Janžurka
Actress
Réžia:
Theodora RemundováScenár:
Theodora RemundováKamera:
Jan ŠípekHudba:
Tadeáš VěrčákHrajú:
Iva Janžurová, Theodora Remundová, Sabina Remundová, Marta Kubišová, Stanislav Remunda, Igor Orozovič, Alice Nellis, Dušan Hanák, Valeria RecmanObsahy(1)
V dokumentárnom portréte je Iva Janžurová – ikona českého filmu, televízie a divadla – nazeraná citlivým pohľadom svojej dcéry, dokumentaristky Theodory Remundovej. Tento najbližší možný vzťah umožňuje režisérke pohybovať sa v jej bezprostrednej blízkosti. Týmto pohľadom odkrývame nielen obdivuhodnú profesijnú aktivitu Ivy Janžurovej v súčasnosti, ale aj jej minulú kariéru a osobný život v dobových súvislostiach. Observačný štýl sa prirodzene prelína s inscenovanými scénami, v ktorých hravo ožívajú fotografie z Ivinho detstva aj podstatné momenty jej života. Prechádzame popri dôležitých miestach a ľuďoch, vnárame sa do súkromnej korešpondencie, ale aj do diel, v ktorých hrala. Osobná linka lásky mileneckej, partnerskej i materskej sa odhaľuje ako živná pôda pre vášeň k hereckej profesii, pretína sa s premyslenou dôslednosťou v uvažovaní o hereckých postupoch. Podstatným prvkom je „obyčajnosť“, ktorú si Iva Janžurová napriek výsostnému postaveniu zachovala, jej prirodzená ľudovosť a blízkosť divákovi, ambícia vydať zo seba maximum aj v najzapadnutejšom regióne Českej a Slovenskej republiky, rovnako ako na doskách Národného divadla. Sledujeme ženu, ku ktorej má vzťah veľká časť česko-slovenskej verejnosti, a to cez filmové, televízne a divadelné príbehy a postavy, ktoré v nich stelesňovala a stelesňuje. (ASFK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (19)
Ve vší úctě k osobnosti, o které vypráví tento medailonek, protože paní Janžurovou mám opravdu ráda (nejen proto, že i v pokročilém věku ráda nosí výrazné brýle) – tohle není dobrý film. Dlouho jsem zvažovala, jestli nehodnotit více hvězdičkami a být vzorná fanynka, ale kritické myšlení tentokrát zvítězilo. Režisérka a zároveň dcera hlavní protagonistky sice na navazující besedě mluvila o velkém množství vystříhaného materiálu, ale upřímně toho mohli „vyhodit“ ještě mnohem víc. Téměř dvouhodinová stopáž je naprosto neospravedlnitelná. Sekvence kombinující současné natáčení s archivními rodinnými nebo filmovými či divadelními záběry nemají pořádnou logiku a jsou podivným způsobem rámovány úryvky z jisté hry absurdního dramatika Samuela Becketta. V karlovarském městském divadle jsem při závěrečném potlesku jako jedna z mála nestála, nebyl důvod. A jestli se chcete podívat na informačně hodnotný a přitom dobře dramaturgicky vystavěný dokument o nějaké československé herecké legendě, sáhněte po tomhle loňském televizním o panu Kostkovi. ()
Vo filme zaznie replika z Beckettovej hry, v ktorej Iva Janzurova hrala, neco v tom zmyslu - clovek je cely zivot ten isty a pritom sa stale meni - ako je to mozne, ukazala dcera Ivy Janzurovej Theodora Remundova vo velmi vydarenom dokumente o zivote a diele svojej mamy. Je vyborne nastrihany, vypointovany, vtipny aj dojimavy. ()
Na snímek Janžurka jsem neměl žádná očekávání - a to je dobře. Film jde hodně do hloubky života Janžurky, ale bohoužel je hodně nezáživný a nudný. Přesto jsem rád, že jsem mohl nahlédnout do života této důležité filmové osobnosti, a poznat ji ze stran, které nejsou veřejně prezentované. Pro její skalní fanoušky bude určitě film zajimavý, ale pro prostého diváka ne, jelikož působí jako další obyčený televizní dokument. Palec nahoru dávám za to, že je režisérkou filmu Theodora Remundová, která je dcerou Janžurky, a tak film působí autenticky a mile. [KVIFF 2024] ()
Klasický tendenční medailonek známé osobnosti, který rekapituluje její život a úspěchy. V tomto případě natočila o vynikající herečce Ivě Janžurové dokumentární portrét její dcera Theodora Remundová, ale úzké pouto mezi režisérkou a protagonistkou se na obsahu filmu projevuje v podstatě jen familiárním oslovováním hlavní protagonistky. Celý dokument působí, jako kdyby vznikal samovolně bez jakéhokoli konceptu, takže jde jen o pásmo ledabyle poskládaných a formálně nesourodých střípků míchajících všechno možné. Tuhle Iva Janžurová vzpomíná na dětství, pak zkouší divadelní hru, poté rekonstruuje dávnou událost ze svého života, jindy se v současnosti účastní rodinné oslavy, místy zas cituje dialogy ze svých rolí přímo do kamery, předčítá z milostných dopisů od svých ctitelů (což ji viditelně nebavilo dělat), a tak dále. To všechno je prokládáno scénami z jejích filmů a záznamů divadelních představení, archivními rodinnými materiály a dobovými záznamy z událostí československé historie. V celém tom mišmaši naštěstí vyniká bezprostřednost, herecký um a milá osobnost Ivy Janžurové, díky níž jsou některé momenty zábavné a zajímavé. Většina dokumentu je ale pouze ubíjející. Skvěle ho shrnuje závěr, v němž se režisérka své matky ptá, co si myslí o tom, že ve svém filmu chtěla nahlédnout do jejího nitra. A vždycky svá Iva Janžurová odpovídá: "No to je pěkná blbost. Moje nitro říká, že tenhle sýr byl moc dobrej." ()
Film Janžurka určitě splnil má očekávání, kde legendární česká herečka odvypráví svůj životní příběh formou rozhovorů se svými dcerami Theodorou Remundovou ,která je i režisérkou dokumentárního filmu slavné české herečky a Sabinou Remundovou. Rozhovory a vyprávění životního příběhu doplní archivní a osobní záběry herečky, tak ukázky z filmů a divadelních představení, plus setkání s lidmi v okolí herečky po letech. Mohu tento civilní portrét herečky doporučit všem jejím fanouškům, tak i příznivcům českého filmu ,kteří se chtějí dozvědět více o životě herečky Ivy Janžurové, která je známá mezi filmovými i divadelními diváky, tak jak je i název tohoto dokumentárního filmu " Janžurka ". Za mě 80% ⭐️⭐️⭐️⭐️ ()
Galéria (14)
Fotka © Cinepoint
Reklama