Černý prapor

Film zobrazuje prakticky neznámu kapitolu Československých povojnových dejín. V prvej indočínskej vojne v rokoch 1946 - 1954 bojovalo v Indočíne 2000 Čechoslovákov na strane francúzskej cudzineckej légie a zhruba 500 ich v ďalekej zemi padlo. Práve osudy týchto mužov sú (samozrejme že pod rúškou dobovej propagandy) zobrazené. Vo filme sa vyskytuje dejová línia s bývalými člemi Waffen SS čo však nie je žiadny výmysel, pretože v radoch légie ich skutočne veľa bojovalo. Lokácia žitného ostrova poslúžila filmárom ako dosť vierohodná náhrada za vietnamskú džunglu, hovorí sa tu nemecky, francúzsky aj anglicky a dokonca legionári strieľajú originálnými zbraňami ako britský Sten, francúzsky samopal Mas - 38 a dokonca americká puška M1 carbine. So samopalom v ruke tu pobehuje aj budúci "krakonoš" František Peterka. Problém je však s akčnými scénami. Tie sa ťažko nepodarili. Vojaci tu padajú na zem ako keby dostali infarkt a v konečnom dôsledku to pôsobí dosť smiešne. Aj napriek očividnej snahe očierniť tu "imperialistov" scénami kde hliadka masakruje dedinku vedzte, že takéto veci Francúzi skutočne robili. Bolo by však čiernobiele ukazovať Vietnamcov ako nejakých bojovníkov za slobodu, pretože to boli rovnaké svine, ktoré sa mstili na civilistoch a masakrovali ich. Dosť veľkým nezmyslom je tu však koniec filmu kde prebehlíci na vietnamskú stranu odchádzajú v pokoji z letiska preč. V skutočnosti na nich čakali antony a odviezli ich smerom Bartolomějská ulice. Nebudem tu ale rozpitvávať takéto detaily pretože ide tu hlavne o film. Ten je na pár prehmatov dosť podarený a tie tri hviezdičky si zaslúži. (18.05.2012)

Velkolepě pojatý dobrodružný film, který se pod rouškou atraktivního prostředí pokouší zakrýt pravou podstatu věci. Jediné, co si zaslouží obdiv a uznání i po letech jsou exteriéry na slovenském Žitném ostrově, který má simulovat neprostupnou džungli. Dobré herecké výkony ve vedlejších rolích (Peterka, Günther Simon, Hannjo Hasse). Vcelku zbytečný a zbytečně shlédnutý film, který mohl nadchnout snad jen dobové publikum. (03.04.2010)

Musím priznať, že film ma prekvapil. Na dobu v ktorej bol natočený, nieje tam cítiť soc. propagandu. Je to tvrdý príbeh z francúzskej légie. Boje v pralese sú natočené vierohodne, a to prostredie je natočené celkom dobre. Herecké výkony F.Peterku a H. Hasse sú výborné. Dobrodružný film, ktorý je dosť veľkým prekvapením. Dávam 65%. (12.05.2010)

13:20 – žvanění o politice. Marešova dobrá francouzština. Cizinecká legie je zde popsána jako naprostá idylka. Pěkný náborový film, který se za tvrdé valuty prodal do mnoha západních zemí. Po premiéře filmu se náborová kancelář cizinecké legie na Václavském náměstí dostala do zcela nezvladatelného náporu nadšených zájemců. (25.02.2022)

Ačkoliv někde mám DVD v pošetce, koukal jsem na to jako na DVD rip. A bylo to krkolomné koukání, protože původní DVD jsem nemohl najít a rip nebyl otitulkován (pokud byly ovšem v originále). A jelikož je film z cizinecké legie, kde se to po válce jak nám soudruzi chtěli předvést hemžilo všelijakou havětí a pakáží, mluví se v něm dost internacionálně. Převažuje francouština, němčina, ale zaslechneme i polštinu, angličtinu a italštinu... Naštěstí naši ,,hrdinové'' - chápej odpadlíci od socialistické společnosti u nás - mluvili česky a tak člověk s částečnou znalostí ostatních jazyků pochytil o co tam šlo. Hlavním posláním filmu bylo divákovi ukázat jak se zle Čecháčkovi povede v tom širém západním světě když zběhne z náruče lidu a odmítne být veden prozíravou KSČ. V utečeneckých táborech to není žádný med a tak často pak nezbývá než se upsat legii. Ta ale žoldáky posílá do celého světa a tak si člověk vlastně moc nepomůže... Náš hrdina se tak ocitá v konfliktu, který dnes známe pod názvem První indočínská válka. V roce 1949 přerostl konflikt v regulérní válku. Francii podporovaly Spojené státy, které jí dodávaly zbraně, Viet Minh pak lidová Čína, což umožnilo partyzánské jednotky proměnit v regulérní a generál Vo Nguyen Giap mohl zahájit ofenzívu od čínských hranic. Dobyl Lai Khe u Tonkinského zálivu. Při další ofenzívě zahájené v září dobyl postupně Dong Khe, Cao Bang a Lang Son. Francie přišla o 4800 svých mužů. Ale aby toho ve filmu nebylo málo a jen se nebojovalo se lstivými Vietnamci, Češi mají problémy i na základně, protože tam náhodou potkávají své staré známé z války. Legie se u náboru neptá na minulost a na vytetovaná čásla a písmena v podpaží nehledí. Každý chlap se počítá! No. Co k filmu dodat. Musel jsem se často pousmát nad tím jak si filmaři poradili s tropickou džunglí. Film se točil tuším Na Štvanici v Praze a kupodivu, černobílá barva, pár palem a pár holých bambusových prutů umně zapíchaných do rákosí či maliní dojem pralesa téměř vytvořilo. Vojáci používají jeepy i americké náklaďáky, zbraně také celkem seděly a uniformy holt byly německé... I tak musím ocenit tu snahu dát si práci s dobovými reáliemi. To vše správně ozvučeno kuňkáním žab, křikem papoušků a neustále roseno rozprašovači vytvořilo dojem dusného vlhkého pekla, které je nepříjemné pro bytí samo o sobě. Souhlasím tedy s ostatními. Na jednu stranu oceňuji snahu a také skutečnost, že se filmaři pustili do nejednoduchého úkolu zpracování válečného konfliktu na druhé straně světa, na stranu druhou zcela opovrhuji sděleními divákovi o tom, kterak ve světě uprchlík zajde. Naštěstí to tam nijak zásadně nevyčnívá a film je díky tomu velmi dobře koukatelný na rozdíl od jiných budovatelských hrůz té doby. Dávám za tři lahve Bols. * * * (08.07.2018)