Zbohom, Christopher Robin

A. A. Milne byl zajímavou osobností a zanechal po sobě dílo, které přetrvá generace, a to asi nejspíš proto, že je to tak jiné a tak zvláštní. Snímek "Goodbye Christopher Robin" dává zajímavý vhled do toho, jak umělecké dílo může vzniknout a jak ovlivní život jeho tvůrce a jeho blízkých. Herecky velmi dobré. (22.01.2018)

Nemám slov... Nádhera! Krásný příběh odvyprávěn na podložce doby světových válek, což přibývá na dramatičnosti. Medvídek Pú je moje dětství a příběh o spisovateli mi otevřel oči. Děti musí prožít své dětství. Will Tilston je prostě skvělý a roztomilý dětský herec, ne že ne. Pěkně postavený scénář, který je prostě unikát a přesně můj šálek kávy. Za mě výborně, sám bych to lépe neudělal. (23.08.2018)

Přiznám se, že jsem věděl, že vzniká nějaký film Kryštůfek Robin na motivy života jeho tvůrce A. A. Milnea. Nevěděl jsem ale, že o rok dřív vznikl film Sbohem Kryštůfku Robine, který je podobného střihu. Nu, dobrá, lidské příběhy mám rád a tak jsem mu s chutí dal šanci. Výsledek je zvláštně neortodoxní životopisný film, který na žádné z postav nehledá jen to dobré nebo jen to zlé. Jak táta, máma tak malej Kryštůfek tu jsou postavy, které mají svoje pozitivní, ale i negativní stránky. Ve filmu to pak působí velice zvláštně. Jednou jste na malýho Kryštůfka naštvaní, po druhé Vás dojímá k pláči. O jeho rodičích ani nemluvě. Máma, přes svých pár pozitiv, byla spíš na přes držku a táta byl zase hodně složitá osobnost. Zřejmě to byl ale záměr nenatočit černobílý film, protože tu jejich bytnou, kterou tu hraje Kelly Macdonald, prostě musíte mít rádi. Herecky se ale jedná o skvělý film. Sice chvílemi nudí, ale to jen do té doby, než vznikne samotný Medvídek Pů, pak už to má grády dobrého životopisného filmu. (25.11.2018)

Začátek byl děsivě nudný a utahaný. Pomalé nimrání se v traumatu hlavního představitele Milnea, ještě pomalejší rozvíjení vztahu mezi ním a jeho synem, zkrátka nezáživná podívaná, kterou jsem hodlal dokoukat už jen z povinnosti. V půlce, kdy se film láme a zaměřuje se na rostoucí slávu a na to, jak může nedobrovolné vtržení do světa populárních autorů zničit dětství, jsem najednou sledoval výtečný životopisný snímek, kde emoce fungovaly na 200 % a u jehož finále jsem pocítil velký knedlík v krku a nepopsatelnou, upřímnou radost z toho, jak to celé dopadlo. Nikdy jsem se o problematiku Medvídka Pú nezajímal, maximálně si přečetl v dětství Příběh Tygra (a natolik mě zaujal, že si jej dodnes pamatuju), takže celý životní příběh pro mě byl něčím novým a neotřelým. Nebýt té první slabší hodiny, hodnotil bych mnohem líp. (06.06.2020)

Předně přiznávám, že postavy poplety Medvídka Pú nebo oslíka Ijáčka nemusím. Nikdy jsem tuhle kreslenou bandu nemiloval. Ale k filmu. Píše se rok 1941 a válka zohýbala osudy tisíců rodin. V té první bojoval i jistý dramatik Alan Milne a odnesl si z ní spoustu škraloupů. S manželkou čekají holčičku (tedy v ní doufají), ale narodí se kluk, a ten přeci rovněž může jednou skončit na frontě. Stejně jako otec, který se z válečných hrůz pořádně nevzpamatoval. Tudíž cestování a večírky jsou lepší a výchovu rodiče přenechávají na chůvě s tváří Kelly Macdonald. Odtažitý otec ale přeci jen shodou okolností stráví nějaký čas se synkem, spojí je fantazie, hry a procházky lesem, a kniha, která udělala mnoho dětských životů krásnější, je na světě. Stejně jako jedna dětská celebrita, která o slávu nestojí. Výsledek sice nepředhazuje jedno růžové klišé za druhým, ovšem ani přes velmi dobré herce nepřináší nic moc, co by mě donutilo se k látce vrátit. (27.07.2020)