Réžia:
Aleksi SalmenperäKamera:
Peter FlinckenbergHudba:
Joakim BerghällHrajú:
Stella Leppikorpi, Amos Brotherus, Minna Haapkylä, Tommi Korpela, Anna-Maija Tuokko, Eedit Patrakka, Kari Hietalahti, Saimi Kahri, Saara Pakkasvirta (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Svět šestnáctileté Eveliny ze zapadlého městečka se zhroutí, když zjistí, že má její matka milence. Jako všichni teenageři je i Evelina svobodomyslná dívka, která prahne po nezávislosti. Za každou cenu se snaží zabránit matčině poměru, aby se do sebe rodiče opět zamilovali, což má zábavné i nepříjemné následky. (Cinemax)
Videá (1)
Recenzie (4)
Ja neviem, ale podľa mňa im jebe na mozog tá zima a ich jazyk. Lebo toto jeden normálny človek nevymyslí. A už vôbec nenatočí. Prečo? Načo? Ja keby sme týchto sračiek nemali doma dosť. 1 z 5 ()
Řekl bych, že většina Finů má něco do sebe v tom jak se snaží s dětmi komunikovat a nenásilně je vychovávat, dost možná. Ale jak už zde někdo píše možná jí měli dát facku a, říct ať se už nestará. Koneckonců, ona to velmi špatně nesla a to jak s dospíváním a pochopením sexuality a lásky lidí, tak to, že zjisťuje třeba přímo u své rodiny, že né všem to prostě po dlouhých letech klape a že někteří dospělí mají tajnosti s četnosti těchto výkyvů vztahu. Obzvláště nepochopitelné pro ni je, že její máma má vztahy k ženám. Tudíž se uzavírá do sebe a pomyslnou bublinu vytvoří nejen kolem sebe, ale i kolem své rodiny, kterou se snaží udržet pohromadě. Ukazuje se, že ani máma to nemá lehké, protože je tu samozřejmě manžel, kterému ublížila, a který se trápí sám, protože mu dojde, že tohle je mnohem těžší než když by měla chlapa. A je tu její dcera která začíná mít kvůli tomu problémy. Rozmazlený fracek bránící se lásce a vztahům, naopak láska k jejímu kamarádovi jí nakonec z nejhoršího pomůže. Když by se jí nesnažili rodiče porozumět, kdoví jak by to skončilo. Každopádně závěr jak už to u těchto filmů bývá otevřený, nicméně i s jistým rozuzlením.... Srážený jelen už párkrát ve filmu byl, nicméně tento rozplete jejich uvědomění. Vyplatí se dívat v tichosti a s porozuměním... Má to svou pointu i svůj příběh... I když to není zrovna ,, hůstýýý,, na efekty, jak říkají puberťáci, tak to dokáže trochu nahustit psychickou atmosféru. Za mě super.. ()
V anotaci se píše: „Jako všichni teenageři je i Evelina svobodomyslná dívka...“ Omylem jsem místo svobodomyslná četl slabomyslná. To mě přimělo k tomu, abych se zamyslel. Copak jsem už takový morous, že bych odsuzoval mladou generaci jako celek? To přece ne! Jenom jsem byl včera v hospodě s kamarádem, který s sebou přivedl svoji nevlastní dceru a kontakt s touto představitelkou mladé generace ovlivnil mé nevědomí, což se projevilo chybným přečtením výše citovaného textu. Film je o tom, jak se šestnáctiletá spratkyně snaží kecat rodičům do jejich života. Zjistí, že její máma tátovi zahýbá (lokalizace osob pomocí mobilního telefonu je fakt svinstvo) a chce jí to zkazit, protože netuší, že lidé to po x letech manželství někdy takhle mívají. Muž o manželčiných záletech samozřejmě ví, ale moudře se do toho nemontuje. Finské přísloví ostatně říká, že „ten, kdo obdělává mé pole, je můj přítel, protože šetří můj pluh.“ Holku napadne, že by rodičům prospěly společné aktivity, a tak celou rodinu přihlásí do kurzu hry na ukulele. No není to děvče intelektuální gigant? Není, protože se ukáže, že rodiče hra na ukulele nebaví. Víc už nebudu prozrazovat. To rodiče nedokážou svého haranta zpacifikovat? Kdysi jsem byl v kontaktu s jednou rozvedenou ženou, která měla tu vlastnost, že kde se usadila, tam se kolem ní začala spontánně vytvářet jakási sexuální komuna. Také jsem se zapojil. Když jsem k ní poprvé přišel, zeptal se mě jeden z jejích dvou malých synků: „Budes s maminkou spát?“ (Přesně tak to řekl, protože ještě neuměl správně artikulovat.) „Starej se o sebe, hajzlíku,“ odpověděl jsem mu vlídně. S dětmi je prostě třeba umět promluvit a nenechat je, aby se dospělým lidem pletly do života. – Film mě nebavil, sledoval jsem jej pouze s přemáháním. Ta jedna hvězdička je finské za exteriéry. ()
V první řadě: zavádějící popis na filmovém webu, kde vás to odkáže na kanadský film stejného názvu..Ani se mi nechtělo na ten film kliknout ,páč to vypadalo podle fota na nějakou sračku ,plnou násilí.Ve skutečnosti šlo o film z Finska.Z jejich prostředí.Z jejich mentality.Kde teda nejvíc vyčnívá, že fracka nelze proplesknout, ale dlouhé hodiny do něj hučet fráze o tom, jak je rodiči nesmírně milován a bla bla.Adolescent stejně dá na kámoše.Funguje tam hygge (i když asi řádně vzalo v poslední době za své:hrozby apod)kdy jsou všichni šťastní i když vám někdo ,obrazně řečeno,: trhá nehty.Jinak výborný výkon všech herců.A teda nevím ,proč si herečka, v roli matky ,musela kvůli té roli ostříhat dlouhé vlasy.Blbé scénáristické manýry.Jako kdyby to mělo na výkon nějaký vliv.Minimalistické exteriéry.A ty palačinky na ohni fakt byly palačinky? Vypadalo to na rozteklé volské oko. Chvílemi byly okamžiky ,které mi trhaly žíly jak byly infantilní, ale za celkový dojem odpuštěno.A co mě štvalo bylo,že i když film byl v původním znění ,tak jim tam při hovoru neřvala doprovodná hudba.Ale za mě všechno dobrý. ()
Reklama