Frekvencia

"Minulost je zvláštní věc. Každý má ve skříni kostlivce, jen se neví, kdy vyskočí a kousne vás do zadku." Kdo by nechtěl změnit svou minulost? To by chtěl asi každej, ale jen John má vysílačku, tátu odhodlanýho znovu neumřít a baseball. Jistě, baseball. Bez něj by totiž nikdo nikomu nevěřil. A spojení táty s Náčelníkem by nezpůsobovalo vstávání chlupů na těle. Potom už se mi to ovlivňování minulosti až tak nepozdávalo, v neustálejch změnách přítomnosti jsem se ztrácel víc než John a tak jsem zahodil kritický myšlení a začal jsem si přát, aby to nějak slušně dopadlo. Dopadlo. A donutilo mě to zamyslet se nad moudrem Julie: "Stáří není špatný ... když se ho dožiješ." (10.04.2019)

Darwinžel to bylo nedomyšlený jako tučňák pomocnýho učitele Václava Foustky na severním pólu. Třeba projev změn v budoucnosti, kdy si najednou všichni pamatují něco jiného, ale John si pamatuje to původní. Dál ta příčinná souvislost často pokulhávala, třeba nějaká minulost vedla k nějakému Johnovu jednání v budoucnosti, pak se minulost změnila a projevilo se to uprostřed nějaké Johnovy akce, do které by se ale nemohl dostat, kdyby ta minulost byla jiná. Nemluvě o tom, že řetězově by se na to nabalovaly další a další změny. Přesto to bylo i docela napínavý a nakonec bych tomu napařil čtyři kousky, ale konec byl bohužel silně nepodařený a přesládlý. Z podobného ranku bych to přirovnal třeba k Butterfly Effect, který je ovšem promyšlenější (byť ne bez děr v logice). (01.11.2011)

K tomuto filmu jsem se dostal úplně náhodou, když jsem si zde pročítal některé komentáře na Osudový dotek, jenž jsem měl v plánu si původně pustit. Téma mě hodně zaujalo a tak jsem dal nakonec Frekvenci přednost, před podívanou s Ashtonem Kutcherem. Teď jen nevím, zda jsem udělal dobře, protože tento snímek mě nechtěně uspával a bohužel také nudil. Nadšený požárník Dennis Quaid film sice tahá z bláta, ale to nestačí a jeho myšlenka se postupně rozpadá, jak T-1000 po dusíkové lázni. Celé to navíc vypadá dost televizně a na sci-fi žánr je to až moc přeslazené. Škoda nevyužité šance, mohl to být parádní homerun. (05.12.2017)

Ak o Frequency nič neviete, nemá vás čím prilákať. Žiadna herecká superstar, žiadna veľká akcia a námet taktiež nijako prevratný. Ale druhá vec je jeho spracovanie. Keď sa do filmu zapozeráte, nedá vám vydýchnuť. Môže za to inteligentný scenár, veľmi slušné herecké výkony Jima Caviezela a Dennisa Quaida a kvalitné remeslo réžiséra Gregory Hoblita. Byť otvorenejšieho a pesimistickejšieho záveru, bola by Frequency referenčným thrillerom. (11.04.2002)

No jo, sci-fi a časové paradoxy, to mě vždycky zaujme. Kam se hrabou nějaké vesmírné epopeje, pro mě jsou nejlepší sci-fi tématikou právě časové hrátky. Nebudu se moc dlouze rozepisovat. Film se mi líbil přesně na 4*. Mezi klady můžu zařadit právě onen sci-fi nápad, ne zrovna jednoduchý příběh, tajemnost a napětí. K záporům filmu patří určitě konec, který byl na můj vkus až moc hnaný k dokonalosti, ale na mě to zapůsobilo spíš negativně, a také se mi nelíbilo, že se z příběhu stalo postupem času až moc velké krimi, to já moc nemusím. Zdejší hodnocení naprosto odpovídá tomu mému. 80% (02.02.2011)