Réžia:
Antoni KrauzeKamera:
Tomasz TarasinHrajú:
Jurij Smolskij, Janusz Gajos, Witold Pyrkosz, Oleg Maslennikov, Boris Litvin, Henryk Bista, Igor Černickij, Paweł Nowisz, Tadeusz Wojtych, Larisa Guzejeva (viac)Obsahy(1)
Příběh zrady – od nadějného tankisty do MI6. Viktor Suvorov (Yuri Smolsky) se zhostil při armádních cvičeních svých úkolů velitele tankové roty natolik úspěšně, že k sobě přitáhl pozornost plukovníka Kravcova (Janusz Gajos), důstojníka vojenské rozvědky. Ten přesvědčil inteligentního důstojníka ke změně vojenské specializace. Suvorov odchází od tankistů do GRU, kde rovněž projevuje mimořádné schopnosti a stoupá po kariérním žebříčku až do „Akvária“, jak se říká ve služebním žargonu hlavní budově vojenské rozvědky. Po úspěšném absolvování Vojensko-diplomatické akademie je vyslán do zahraničí – Suvorov pracuje pod diplomatickým krytím ve vídeňské rezidentuře, kde nejprve dělá asistenta zkušenějším zpravodajským důstojníkům, ale pak přichází s projektem „Alpská turistika“: v horách je zakoupen hotel, kam jezdí odpočívat důstojníci NATO a Suvorov a další zpravodajci několik z nich úspěšně naverbovali.
Později ve Vídni se ambiciózní muž stává svědkem pravděpodobného konce kariéry a dost možná i života svého přítele, rovněž důstojníka GRU. Ten je odvezen do Moskvy pro podezření ze spolupráce s nepřítelem a Suvorov začíná přemýšlet, jak si krýt záda. Ve zpravodajské hantýrce se tomu říká, že začíná zpívat: druhé straně vyzrazuje tajemství, udává agenty...
(chamonix)
Recenzie (2)
Seriál je prakticky doslovná adaptace Suvorovovy knihy Akvárium. Což mi koneckonců vyhovovalo, protože polštinou vládnu minimálně a díky znalosti knihy mi stačilo rozumět každému desátému slovu. Fandům špionských filmů a Vladimíra Rezuna alias Viktora Suvorova lze jen doporučit. ()
Je doba, kdy tento příběh, vcelku bez mašliček, uvádí, v jistém smyslu věrně, jak to funguje a nefunguje v GRU. To jen pro ty, co asociují současnost ve vztahu k některým argumentům dnešních dní. Jen potvrzuji to, co je v jiném komentáři. Jedná se o velmi důsledný přepis děje knihy. Nejedná se o žádnou klubovou pecku, ale kdo o knize něco ví, tak vystačí, jak bylo již uvedeno, i s chabou znalostí polštiny. Těch pět je právě za věrohodnost, a z mého pohledu, za skvěle odehraný, pro někoho nudný, děj. Nečekejte bondovku, tu dělají jiní pro kasy kin. ()