Dag och natt

Celý film se odehrává v pouhých dvou záběrech z auta; nakonec se ani nedozvíme, co přesně se Thomasovi stalo nebo oč mu jde, navíc závěr je vyzrazen hned v úvodu... A přesto se jedná o poutavou podívanou, která diváka vtáhne a nutí uvažovat. Všechny jednotlivé rozhovory totiž nejen že mají hlavu a patu, ale zároveň obsahují i dost moudrosti. Když se pak děj na chvíli "zasekne" v koloně, je to dokonce zničehonic i vtipné. Samozřejmě ne každému musí značně depresivní odér bez vysvětlení příčinných jevů vyhovovat.. Mě jen trošku mrzí, že jsem se nedozvěděl, co to měl Thomas za auto (volant a sedačky vypadaly dobře:-). (21.02.2010)

Sychravá výprava za polechtáním pravé hemisféry horkým olovem. Snímek prošpikovaný tunami vypjatých dialogů, jež pnou na jakési vzdálené severské frekvenci, která průměrnému Jižanovi vykopne zažloutlé řezáky společně s dvouhodinou pečlivě shromažďovaných sofistikovaných žvástů. Slov k tomu tedy mám poskrovnu, snad jen, že to srší sítnice škvařícím emocionálním nábojem, kamera neopouští oblast čelního skla a na konci jsem se cítil, jakoby mi někdy někdo vysál vnitřnosti gigantickým brčkem a posléze je do mě našťouchal zpět křovinořezem. Mistrovští herci, inteligentní scénář, dva úhly kamery a jeden malý působivý film, který již nikdy nechci vidět. (22.07.2013)

Naprosto perfektní, precizní, svým způsobem i dokonalý film o postavě, která k takovým slovům má sakra daleko. Úžasný a neuvěřitelně originální je způsob, jakým režisér film natočil. Vlastně se Vám v 95ti minutách představít život jednoho člověka z pohledu kamery na palubovce, která je natočená buď na něj nebo na spolujezdce. Nevíte přesně co se stalo, jen přichází série omluv, která je zakončena prostřelenou hlavou. Tohle není spoiler, tohle jsou prostě fakta, o kterých Vás film seznámí hned na začátku. To zajímavé je pak to, co nastane v dalších 93 minutách. Dialogy byly tak dokonalý, že jsem celý film nad tím životem tý postavy musel neustále přemýšlet. Mikael Persbrandt představil naprosto perfektní výkon. Nestačil jsem zírat. A to všecko z pohledu dvou statických kamer. Klobouk dolů. I takhle jednoduché, ale neuvěřitelně originální filmy donutí otevřít hubu na plný vrata a nekonečně zírat. (13.11.2012)

Road movie z vnitřku auta, ale i útrob - tam se časem nahromadila spousta věcí, které se průběžně netřídily do pytle s názvem minulost, poloprázdný vak pro současnost pohltil jen prázdné lahve od alkoholu a ten třetí zůstal nepojmenovaný... Chladnokrevnou, tichou a svým způsobem uklidňující jízdu v luxusním voze (kde se odehrává v podstatě celý film!) protíná zžíravá upřímnost řidiče, kterou se nechávají strhnout i osoby, střídající se na sedadle spolujezdce a vzniká tak prima návod, jak se před dobrovolnou smrtí všem blízkým zaručeně zhnusit - to aby moc netruchlili... Fascinující ledový výraz Mikaela Persbrandta ani doporučení čtyř z pěti sebevrahů nelze odbýt nízkým hodnocením, ačkoliv se jedná o snímek, který víc jak jednou vidět nemusíte. (29.06.2014)

Takhle gradovaný děj aby člověk pohledal. Přišlo i odlehčení v podobě filozofického povídání během dopravní zácpy. A vyvrcholení mě málem zadusilo. Když z mámy udělal Eskymáka, ještě má respirační činnost fungovala, ale když žádal o pomoc prostitutku, byla jsem s dechem u konce. Melancholické, dramatické, nádherně lidské. A v Thomasově zdůvodnění jeho sebevraždy je něco, nač se vyplatí hodinu a půl čekat. (28.07.2012)