Tvorcovia:
Robert SiegelHudba:
Siddhartha KhoslaHrajú:
Kumail Nanjiani, Murray Bartlett, Juliette Lewis, Annaleigh Ashford, Zack Palmisano, Andrew Rannells, Robin de Jesus, Jack Laufer, Spencer Boldman (viac)VOD (1)
Epizódy(8)
-
Elegantná, exkluzívna atmosféra (E01)
-
Štyria géniovia (E02)
-
Velveeta (E03)
-
Len obchod (E04)
-
Pijavice (E05)
-
31. február (E06)
-
Papier je papier (E07)
-
Švajčiarsko (E08)
Obsahy(2)
Rozsiahla kriminálna sága o skutočnom zločine Vitajte v Chippendales rozpráva škandalózny príbeh Somena „Stevea" Banerjeeho, indického prisťahovalca, ktorý sa stal nečakaným zakladateľom najväčšieho mužského striptízového impéria na svete a nedovolil, aby mu pritom niečo stálo v ceste. (Disney+)
Videá (2)
Recenzie (12)
Nahota, drogy, chľast, intrigy, závisť, pýcha, ambície... to všetko v suverénnom osemdesiatkovom balení s dobrými hercami a chytľavým soundtrackom. Welcome to Chippendales sa nevyhlo dramaturgickým lapsusom, ani nedotiahnutým vedľajším linkám. Napriek tomu si genéza kultového mužského striptíz klubu vašu pozornosť zaslúži, mierna kvalitatívna kocovina je vyvážená solídnym tripom z malej obrazovky. Viac tu ()
Americký paničky se nechaly na začátku 80. let klátit přímo na tanečním parketu, aby vás jejich dcery o 20 let později posílaly do lochu za to, že jste jim přidrželi dveře od výtahu. USA nutně potřebují duševní hygienu, psychofarmaka to nezachránila, to už taky víme. Zároveň platí, že západní soudnictví ještě pořád zavírá do vězení psychicky zjevně nemocné lidi, minimálně tenhle filmovej Somon Steve Banerjee byl jasnej aspik a slušela by mu spíš léčebna- byť klidně doživotní. Líbilo se mi to hodně, je to po všech stránkách pestrá a výživná story. ()
Sice jsem dal vysoké hodnocení, ale. Skvělé obsazení, skvělý zdrojový materiál… nudná show. Tento příběh o vraždě a striptérech z 80. let dokazuje, že je čas přestat se snažit natáhnout každý př��běh na osm hodin televize. Moje Vánoce a Nový rok byly v pořádku, děkuji, a – ach, vlastně, už vám o tom nemůžu říct víc, protože streamovací platforma na to právě koupila komerční práva. Budete muset počkat rok a půl na ukončení výroby, abyste se dozvěděli o mých prázdninách. Třetí epizoda bude docela dramatická – koupil jsem si dva pork pies ve slavném obchodě s pork pie v Yorkshire, ale ten den jsem snědl jen jeden, druhý jsem si nechal přes noc v batohu, než jsem si vzpomněl, že ho mám dát do lednice. Pravděpodobně mě budou muset představit jako napůl hrozivou postavu frenemy, aby to publikum pochopilo. „Snědl bys to? Leží mi v tašce 26 hodin,“ řekne herec, který mě hraje, a obchodní partner se na něj (mě) podívá, dramaticky se odmlčí a řekne: „Už to nemůžu dělat!“ Nějak z toho bude dalších sedm hodin. Předpokládám, že to říkám velkou oklikou (snědl jsem to): některé příběhy prostě nemusejí mít osm hodin. Velmi účinně to dokázala nová show Welcome to Chippendales (Disney+) s Kumailem Nanjianim v hlavní roli, která – a to je jedna z nejlaskavějších věcí, které o ní mohu říci – trvá osm hodin. Jde o poměrně jednoduchý problém, který lze diagnostikovat: nyní je příliš mnoho platforem pro streamování, každá chce svoji vlastní minisérii s návnadou na ocenění, každý velký filmový herec chce udělat strhující posun v televizi, není dostatek osmihodinových příběhů nakrmit chuť na osmihodinové série. Ale osm hodin je spousta hodin na natažení, v lepším případě dvě hodiny všeho, co se děje. Welcome to Chippendales je obzvláště okázalým příkladem osmihodinovky, ale není první a rozhodně nebude poslední. Dvě nejsnazší prodejnosti v Hollywoodu jsou „muž začne podnikat“ a „jsou 80. léta“ a Welcome to Chippendales dělá obě tyto věci. Obchod? Mužská strippingová revue Chippendales. Rok? Ať už vyšlo Call Me od Blondie v jakémkoli roce. Muž? Somen „Steve“ Banerjee, indický přistěhovalec, který krátce žil americký sen, shlédl z balkonu na své impérium striptérů, pak mu to všechno stouplo do hlavy a nařídil vraždu. To zní hanebně, že? Docela drbárna, trochu sexy. Zdá se, že Vítejte v Chippendales tomu nevěří. Nanjiani nedostal mnoho scénářů, se kterými by si mohl hrát, ale s tím, co má, moc nedělá – zdá se, že Stevovy primární osobnostní rysy jsou „pije Coca-Colu a nikdy se neohýbá v pase“. Zdá se, že ani obsazení postav, které kolem něj krouží, nikdy neví, kdo jsou: choreograf Murraye Bartletta Nick De Noia je buď sebevědomý na kokainu, nebo vyplavená troska, občas ve stejné scéně; Švadlena Juliette Lewis Denise se pohybuje mezi bujnou oporou v baru a jediným géniem v Hollywoodu; Irene Annaleigh Ashford, Stevova manželka, je střídavě nervózní šprtka a chladnokrevná obchodní magnáta. Nikdo není zvlášť sympatický a nikdo není milý, což může často znamenat velmi zábavný televizní seriál, ale ne tady. Zvláštní na tom je, že zdrojový materiál by měl vytvořit fascinující příběh: skutečný Banerjee zemřel ve vězení poté, co dostal chuť na žhářství a objednal si utok na De Noia; Původní Chippendalesův promotér, Paul Snider, zabil svou odcizenou bývalou manželku, herečku Dorothy Stratten, při vraždě-sebevraždě. V Welcome to Chippendales je tato událost na konci první epizody přeskočena – končí Dan Stevens, krátce to nejlepší na seriálu, pak se vražda přehraje jako dramatická pauza, aby se uzavřela první hodina, a nikdy znovu zmíněno. Místo toho vidíme nudné scény, kdy Banerjee říká, jak moc má rád Coca-Colu nebo kolik ledu je v jeho Coca-Cole, nebo jestli se chystají udělat Coca-Colu bez kofeinu. Je také zvláštní, že to napsal Robert Siegel, který loni udělal velmi dobrou Pam & Tommy. Herecké obsazení je dobré, spisovatel je dobrý, výchozí materiál je dobrý. A přesto se tu něco stalo špatně a není to moc dobré. Doporučuji vzít Welcome to Chippendales na každou streamovací platformu jako ostré varování pro rok 2023: ne každý příběh musí mít osm hodin. Prostě točte filmy znovu, pokud musíte. Ale přestaňte točit natáhnuté seriály. () (menej) (viac)
Skvělá dobová atmosféra a pozlátko prohnilého showbyznysu striptýzových klubů je tu nastíněná a zahraná přesně tak akorát, aby mě bavila. Byla použita malinko povrchní vyprávěcí zkratka a ve skutečnosti to určitě byl a je všechno daleko větší hnůj, který jsem však do podrobna vidět nepotřeboval. Seriál tak zůstal hlavně v rovině zábavy, já to akceptoval jako účel a užil si to. ()
V rytmu disca zdálky, zblízka! :) Chválím! Výborné! Skvěle obsazené, kvalitně zahrané, dokonalá dobová atmosféra, všichni vystajlovaní až osmdesátková hanba, scenář, režie, hudba taky top. Příběh jsem neznala, s chutí jsem si minisérii užila. Angažmá Juliette velmi potěšilo a co předvedl Anglán v úvodu, tož tak to je na nějakou cenu. Jdu do plných, sedlo mi. ()
Galéria (113)
Fotka © Hulu
Zaujímavosti (1)
- Ve 37. minutě během kancelářské scény, kdy se Steve (Kumail Nanjiani) podívá na fotografii, slyšíme skladbu Depeche Mode: Shake the Disease (1985). (Trajektt)
Reklama