Sbohem příteli

Je to snímek, který velmi poctivě popisuje vztah dvou opravdových chlapů. Zejména v krizových situacích vyplouvá na povrch jejich charakter. Vzájemně se pomalu oťukávají a zároveň mezi nimi postupně vzniká něco, o čem oni nemluví , ale považují to za samozřejmost. Pomalé tempo filmu mi zde zas až tak nevadí. Vynikající jsou především dlouhé společné scény Delona a Bronsona v jedné společné místnosti. Samotný závěr je lahůdka a nemá chybu. Avšak zdejší představitelky ženských rolí byly slabé jako špatný zeleninový vývar. Film by byl na plný počet, bohužel ony podvodnice ho hodně oslabují. (20.12.2011)

Je pravda, že začátek působí zmateně a tak nějak jsem podvědomě čekal nějakou boudu a větší twist (jakože Bronson je polda nebo tak něco), ale když mi došlo, že ten film primárně NENÍ o vykradení sejfu, ale o přátelství, skutečném, a určité oběti pro ně (čímž vynikne i ten kontrapunkt v závěru, kde jedna krysa nedodrží slovo, a co z toho vzejde), tak už jsem si užíval každou chvilku. Sice by mě zajímalo, proč se postava Bronsona tak přilepila na doktůrka, tam to možná chtělo nějaké silnější vysvětlení, ale jinak s tím vyzněním nemám problém. Protože skutečné přátelství, které vydrží, se hledá těžko. (22.02.2023)

Důležitý je, neodepsat tenhle film hned na začátku, což by pro nás, protřelé filmové matadory neměl být větší problém . Postupem času se film zkvalitňuje a závěrečná část filmu je už vyložená kvalitka. Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdičky, ale působilo na mě značně nedůvěryhodně, že by mazáci jako Delon a Bronson mohli vůbec mít nějaké problémy, ještě ke všemu od ženských s IQ houpacího koně. (16.09.2007)

Vůbec to nebyla špatná kriminálka, jak jsem se dle hodnocení i mírně zmatených pocitů během první třetiny obával a přestože jsem si od (pro mě) neznámého režiséra nic nesliboval. Děj, spočátku si kráčející klasickou cestou thrilleru o loupeži, měl rozhodně čím překvapovat, aniž by došlo na přehnaný počet zvratů a od počátku vloupání šlo o skvělou napínavou jízdu. Dlouhá část, kdy se hlavní hrdinové musí vypořádat s náhlou situací v nemilosrdně uzavřené místnosti (mám tyhlety zápletky rád, zvláště ve starších filmech, než se podobné motivy staly doménou často béčkových horrorů) mě přikovala ještě víc a jejím ukončením přichází teprve nová rána! :o) Když už totožnost klíčového pachatele byla tak nepravděpodobná, o to víc zpětně oceňuji často přítomný nadhled v nejednom z dialogů či akci mezi ústředními protagonisty. Snad jen narozdíl od většiny nepokládám spojení Delona s Bronsonem do hlavní dvojice jako nejpovedenější... zatímco Bronsonovi role dalšího z tvrdě nezlomných chlápků, s charismatem v uhrančivém pohledu, vyloženě sluší (a narozdíl od Valachiho svědectví mě tady k mému překvapení i dost bavil), u Delona mám pocit, že je daleko více doma v postavách, v nichž může plně rozvinout své charakterní herectví, tady mě pouhou přítomností s rádoby stylově chladným výrazem příliš neoslovil. Svého favorita v zdejším obsazení jsem se dočkal až v poslední třetině, nicméně Bernard Fresson mě zde zaujal nejvíc jak svým výkonem, tak samotnou postavou komisaře ztvárněného v hned několika různých polohách od drsné ruky či otrávené arogantnosti vůči podřízeným kolegům, přes hravá zaužívaná gesta až po projevení lidské taktiky ve jménu přátelské komunikace směrem k podezřelému v hraniční situaci. Pěkné jsou na filmu i některé umělecké záběry využívající odrazy či zrcadla, či téměř ikonický prvek tohoto snímku v podobě originální hry s mincemi a pohárem s vodou. Moje 4 hvězdičky jsou možná slabší, ale ve finále celkově pozitivní zážitek si je spolu s výčtem kladů u mě obhájil. [75%] (26.07.2022)

Sejdou se dvě herecké megahvězdy své doby na vrcholu a natočí takovou skoro až nudnou banalitu, jak se hodinu dostávají do jednoho trezoru až se u toho zapotí. Poslední třetina trochu vylepší konečný dojem, ale ještě že Bronson natočil ten rok ještě Tenkrát na Západě (1968). (14.11.2023)