vypravěč

Slovy Ellen Keyové: "Žena dvacátého věku nejen se mnohému naučí, nýbrž i zapomene mnoho, jmenovitě mnoho z dnešních pošetilostí ženských i protiženských. Veškerou bytostí svou bude chtít štít lásky. Je cudná, nikoli z chladnosti, nýbrž z vášně. Je vznešená, ne proto, že by byla bledničkovitá, nýbrž proto, že je plnokrevná. Je smyslná, poněvadž je produševnělá, a je pravdivá, protože je hrdá. Vyžaduje lásku velikou, protože sama umá milovat láskou ještě větší. Problém erotický nabude jejím zjemnělým idealismem veliké složitosti a zhusta bude nerozluštitelný. Zato štěstí, které bude uštědřovat a pociťovat, je bohatší, hlubší a trvalejší nežli něco jiného, co dotud zváno bylo štěstím."

"všechny zvony světa"

Slovy Otokara Březiny: "Marně rozpalují šílenci proti sobě národy; nová zem, která nezná hranic, nový jazyk, utvořený z citu, jemuž všechny jazyky země jsou jako slova jediného jazyka, tvoří se v hlubinách niter. A jako ukazatel této cesty, že je možno žíti vyšším, zmocněnějším životem, jenž úplně je věnován službě milovanému, je žena milující, bytost úžasná, zastrašující svou odvahou, s níž přechází ve chvílích své lásky přes všechny lži, nahromaděné věky, a která ani jedinou věc nevezme do ruky ve svém milostném jaru, aby ji neposvětila vzpomínkou na bytost, kterou miluje, která dýchá, těší se ze slunce, z květů, z něhy západů, z rozkoše vždy jenom ve spojení s duší milovanou a ve svých hlubinách stojí k věcem tak bezprostředně a nově jako nejvyšší umělec." Právě takový ideál mi ztělesňuje Secuko Hara; svým hrdinkám vtiskává svou nadobyčej vnímavou hrou věrohodnou charakterovou ryzost, moudrost, ale i hravost.

Slovy Vladimíra Holana: "Jsou hlubiny srdcí, do nichž jako by se pohrouzil sám anděl. Tak vábnými je shledal; s tak velkou úzkostí pozorujeme vysoké čeření jejich osudů."