And God Created Woman
Réžia:
Roger VadimScenár:
R.J. StewartKamera:
Stephen M. KatzHrajú:
Rebecca De Mornay, Vincent Spano, Frank Langella, Donovan Leitch Jr., Jamie McEnnan, Kenny Ortega, Roger Vadim, Gary Grubbs, Judith Chapman, Benjamin Mouton (viac)Obsahy(1)
Robin (Rebecca De Mornay) sní o tom, že se stane slavnou rockovou zpěvačkou. Aby se dostala z vězení, kde si odpykává trest, rozhodne se provdat za tesaře Billyho (Vincent Spano). Robin však není typ ženy stvořené pro manželství a v její blízkosti se brzy objeví další muži... (šubelinka)
Recenzie (10)
Jediný důvod, proč jsem se na film chtěl podívat, byl jasný. Krásná Rebecca De Mornay. Teď toho lituji. Její "herecký projev" v tomto filmu je příšerný, nemluvě o tom, že se dostala do filmu, který je vlastně remakem stejného filmu z roku 1956, dokonce od stejného režiséra! Jak samolibé. Od filmů z osmdesátých let se mnohdy nečekal povedený scénář, což se zde ukazuje naplno. Jako bych měl při sledování neustále před očima režiséra, jak vede herce při natáčení a říká jim, kde se postavit, co dělat. Jenže takhle to dopadá, když se filmu neodevzdáte a spokojíte se jen s "dobrým" výkonem. Stačí si rozebrat prvních patnáct minut. Film začíná záběrem na Rebeccu, která očividně před něčím utíká. První máme věřit tomu, že hlídač neslyší, když metr od něj skočí na střechu obrněného auta. To proto, že zrovna hraje nějaká skladba ve filmu. Tak se totiž ten zvuk maskuje, víte? Následuje záběr, kdy seskočí na zem, vysleče si košili, odhodí ji v dáli (šak proč ne, ona se ráda ukazuje), načež ji má v následujícím záběru zase na sobě. Bez problémů se jí pak podaří utéct a na cestě narazí na limuzínu. Štěstí jí přeje holce. Na to si musí nalét šampaňské. Osud tomu ale chtěl, že si majitel této limuzíny, který s ní sedí vzadu zapomněl kufřík a jak na potvoru je to zrovna na místě, odkud Rebecca utekla, což je, jak se dozvídáme, vězení. A tento muž není nikdo jiný než budoucí guvernér. Ani bych se nedivil, kdyby to byl spíše prezident. Místo aby držela jazyk za zuby a počkala v autě, které má stejně černé skla, tak začne žena vyvádět a samozřejmě prozradí, že odtud utekla...Proč teda nevystoupit z auta, nikdo ji přeci neuvidí a nesehnat si jiné oblečení, aby nikdo nepoznal, že se pokoušela utéct že? A přitom se pomilovat s náhodným chlapem... kterého za pár minut pojme za muže, aby se dostala pod podmínkou z vězení, mohla oblbnout guvernéra a dostala se k odpuštění trestu... k čemuž využije své nově nabité dítě... a tak dál. Tohle je vůbec celkem hloupý film plný takových situací. Ruce pryč. ()
Po třiceti dvou letech si režisér vzpomenul na svoji prvotinu … a Bůh stvořil ženu (1956), která odstartovala jeho kariéru a rozhodl se natočit její předělávku. V roce 1988 tak natočil americkou verzi, i když ta má společného s původním filmem kromě režiséra už jen název a možná výraznější hlavní hrdinku. Jinak jde o úplně jiný film. Americká verze je typickou ukázkou bezstarostných osmdesátek. Sympatické obsazení, občas nahota, nekomplikovaná zápletka, pohodová muzika… zkrátka nekonfliktní film pro odpočinek u televize a to nemyslím jako výtku. V příběhu se hlavní hrdinka potřebuje dostat z vězení a po nezdařeném útěku zvolí obchodní cestu. Za peníze se provdá a tím se dostane z vězení (skutečně to tak v minulosti šlo?). Manželství bere jako obchod a dle toho se vyvíjejí vztahy. Její předpoklad, že manželství je vždy špatně, je hloupý a ještě víc komplikuje vztahy. Každopádně ke cti příběhu lze napsat, že vztahy se alespoň neřeší podvodem a manželé jsou k sobě upřímní a na rovinu si říkají, jak to je. V tom je lepší než třeba česká komedie Muži v naději. Za sympatické obsazení a za tu pohodovou bezstarostnost jsou to fajn tři hvězdy. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $717,376║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Prekvapujúco rezervovaná "variácia" na medzinárodný jednorazový škandál režiséra Vadima "And God Created Woman". Je toto po prvýkrát, keď bol prerobený titul namiesto filmu? „And God Created Woman“ zdieľa málo s filmom s Brigitte Bardot (1956) okrem svojho mena a, samozrejme, režiséra Rogera Vadima. Je to mocný titul, to iste a ajkeď si sotva dokážem spomenúť na momenty z originálneho filmu, som pripravený sa staviť, že tento je lepší. Hviezdou filmu je Rebecca De Mornay, ktorá v divnom prvom zábere vyzerá ako Bardot. Potom obraz Bardot mizne a film sa uberá svojim vlastným smerom. Najlepšou sekvenciou filmu časť, keď De Mornay objaví robotníka, pracujúceho na oprave väzenia a zvedie ho. Dá mu ponuku v podobe dedičstva vo výške 5.000 USD, ak si ju vezme a takto jej pomôže dostať sa z väzenia. On súhlasí a to vedie k ďalšej dobrej sérii scén, keď títo dvaja nekompatibilní ľudia vytvoria nepravdepodobný a očividne nefungujúci pár. Celý stredný úsek filmu je dobrý, čiastočne kvôli tomu, že De Mornay a Spano tak efektívne spolupracujú a čiastočne preto, lebo Vadim schopne rozpráva príbeh a má dobrý príbeh na rozprávanie. De Mornay hrá mladú ženu, ktorá pozná svoje myšlienky, a ajkeď vo väzení mala so Spanom sex, nebude už s ním spať: „Je to obchod“, vysvetľuje. On je prekvapený. Ona tiež, keď zistí, že Spano už rodinu má. Žije so synom a bratom. potom urobí nejaké úpravy (čo sa Spanovi nepáči) tým, že radšej pôjde na konkurz do rockovej kapely, než aby si našla prácu alebo sa starala o dom. Opäť sa stretáva s politikom Langellom, ktorý ju v minulosti opätovne poslal za mreže. Obaja flirtujú, majú krátky pomer, čo vedie k tomu, že Langella odíde od svojej, niečo tušiacej manželky. A vtedy sa film stáva pekne blbým: je tu hrozba, že De Mornay sa opäť dostane do väzenia, dramatický moment na súboji politikov a samozrejme dojemný koniec. Filmy, ako je tento, ma frustrujú, pretože nemajú dosť ambície, aby sa vyrovnali svojej imaginácii. De Mornay a Spano vytvorili dva veľmi zaujímavé charaktery v postave dievčaťa z reformnej školy a tesára, ktorý sa snaží byť slobodným otcom. Prečo táto zápletka a títo ľudia potrebujú mechanickú manipuláciu zápletkou v podobe politika a jeho manželky a melodramatické momenty z posledných minút? Nie je tu aj bez toho všetkého príbeh? Myslím, že áno. De Mornay robí svoju postavu živou a Spano je taký istý dobrý, vytvárajúc celý svet ťažkej práce, splátok hypotéky a romantickej zmätenosti. Vo filme, ako je tento, si ľudia vystačia. Skúsenosti De Mornay a Spana jednoducho naučia, že vzájomný rozhovor je dramatickejší, než súboj politikov. A v skutočnosti postavy, ktoré tvoria, sú tak presvedčivé, že som sa rozhorčoval vidiac ich zmanipulovaných rigidnými požiadavkami zápletky: mladá žena sa dostala z väzenia, len aby sa ocitla v druhom. Stojí za to film vidieť? Viac menej. Musíte prehliadnuť machinácie poslednej polhodiny a nájsť spôsob oceniť to, ako De Mornay hrá veľkú scénu. hoci pohřdate scénou samotnou. Ak to dokážete, nájdete tu dobre odvedenú prácu, či už Vadimovu, ktorý bol chytený zápletkou, presne ako ktokoľvek iný. Keď prerobili názov, mám lepší nápad: mali prerobiť film samotný. Nie prvý, ale tento. () (menej) (viac)
Tento film je pouze velmi volným "remake" raného Vadimova díla s Brigitte Bardotovou, využívá pouze stejnojmeného titulu (na který má Vadim autorské právo), aby proslavil Rebeccu de Mornay a přilákal do kin diváky, kterým jméno slavné BB již nic neříká a na černobílý film starý více než 30 let by se nepodívali ani v televizi... ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (1)
- Eroticky laděné drama je remake režisérova slavného francouzského filmu z roku 1956 v hlavní roli s Brigitte Bardotovou, která byla v té době jeho manželkou. (šubelinka)
Reklama