R�ia:
Georges LacombeKamera:
Claude RenoirHudba:
Louis BeydtsHrajú:
Roberto Benzi, Jean Debucourt, André Le Gall, Paul Bernard, Charles Blavette, Madeleine Barbulée, Albert Michel, Paul Demange, Edmond Ardisson (viac)Obsahy(1)
Francouzský film režiséra George Lacomba "Předehra ke slávě" vypráví příběh o mimořádně hudebně nadaném dítěti. Hudební talent desetiletého Roberta Luigiho objevil téměř náhodou starý dirigent Maréchal. Za několik měsíců chlapec tak hudebně vyspěl, že s jistotou dirigoval malý orchestr. Přes Maréchalův protest získal Roberta pro koncertní zájezd vypočítavý koncertní ředitel, který z něho udělal hvězdu". Chlapec však brzo odmítl hrát lehké skladby a povzbuzen Maréchalovou radou, studoval vážná umělecká díla velkých hudebních skladatelů. Pochopil, že jedině tak se může uchránit před levnou a pomíjivou popularitou. Roberta Luigiho hraje desetiletý dirigent Roberto Benzi. Film není jeho životopisem, některé hudební episody filmu však byly inspirovány výjimečnou kariérou tohoto dítěte. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (2)
Velký hudební talent je vzácný dar přírody, ale nestačí k tomu, aby se stal z člověka skutečný umělec. Nadané „zázračné děti" jsou v zemích, kde umění je záležitostí také obchodní, vydány velkému nebezpečí. Není těžké udělat z takového dítěte „hvězdu"; to vidíme ve filmu „Předehra ke slávě". K tomu stačí kromě nadání dítěte vypočítavý obchodník a efektní reklama. Zachovat však talent umění, správně jej vést a rozvíjet, to je velká odpovědnost pro ty, kteří nadané dítě vychovávají. Film „Předehra ke slávě" rozvíjí tento problém, ale spíše než řešení problému upoutá diváky představitel hrdiny filmu, desetiletý italský dirigent Roberto Benzi. Jeho herecký výkon je prostý a přesvědčivý. Krásné jsou záběry, kdy Roberto Benzi diriguje menuet z Mozartovy Symfonie g-moll, strhující je scéna, kdy řídí na velkém koncertu Lisztova Preludia. V těchto scénách máme možnost seznámit se s uměleckou činností slavného desetiletého dirigenta Roberta Benziho. Filmový přehled 29/1953 ()
Filmový opus u nás (i mezinárodně) skoro neznámého režiséra, v hlavních rolích s neznámými herci - a přesto jeden z nejpůsobivějších dramat, jako asi umí natočit jenom Francouzi. Výkon desetiletého dětského herce je strhující. Film promítalo v Brně kino Ponrepo v roce 1974 (nebo 75). ()