Zaklínač

Za dávných časů, kdy domácnostem vládly televize. Za časů, kdy televizím vládly legendy jako Herkules a Xena. za časů kdy byl ještě daleko LotR a GoT. Jsem jednoho večera učinil rozhodnutí. To rozhodnutí bylo se odvážit a v tom věku udělat nemožné. Chvíli se zastavit a z CT2 ihned nepřepnout. A dostalo se mi velké odměny. Nadávky, krev, prsa!!! Zaklínač v tý době nabízel mnohem dospělejší pohled na svět fantasy. ....Když jsem se po letech k Zaklínačovi vrátil sám jsem se nestačil divit. Bavil mě minimálně podobně jako kdysi. Což přiznejme si není pravidlo. Fantasy mám rád a i když některý díly seriálu nudí, tak to vynahradí slušná zábava jindy. Navíc je příjemná změna, když odpadá taková ta velkolepost. S tím souvisí i pochvala prostředí, ve kterým je to celý natočený. další silná součást je i hudba. 90 procent za velmi dobrou zábavu ve fantasy žánru. EDIT: 28.3.2014 Po sjetí všech dílů v naprostém klidu a během tří dnů, přidávám pátou hvězdu. (20.01.2014)

Seriál podle velmi kvalitní fantasy předlohy Andrzeje Sapkowskiho. Škoda, že celý seriál neudržel úroveň prvních dvou dílů a z každým dalším dílem se pak začne dostávat až do šedé průměrnosti. Michal Zebrowski se hodí na roli Geralta přímo dokonale. Koukněte se na první dva díly a pak si raději přečtěte knížku. 55% (07.09.2008)

Škoda že poláci zůstali nakonec jen u třinácti dílů. Jako teenager neznalý předlohy jsem v polovině seriálu přestal sledovat. Nyní jsem mohl docenit části přebrané z knih i změny vyplozené právě pro seriál. Hlavní devizou je Michal Žebrowski a Superman bude mít hodně těžké mávat mečem tak charismaticky. (06.12.2018)

Stejně jako většina přítomných mám Zaklínače rád. Na seriálu mě zaráží, že se filmové zpracování nedrží látky povídek. Tvůrci jako by vystřihli některé uzlové body textů a různě je seskupili v dílech seriálu. Na volném zpracování není nic špatného - pokud funguje. Jenže mám pocit, že seriál kulhá - povídky mají v literární podobě prokomponovanou stavbu se zápletkou, krizí a rozuzlením, které často končí životní deziluzí, nebo vlatně poznatkem, že se ve skutečnosti nic nerozřešilo. Odtud pak pochází Geraltova skepse a jeho nevraživé nálady. Zdá se mi, jako by v seriálu bylo příliš slepých míst - divák, který povídky nečetl, nemůže úplně dobře pochopit Geraltovu motivaci, protože se prostě vytrácí pointa. (Nemluvě o tom, že stavba jednotlivých dílů je hrozně fádní.) Ostrouhaný děj přetavený do děravých epizod seriálu mi vadí daleko více než nijak oslnivé kostýmy i interiéry. Ale i tak se na Zaklínače - za nějaký čas - podívám znovu. (02.10.2008)

Přes oprávněné Galadrieliny výhrady musím uvést, že i tak je seriál sevřenější a hutnější než jeho filmová shrnutina. Klady pro mne převládají i za těchto okolností. V rámci svébytného polského kulturního fenoménu, před nímž v případě jeho vrcholných projevů smekám s nanejvýš pokornou úctou, to znamená skvělý výkon Zebrowského, jehož mimořádnost získává na kvalitě právě v souvislosti s Galadrielinými kritickými postřehy, a dále slovanskou kvalitní adaptaci jinak zatím pouze západoevropsky uchopeného žánru. Slovanská i baltská problematika jsou i nám ovšem stejně, ne-li ještě více blízky. Ozvuky mýtů i některých vědeckých dohadů jsou zvládnuty na vysoké úrovni již v literární předloze a v tomto ohledu nic nezměnila ani Brodzkého režie. Polský seriál svým způsobem nahrazuje mnohé, co v našem osvojení domácích bájí fatálně chybí. Sapkowského téma snese v našem kontextu srovnání s tvorbou Beneše-Třebízského (zejména historický román DAGMAR o významné dánské královně, starší dceři Přemysla I. Otakara), Jiráskovou (STARÉ POVĚSTI ČESKÉ) nebo Štorchovou (LOVCI MAMUTŮ, NA VELKÉ ŘECE). Víc než čestně tento "VĚDMÍN" obstojí v porovnání s americkou produkcí typu různých HERKULŮ a PÁNŮ ŠELEM a srovnání snese i s francouzskými ASTERIXY a OBELIXY. Lehký žánr má jednu prožluklou vlastnost: není velkým uměním a v tomto ohledu ho vymezuje i svébytná poetika. Císař nemusí být vždy nahatý; někdy není jen suprasalónně oblečený. I to se může stát. (28.03.2008)