recenze (329)
Faith No More: A Small Victory (1992) (hudební videoklip)
Výborná skupina a pro mě geniální album Angel Dust. Ač nejsem na tvrdou muziku, oni mě neskutečně baví, navíc mají skvělé klipy. A Small Victory patří mezi jejich top pecky.
Temné srdce (2022) (seriál)
Musím říct, že už dlouho jsem neviděla pohromadě tolik nesympatických rypáků. Ale přesto tahle extrémně eko-bio minisérie má hutnou, syrovou, chvílemi až neutěšenou atmosféru, která se zadírá pod kůži, jak třísky. Uvidíme, jak to celé vygraduje. Marcus a Sanna jsou teda echt ujetí slizáci, u kterých je mi úplně šumák, jak to s nimi dopadne. Obvzlášť Marcus, ten teda aspiruje na devianta roku. Ti seveřani jsou fakt mázlí a je vidět, že mají málo sluníčka a vitamínu D. Každopádně natočeno je to perfektně, jako vždy. V záři seriálu na Artu je celkem solidní pokoukání, zatím samé dobré kousky, na rozdíl od zbytku TV žumpy, na kterou se nedá pomalu dívat.
Gangy z Birminghamu - Série 6 (2022) (série)
Tak a je konec a možná je to dobře, neb by se už asi vařilo z vody. A bylo by škoda tento gangsterskej klenot prasit. Šestá série možná vázne, akce tam je pomálu, ale zas ta psychologická stránka je perfektní. Hlavně rozklad Tommyho, touha se z prvotřídního parchanta změnit na dobráka. Je to hlavně díky solidním sračkám, které pohlcují Shelbyovic vypráskanou, pozérskou rodinku, která stále schytává jednu ránu za druhou. Tommym tyto události fest otřásají, navíc denně vidí Arthura semletýho a zbídačenýho divokým životem plným násilí, drog a chlastu. Jeho proměna je neuvěřitelná, tu hroutící se trosku hraje Anderson božsky. Ovšem to by nebyli Peaky, aby z toho sofistikovaně, geniálně nevybruslili a všechny totálně přechcali. Poslední díl je opravdu neskutečnej a patří k tomu nej v této sáze. Opět skvělá hudba. Dokonalí herci v čele s Cillianem. A nesmí chybět nostalgická vzpomínka na moudrou Polly, jejíž odkaz je velmi silný. Budou mi ti vypráskaní parchanti z karavanů, kteří se vypracovali, až na samý vrchol hodně chybět.
Poslední deníček (14)
Alain Delon a stará dobrá Francie odešli navždy.....
Právě on a Bebel byli ikonami staré dobré Francie. A s Delonovým odchodem vše definitivně skončilo. Byli to miláčci a jejich filmy jsou nesmrtelné. Aspoň mě vždycky potěší a vždycky se na ně ráda podívám. Nejsou to jen oni dva, výtečných herců bylo spoustu, ale oni jsou právě ti dva, kteří udávali tempo. Pro Delona byly jeho poslední roky života hodně těžké a nedokázal se vyrovnat s dnešním pokřiveným světem a já to vnímám hodně podobně. Vyrostla jsem na nich. Bebel jako slunce a Alain, jako Měsíc. Chladný a tajemný a to mě vždycky přitahovalo. Ve spoustě filmů umřel a to jsem byla vždycky naštvaná, ale on byl přesně ten typ. K němu se tyhle role náramně hodily. S ním odešlo kus evropské filmové historie, kterou mám tak ráda. Teď už je určitě šťastný se svými parťáky a popíjí dobré víno a k tomu nesmí chybět cigárko, nezbytná rekvizita starých dobrých časů. A nám zbyl bohatý archív s jejich báječnými filmy. Jsou jako lék na duši a dobrou náladu.