Tančící jestřáb

Nestandardní úhly pohledu,dynamická  ruční kamera, střih připomínající práci dýdžejů s deskami a sposta dalších zcizovaček, konče třeba řadou metonymií, mě nepřekvapuje ani neoslňuje. Všechno je tu použito k jedinému cíli: dosažení co největší sugestibility (myslím, že si toho všiml i garmon, ale nemohu to už nalézt). V obsahu se uvádí dějová podobnost s Wellesovým "Občanem Kanem"; já bych tu spíš zmínil odlišný způsob zobrazování (komunistických) funkcionářů ve filmech Ladislava Helge. Je třeba ovšem přihlédnout k době a zemi vzniku ("Stud" je sice jen o deset let mladší a Polsko je náš soused) ale rozdíl je to skutečně ve všech směrech brutáln��. (10.10.2023)

Jak někdo píše na internetu: „This film looks like it wasn't made from the perspective of human being.“ Můj pátý Królikiewicz, po páté zásah na komoru. (07.06.2020)

Po dlouhé době vidím Film! Prvních dvacet minut mě odstřelilo, je opravdu na co se dívat. Jazyk to je halucinační, expresivní jak v nějakém hororu; obraz je často braný ze zvláštních úhlů, někdy deformovaný, záběry jsou snímané skrz rozostřené popředí, někdy jsou tónované, kamera je často roztřesená, občas je na nějakém neohrabaném táhle, na nějaké závoře anebo oji, na pantu, někdy je obraz vzhůru nohama, jindy při dialogu sledujeme panoramatickou jízdu kamery snímající prostor pod postelí; objevuje se zpětný chod filmu, občas je pohyb fázovaný, některé scény běží improvizovaně několikrát za sebou dokola jako ostinato, výtečně fungují hyperbolizované zvukové efekty, falešné odrazy v zrcadle, makro - je to útok na smysly. Někdy to má neskutečně kontemplativní pasáže; jsou tu živly, častá je brutalita záběrů, krev.... Tarkovskij by se tu mohl učit tempu - je to velmi dynamické. Vyprávění obrazem má přímý podíl na silné metaforičnosti celku: a čím míň se mluví, tím lepší to je. Představoval jsem si pak obecně ve filmu možnosti, které toto otevírá (protože - z nové vlny to čerpá, ale jde to dál - podobně jako třeba Marketa anebo dejme tomu Mazací hlava): konečně eliminace nudných mluvících hlav při dialozích (a když tempo a metaforičnost poleví, najednou jsem se divil, že jsou pasáže ze školy a z podniku slabší). Podstatnější výtka snad jen, že příběh je marginální. A jak jsem viděl Królikiewicze doteď, bude to slabina jeho tvůrcovství obecně. Je to pouhý živočichopis. Ještěže to nekončí nějak po Americku. Tenhle przypadek je případný. A jinak je to samo celé polsky ošklivé, nebarevné, nehezká kvalita materiálu atd. Silný, dokonalý film. (09.07.2023)