Sürü
The Herd
Kamera:
İzzet AkayHrajú:
Tuncel Kurtiz, Erol Demiröz, Tarık Akan, Melike Demirağ, Levent İnanır, Ekrem Erkek, Meral Niron, Savaş Yurttaş, Gülten KayaObsahy(1)
Snímek podle scénáře Yılmaze Güneye vypráví příběh kurdské rodiny z Anatólie na pokraji rozpadu. Mezi dvěma rodinnými klany existuje krvavý spor. Sivan, jehož ženou je dcera znepřátelené rodiny Berivan, již nepožívá přízně svého přísného otce Hama Aghy. Naopak musí před jeho agresivitou chránit svou ženu, kterou otec považuje za rodinné prokletí. Berivan, které zemřely všechny tři děti, je němá; o schopnost komunikovat přišla následkem prožitých katastrof. Avšak i tehdy, kdy na ni Sivanův otec svaluje všechna rodinná neštěstí, se jí Sivan nevzdá. Muži opustí své pastviny v horách a ženou společně se Sivanem a s Berivan stádo ovcí k vlaku do Ankary, kde chtějí ovce prodat. Snímek sestávající ze tří navazujících částí začíná v pustině severovýchodního Turecka. Dramatická cesta vlakem, během které se rozvrat zbytků rodinné soudržností zdá neodvratný, patří mezi nejzdařilejší ztvárnění tématu cesty v dějinách filmu. Závěrečná část, odehrávající se v Ankaře, dovádí děj k tragickému vyústění. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (2)
Po slavném Yol druhý nejlepší film Yılmaze Güneye, který nerežíroval Yılmaz Güney :) V Sürü se střetávají dvě tváře tehdejšího (a do značné míry vlastně i současného) Turecka. Jednu reprezentuje utlačovaná a umlčovaná kurdská menšina stále vyznávající sociální návyky kmenové společnosti a tu druhou moderní a pozápadněná metropole Ankara v dobách, kdych země definitivně najížděla na kolej kapitalismu. Güney ovšem ukazuje, že i v takto modernizované společnosti panuje sociální nespravedlnost nikoli nepodobná té, jenž stěžuje život přislušníkům kurdských klanů. Křehká Berivan, jako smybol bezbranné a pošlapávané nevinnosti, se tak z oběti pověrčivosti a naduté rodové hrdosti Hama mění v obět necitelnosti spotřební společnosti otupělé ambicemi i strachem o ztrátu ekonomicko-společenského postavení. Sürü mne ovšem bavilo především jako ryzí extrát jakési drsné romantiky, z níž je cítit typicky güneyovské zaujetí člověkem stojícím na samém konci společenského žebříčku. Jen nevím, jestli by se ten film líbil i puritanským mravokárcům (sex s nezletilým), feministkám (opakované bití žen) a ochráncům zvířat (vyhazování ovcí z jedoucího vlaku)... ()
Dlouho jsem si myslel že turci, nenatočili žádný velmi kvalitní film. Ale konečně jsem ho našel. Zatím nejlepší turecký film, co jsem viděl! ()
Galéria (2)
Reklama