Réžia:
Věra JordánováScenár:
Dušan PirníkKamera:
Ivo PopekHudba:
Petr UlrychHrajú:
Martin Zounar, Linda Rybová, Jiří Schmitzer, František Řehák, Jan Filip, Anna Cónová, Marie Logojdová, Miroslav Rataj, Jiří Čapka, Jan Fišar, Jan Odl (viac)Obsahy(1)
Martin Zounar je velikým jedlíkem, který se nebojí královského vojska, čertů ani práce. Chudí manželé marně čekají na dítě. Zoufalý muž požádá o pomoc samotné peklo a čerti mu vyhoví: za devět měsíců se manželům narodí syn Nesyta. Když vyroste, vydá se do světa. Práce se nebojí a nabízí pomoc, kde může, ale všechny odrazuje svou nenajedeností. Nakonec vstoupí do služeb samotného čerta... V pohádce Boženy Němcové má Nesyta pro strach uděláno. Nebojí se královského vojska, čertů ani práce. A jak se má k dílu, má se i k jídlu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (53)
Humorná pohádka, která se neupíná na studiové exteriéry a nechá vyniknout Zounarovo korpulentní tělo. Tady ještě byl snesitelný, když ho například vidím v Ordinaci v roli zlořáda je jeho herectví k smíchu. Ani tady nepodává nic za co měl být chválen, ale jeho role je vesměs podávána komickou formou, kterou obstojně zvládá i za cenu přehrávání. Zounar v roli jedlíka sežere všechno co vidí, má pro strach uděláno, a získá si i sympatie. Božena Němcová by z něho měla radost. Diváci si naposledy Zounara užijí v roli, kdy se jim vyloženě neprotivěl a vydařená pohádka je na světě. Jistě jste už ale viděli lépe scénáristicky vystavěné pohádky. 60% ()
Vtipné spílání čertů na Odměnín: "Spíš by to měl být Zlodějkov." Nesyta svým poctivým přístupem nejen k jídlu, ale i k práci vede k přičinlivosti celou vesnici i peklo. Hezky vykreslený vztah princezny k Nesytovi - překvapí závěrečnou "svatební" scénou. Herecky příjemné obsazení, Zounar si počíná rázovitě. Líbivé zasazení do přírody (Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm) umocňuje svěží hudba Petra Ulrycha. ()
Pohádku nehodnotím, neb jsem z ní viděl pouze cca pět minut, přesto mi dala spoustu podnětů k přemýšlení: a) všichni tu mluví o vykrádání pohádky S čerty nejsou žerty, já tedy podle Zounarovy trvalé vidím spíš inspiraci Rambem, popř. dělal večer konkurs na člena the Cure a začal se líčit už od rána, a/nebo byla režisérka zamilovaná do toho komunisty Dolejše. No a za b) jak vidět, už v r. 1994 jely tetovací salóny naplno, jenom tak lze pochopit to princeznino zděšení na konci. Kdyby ty šmouhy nebyly natetované, tak snad aspoň jednoho z dvojice chytrých hlaviček Zounar-Rybová napadne umýt je, a Zounar by nefilozofoval, že si princeznu vezme i ošklivou, ne? ()
Lepší tradiční televizní pohádka pro nedělní odpoledne, tentokrát natáčená v extreriérech skanzenu v Rožnově pod Radhoštem, ve které Martin Zounar hraje mladého muže, kterému tak chutná, až ho nikdo nechce zaměstnat, protože jako odměnu za práci všechno sní. Pak však najde práci v pekle a dostane všemi mastmi mazaný dárek. Dá se řící, že tato pohádka je kratší a jednodušší verze celovečerní pohádka S čerty nejsou žerty. Líbit se kromě příběhu však bude i Ulrychova hudba a nádherné prostředí Rožnovského skanzenu. Hudba: Petr Ulrych ()
České pohádky téměř nesleduju, avšak jsem příjemně překvapen. Pohodová a oddychová pohádka o tom jak se už tehdá brali špinavý peníze. Nevím co vám vadilo na Zounarovi, kterej byl dle mého skromného názoru skvělej. Ani mě nevadila Ryba, ale neseděl mě v roli krále pan "Řekněte prdel, řekněte". Jednak je hubenej jak tyčka od plotu, druhak mu královská koruna nesluší a třetak moc ho jako herce nemusím. ()
Galéria (20)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (3)
- Filmové sídlo krále (Jiří Schmitzer) je zámek Stará Ves nad Ondřejnicí u Ostravy. (rakovnik)
- Pohádka je inspirovaná knihou „Čertův švagr“ od české spisovatelky Boženy Němcové, stejně jako známější pohádkový film S čerty nejsou žerty (1984). (libi666)
- Film byl kromě zámku Stará Ves nad Ondřejnicí natáčen i ve Valašském muzeu v přírodě. (rakovnik)
Reklama