Osudová stávka

Příjemně depresivní sychravá atmosféra, hnusný charakter hlavního hrdiny (vlastně všechny postavy jsou zde více či méně nesympatické), trochu vleklý a jednoduchý, ale přesto poměrně originální//ujetý děj a slušná obrazová stránka s několika opravdu povedenými momenty. Celkově film, který stojí za zhlédnutí - s tím, že ten konec vás buď nasere nebo dojme - záleží na náladě... (04.06.2008)

Barokní andělíček v podání Christiny Ricci zachraňuje téměř zahozený život pichlavého Vincenta Galla. Ona je vážně: "Něžná i proradná, krutá i bezradná..."Jenom nechce mít jeho hlavu na míse, ale ve své posteli. Miluji způsob, jakým ho poddajně manipuluje tam, kde ho chce mít a on si to ani neuvědomuje. (13.12.2015)

Tak trochu psycho. Billyho rodina je jasnou príčinou jeho divného správania a jeho neuróz. Matka, ktorá nejaví absolútny záujem, alebo sebemenší nežný cit k vlastnému synovi a otec, ktorý ho snáď až nenávidí, podceňuje a zosmiešňuje. Billy to nemal jednoduché, ale dokázal nájsť to čo ho na koniec urobilo šťastným. To bolo to podstatné, čo ho zmenilo a zrejme aj zachránilo. Každý človek počas svojho života stretáva iných ľudí, odlišných menej či viac. Jediné na čom záleží je rozpoznať toho, kto je ten pravý. Málokto to vie, ale ak už sa to podarí, musí sa ho držať a nepustiť. (05.09.2016)

Uživatel Enšpígl mi poradil, jak strávit poslední volné chvíle předtím než usnu, ráno v šest se probudím, a vyrazím do školy na jeden z těch těžších zápočtových testů z práva. Začátek byl skutečně zvláštní, to jsem ještě netušil, že Vincent Gallo je prý všeobecně známý jako magor. Dokonce jsem měl nutkání přepnout na klasiku Pravá a Levá ruka ďábla, ale nebýt právě Enšpígla, nejspíš bych i tak učinil. Nakonec jsem ale odolal a vydržel až do konce. Film má skutečně pár vysoko postavených scén, jako například návštěva rodiny. V tu chvíli lítaly smsky trasa Stará Boleslav - Praha a debata vypadala asi takhle....Co bude dělat s tou ženskou? - Nedivil bych se, kdyby jí vojel - Když si uvědomim, jak jí tam v tý místnosti zpíval - Máma - Co udělal s tím psem? - Asi ho vojel...No dál to nemá cenu rozebírat. Ten film byl divnej. Se sázením neměl moc společnýho a na to já se těšil nejvíc. Další průser byl v tom, že utíkal hrozně, ale hrozně pomalu. Některý scény byly až moc dlouhý. Ale ten konec, klasicky po americku, rozhodně nezklamal. (19.01.2010)

"Bufallo '66" je výborně napsaný film, který má (navzdory stížnostem zdejších uživatelů na svou pomalost) poměrně dost hravou stylistickou stránku. Kromě dominantních statických frontálních záběrů je obohacen o kabaretně laděné výstupy, "zpomalovačky" či oříznutý obraz. Ve scéně rodinné večere dokonce série frontálních záběrů vytváří pocit dezorientace v prostoru (a času), přičemž je docela zábavné odhalit princip toho, jak to funguje...Nikterak hluboko pod tím vším pak tkví zamyšlení nad tím, jak moc nás ovlivňují osudové okamžiky a dny našich životů nebo spíš právě to, jak se k jejich výsledkům umíme postavit. A konec filmu je krásný a přesto nepůsobí otravně přesládle, i když v něm sladkost jako chuť hraje důležitou roli. (07.07.2011)