Recenze (1 434)
Lovec - Vize (2024) (epizoda)
Druhý díl se přesunul z vizuálně nevytěženého venkovského Slovenska do novostaveb po Praze, Strach se pokouší předvést femdom sex s návštěvou v BDSM klubu (a je to přesně tak tragické, jak si dovedete představit, už je to skoro i k smíchu), démon se stále pozná jen tak, že mu svítí oči. Děs. Už někdo položil otázku, proč vlastně Strach dostává pořád prachy od ČT na špatné filmy a seriály, když jsou podobné diskuze v módě?
Substance (2024)
Banalita předstírající něco víc natažená na nesmyslně dlouhou stopáž, ale ne kvůli snaze předat nějaké poselství ani kvůli dopilováním otázek, proč si kdysi úspěšná herečka chodí vyzvedávat někam do ghetta do zásilkovny balíček, který si bez odborného výkladu a demonstrace na zazobané klinice napíchá do žil nebo proč proboha chcete využít takový vynález na natáčení cvičení aerobiku v TV. Připomene vám to řadu klasických hororů, které byly chytřejší a působivější než tohle, ale nuda nemizí. Ledaže byste se nechali uplatit návalem záběru zadků a rozkroku, ale já úplatky neberu.
Humane (2024)
Dobrý materiál, atraktivní situace, nedostatečně vytěženo, úplně blbá poslední čtvrtina. Kazí to občasná pachuť satiry (ňouma vedoucí DOCS vs dcera), nedostatek doplňkových informací o okolním světě nebo situaci. Kamera je dost nudná a dřív bych řekl, že to vypadá jak TV inscenace, kdyby ty inscenace už dávno většinou nevypadaly líp. Škoda.
Lovec - Alice (2024) (epizoda)
Když jsem slyšel, že mizerný režisér Strach chce oblažit diváky ČT seriálem o vymítání démonů, kde hraje exorcistu Pavel Kříž, pocítil jsem silné vzrušení z očekávání katastrofálního braku a musel jsem to vidět. Bohužel výsledek je sice celkem srandovní, jak jsem doufal, ale nudný - žádné masakry, napětí, prostě úplně impotentní. Slovensko a slovenští herci potěší díky neokoukanosti, ale záběrů a děje v exteriérech mohlo být podstatně víc, prostě nenápaditě natočené - a to není vše. Už úvodní vražda byla v podstatě neexistující, ale divák kvůli podivným snům hrdinky mohl doufat, že se později zobrazí naplno - no, bohužel. A ještě to trumfne finální "souboj", kde Strach neumí natočit ani lítajícího démona a likvidaci a úplně to vynechá, nevím, jestli Pavla Kříže bolely záda nebo to ČT chtěla pouštět i na dětském kanálu v neděli dopoledne, ale spíš bych řekl, že je Strach čímdál mizernější režisér, šek od ČT dostane za jakýkoliv průjem, co natočí a nemá žádné ambice. Děs. Jsem zvědavý, zda další díly budou ještě nudnější a horší.
Svatba roku (2024) (seriál)
Zoufale úmorný a nudný produkt připravený podle jakéhosi receptu, co by se mělo divákům líbit, ale neklaplo vůbec nic. Příliš bohatá a rozmazlená rodina? Nuda. S prvkem krimi jako zastřešujícím konceptem a obsazením Kidmanové připomenout Sedmilhářky? Úplně mimo, Kidmanka je svým vzhledem čímdál děsivější, jakkoliv to odpovídá představě o zestárlé superbohaté spisovatelce. Detektivní prvek moc nefunguje a přehazování podezření z postavy na postavu sice trvá jen šest epizod, ale je i tak absolutně nezajímavé. Herci? Liev Schreiber je samozřejmě jako sukničkář naprosto uvěřitelný a paradoxně asi jediná sympatická postavy, pokud zrovna neukazuje zpěv a Jack Reynor se cítí v roli sexy zmrda tradičně pohodlně. Co je to ale platné, když je to příšerná telenovela. Je děsivé si zrekapitulovat, kolik blbostí už Susanne Bier v USA natočila po své oslňující dánské části kariéry.
Inferno rosso: Joe D'Amato sulla via dell'eccesso (2021)
(72 minutová verze) Fajn dokument o kariéře Joe D´Amata, mistra italské exploatace se zajímavými informacemi pro nezasvěcené (spíš o tvůrčích obdobích, na jednotlivé filmy není věnováno moc času) a s účastí některých věrných spolupracovníků (Laura Gemser a Rocco Siffredi chybí, zato je tu všudypřítomný parazit Eli Roth, který se se zbytečným plkáním vnutí do kdejakého dokumentu či bluray bonusu o historii hororů). Potěšilo by víc historek od spolupracovníků jako producent Franco Gaudenzi. Pobavilo mě opětovné pokrytectví (nejen) italské společnosti v podobě pohoršení nad pornoprůmyslem, jehož byl D'Amato součástí a možná i samotného D'Amata, který do svých starých erotických snímků přitáčel hardcore scény, aby pak ke konci života říkal, že ho točit porno nebaví.
Městečko prokletých (1995)
Village otD má několik problémů. Jméno režiséra způsobuje větší očekávání, než film skutečně splní (filozoficky ani stylem film moc k Carpenterovi nesedne) a hudba je doslova PŘÍŠERNÁ, to se vyjímečně rejžovi nepovedlo. Pocta původní adaptaci nakonec dopadla převzetím vizuálního stylu nejen vzhledu dětí, ale film většinu času jako starší film působí. O postavách se toho nedozvíte tolik, abyste s nimi nějak soucítili, prostě jsou to figurky. Jako jednohubka film ujde.
Kaskadér (2024)
Celkem pochopitelný propadák. Dělat film o kaskadérovi plný levně působících digitálních efektů včetně ohně je prostě tragický koncept a něco to vypovídá o bídě současných blockbusterů - zrovna nedávno jsem při repríze nízkorozpočtového Maniac Copa 2 s údivem zíral na hořící lidi nebo týpky vyskakující z vysokých pater. Film je únavně ukecaný, aniž by tolik dialogů mělo smysl, vypadá hnusně digitálně s vyblitým filtrem a podivně v obličeji oteklý Gosling na mě vůbec nefungoval. A ještě to má přes dvě hodiny, ufff.
Chi sei? (1974)
Zajímavý nápad se Satanem jako vypravěčem, dobře oprsklé děti, hudba, sedmdesátkový italský styl mezi úzkostnou noční můrou a tripem. Nemá cenu moc připomínat Exorcistu, protože tvůrci přinesli i svoje originální prvky (slušná scéna s pokojem dost možná aspiruje na něco ikonického) Ale má to problémy s tempem, které podráží ucházejícímu filmu nohy.
Svět na drátě (1973) (TV film)
Baví mě asi všechny filmy od Fassbindera, ale tenhle seriál je nuda. Výtvarně vypadá sice hezky - myslím tehdy moderní interiéry a architekturu - ale přestože se jedná o sci-fi, tak efekty tam nejsou vůbec žádné. Určitou zábavu vedle starých známých tváří poskytují dialogy představující technický popis, jak je tvořen život uvnitř simulace nebo filozofování, ale těch 200+ minut se strašně vleče a je to plýtvání časem.