Obsahy(1)
Středověká svatováclavská legenda k nám promlouvá z hloubky našich dějin, sahá až k samotným kořenům naší státnosti. Nepochybně ji každý z nás zná, má k ní svůj vztah, vnímá ji jako něco, co souvisí s pocitem této země a vůní jejích příběhů. Vyprávění o knížeti Václavovi, o jeho matce Drahomíře, bratru Boleslavovi a o rozporných dějích rodu, patří k nejdůležitějším bodům naší bohaté a nejednoduché historie. Televizní inscenaci Kníže Václav na podkladě divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny natočil režisér František Filip v roce 1995. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
Doporučuji spíš knihu Michala Lutovského Bratrovrah a tvůrce státu: život a doba knížete Boleslava I. Tento film není sice nijak zvlášť špatný, ale historicky nás drží v dětinské představě (kterou nám školní učebnice tak úspěšně vtloukly do hlavy) a naprosto směšné idealizaci knížete Václava vs jeho proradného bratra a současně vraha Boleslava, ze které jsem už jaksi vyrostla. ()
Česká televizní inscenace popisující události od nástupu Václava I. na český knížecí trůn až po jeho smrt, čili první polovinu 10. století. Příběh se zabývá nejen životem českého světce a jeho rodinnými příslušníky, upevňováním české moci v německém obležení, ale také soubojem mezi křesťanstvím, před nedávnem vstoupivším do českých zemí, a tradičním pohanským náboženstvím. Navzdory jednoduchým rekvizitám a nenákladné výpravě, jsem toto televizní drama ohodnotil plným počtem hvězd, neboť co se týká hereckých výkonů nemám, co bych vytknul. Ve snímku se sešla tehdejší herecká elita, a výkony všech zúčastněných jsou vskutku lahůdkové, nejvíce zaujala T. Medvecká v roli Drahomíry, mocichtivé matky Václava, M. Štěpánek jako odbojný šlechtic Hněvsa a také L. Munzar v roli temperamentního kněze Česty urputně vyznávajícího zanikající pohanské náboženství. Vysoké hodnocení si drama dle mého názoru zaslouží i díky mluvě všech účinkujících, neboť tento staročeský jazyk, kterým hovoří, je zkrátka nádherně libozvučný a povznášející. Závěrečné titulky na překrásném zvukovém i vizuálním pozadí staročeské liturgie potvrdili mé maximální hodnocení. Pro mě se jedná o jednu z vynikajících tevizních inscenací s historickým tematem od pana Filipa a každému, kdo nelpí pouze na plytkých filmových efektech a akčních scénách a naopak se zalíbením svým zrakem spočine na historickém dramatu popisující začátky českého státu, v němž jsou všechny herecké výkony hodně nadprůměrné, mohu jen doporučit. ()
Zpočátku mě uši trhala ta teatrální mluva, ale posléze jsem přivykl a nechal se unášet dějem a výborným hereckým ansámblem. Zejména Taťjana Medvecká v roli kněžny Drahomíry a Jana Hlaváčová jako bába Ludmila. František Filip vždycky uměl z herců dostat to nejlepší. Krásná exkurze do dějin národa českého. Inscenace dýchá divadelním pojetím, dovedu si živě představit, že ho sleduji třeba v Národním. Dobovou hudbu obstarala Schola Gregoriana Pragensis. ()
Na rozdiel od užívateľa flanker.27 môžem konštatovať, že naopak bolo to výborne napísané aj zahrané. Je treba poznamenať, že ide skôr o historizujúci film založený na legendách a glorifikácii svätého Václava. V skutočnosti sa nestotožńujem s predstavou jedného brata ako svätého a druhého ako krutého pohana. To je všetko na preskúmanie historikom. Ale filmové spracovanie mýtu o českom patrónovi predčilo moje očakávania a výkon Taťjany Medveckej bol špičkový. ()
Je v tom zřetelná církevní propaganda, která si v ničem nezadá s tou komunistickou a na které žel stojí celá česká mytologie až do současnosti. To zpracování je taky strašné běžně mám ateliérovky rád a oceňuji, když herci mluví jako z dávné doby pokud jde o historický film... ale nic se nemá přehánět. ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (2)
- Hudbu, která hraje důležitou součást středověkého příběhu, nahráli „Schola Gregoriana“ a „Rožmberská kapela“. (sator)
Reklama