Shao nian a hu

Bond je netečný, opuštěný mladík, kterému zbyl v životě už jenom dědeček (je v kómatu, ale Bond s ním mluví jaksi mimosmyslově), tréninky kickboxu (možná je to thajbox, tvůrci se nějak nemohli rozhodnout, každopádně vrchním mistrem je Gordon Liu, což samo o sobě zní podezřele ;) a škola. Do posledního odvětví zasáhne korejská kráska, která přijíždí učit svůj rodný jazyk na Bondovu školu (děj se odehrává v Hong Kongu) a náš hlavní klučina se do ní okamžitě zamiluje (ze začátku to není lehké, protože učitel u kterého Kim bydlí všude rozhlašuje, že je to jeho dívka, tenhle "omyl" se naštěstí brzy vysvětlí). Kromě zaláskování mlátí Bondovým životem ještě jedna velká událost - Star Runner - největší turnaj v bojových uměních za posledních sto let (takový Tekken v reálu) na nějž se mohou nominovat jen dva nejlepší bojovníci ze školy. Bond není špatný, ale není nejlepší a když přijde otec jednoho z žáků a vrazí do Gordonovy portmonky pořádný balík, je rozhodnuto o tom, že Bond bude "ten třetí vzadu", který se na turnaj nepodívá (scenárista nám ale pro jistotu předvede, že Bond by protekčního synka stejně neporazil). Takže? Je na čase změnit mistra, Gordon stejně jen tak pobíhá po tělocvičně a stěžuje si na vysoký nájem. Bond tedy potká Maxe Moka (Foon v OUTC 3-6), bývalého šampióna, který během let přišel o játra (dílem z chlastu, dílem z ringu) i ideály, ale vidím v Bondovi tvárnou hmotu a hodlá z něj udělat jednoho z nejlepších bojovníků pod sluncem. Samozřejmě s tím ani trochu nesouvisí, že hlavního favorita turnaje, Tanka (Andy On), trénuje jeho nemesis Benny, muž který ho donutil kdysi ring opustit. Nestíháte tempo mých myšlenek? Tak trochu zpomalíme. Vykrádaček Rockyho a "turnajových" filmů ala Krvavý sport už jsme tu měli mraky, ale Star Runner je snad prvním filmem, který vykrádá... úplně všechno. Ještě jsem neviděl film, který by s takovou drzostí vykrádal tolik svých kolegů - je tu dědeček se svými flashbacky a moudry, zneuctěný mistr, ambiciózní protivník, nerozhodná láska, ústrky osudu, odchod od stávajícího mistra kvůli neshodám, návraty, usmíření... zkrátka každá vteřina snímku vám připomene nějakou jinou (lepší ;) scénu z jiného filmu. Daniel Lee (Black Mask) však s touhle náloží šermuje statečně, místy to sice připomíná soutěž o to, kdo si nacpe víc gumových medvídků do pusy (zvlášť romantická pasáž je HODNĚ překombinovaná), ale Lee umí zacházet s flashbacky a se situacemi, které později divákovi náležitě vypíchne. Už je možná příliš pozdě, ale - pokud se na tenhle film těšíte kvůli soubojům, můžete přejít na jinou recenzi. K tomu, že Daniel Lee akci neumí natáčet a vždycky se uchýlí ke kulometnému střihu a artistickým berličkám (rozfázování souboje nebo tréninku na zoomovací černobílé fotografie), jsem se chtěl dostat později, ale když to na vás plivnu teď, ničemu to neuškodí. Je ironií osudu, že akční hrdinové se v tomhle filmu objevují jen v roli trenérů (Ti Lung, Max Mok, Gordon Liu, Ken Lo) a ti v ringu (s čestnou výjimkou veterána Chin Kar Loka) snad až na výjimku v podobě Andyho Ona, prakticky nic neumí. Mluvím teď především o hlavním hrdinovi. Už při tréninku (chlapec vytváří neporazitelný styl, takže se během pár týdnů naučí Wing Tsun, Hung-Gar, pokročilé úchopy a spoustu dalších věcí) je vidět, že Vanness Wu (uff, já to jméno nevymyslel) umí líp zpívat než hrát a bojovat a v ringu se to bohužel projevuje, navzdory tomu, že vyjma finále trvají všechny bitky slabých třicet vteřin a jsou neuvěřitelně chaoticky nasnímány (navíc uvození versus obrazovkou ala Mortal Kombat je neuvěřitelně kýčovité). I v bojích se najdou záblesky kreativity (no dobře jeden - úchop s následným twistem jsem v ringu ještě neviděl, i když letošní olympionici v zápase řecko-římském se o něco vzdáleně podobného pokoušejí), ale Vanness si v ringu počíná jako rychle zaučený houmlesák a hraje jako kdyby mu v žilách chyběly tři transfúze. Je to škoda, protože jako celek to docela funguje (chtěl jsem napsat šlape, ale to skutečně nevystihuje výsledný produkt) a kdyby se přitlačilo na akční stránku (kdyby Aaron Kwok nebyl tak "starej", dokázal bych si ho v hlavní roli představit, i když nemá bojový trénink, něco ještě ukopat zvládne) a Daniel Lee by ze sebe nechal vyplout něco konzistentního, co v každé minutě nepřeskočí třikrát ze žánru do žánru (a hlavně to není tak úžasně předvídatelné), mohlo být zaděláno na zajímavý celuloidový hybrid. Takhle se při čtení smutných výrazů z tváří legend (především Ti Lung a Ken Lo vypadají dost neuspokojeně) ani moc nedivíte kam to hongkongská kinematografie dotáhla. Star Runner je v jistém smyslu vyjádřením všech jejích plusů a mínusů - je tu nevybouřená kreativita v technické a dějové stránce, ale pokusy o navázání na akční kořeny vyznívají uboze až možná směšně. Průměrné hodnocení je známkou toho, že naděje neumírá, ale pokud se nenajde víc (pokud možno talentovanějších) odvážlivců, utopí se hongkongský akční žánr v policejních hi-tech thrillerech a po poctivých bojovkách se budeme muset poohlédnout jinde. p.s. Pokud si myslíte, že hodnocení je příliš vysoké, vězte, že ten film zachránil prostý fakt - o bojových uměních se tu toho víc nakecá než natrénuje. V tomhle směru a podání platí, že méně je někdy více. 50% (20.04.2017) (menej) (viac)