Réžia:
Til SchweigerKamera:
Christof WahlHrajú:
Til Schweiger, Johanna Wokalek, Steffen Wink, Alexandra Neldel, Nadja Tiller, Mark Keller, Imogen Kogge, Axel Stein, Armin Rohde, Michael Mendl, Jürgen Vogel (viac)Obsahy(1)
Nick Keller (Til Schweiger) nemá v životě na růžích ustláno. O práci přichází jak na běžícím páse a jeho rodina, především jeho nevlastní otec Heinrich (Michael Mendl) a jeho bratr Viktor (Steffen Wink), ho považuje za úplného budižkničemu. Jen jeho matka (Nadja Tiller) ho ještě nezatratila. Jako poslední šanci mu na úřadu práce dohodí místo uklízeče na psychiatrické klinice, kde díky jeho nepozornosti jeden z pacientů vypije půl láhve čistícího prostředku a kde se mu také podaří na poslední chvíli zabránit tomu, aby si mladá Leila (Johanna Wokalek) vzala život. Ani jedna z těchto události nezůstane bez následků. Nick dostane padáka a je úplně na dně. Leila pak svého zachránce potají sleduje a večer stojí před jeho dveřmi, v noční košili a bosá. Nick se své pronásledovatelky snaží zbavit, ale marně. Leila se rozhodla, že už s ním zůstane navždy. Nick, který ve svém životě ještě nebyl za nikoho zodpovědný, a Leila, která vidí svět užaslýma dětskýma očima, se vydají na cestu k Nickově rodině, Nickův bratr Viktor se totiž žení. Během této cesty se tento neslučitelný pár musí společně prát se životem, což je čím dál více sbližuje (lenuse)
(viac)Videá (2)
Recenzie (177)
Již delší dobu mám v plánu dovolenou v blázinci za účelem odpočinku, ale nyní se tam vyloženě těším, protože by tam na mne mohlo čekat skvělé stvoření s nejvykulenějšíma očima na světě. Mně se něco podobného samozřejmě nemůže stát, ale nejsem závistivý, takže mne hodně bavilo sledovat Leilino objevování světa mimo léčebnu a nebýt několika trapných okamžiků, kdy jsem se za Nicka musel stydět při jeho naparování před rodinou, tak bych s plným hodnocením neváhal. Zejména proto, že jsem si nadšeně pomlaskával u hudby, která ke každému záběru sedla jako čelní zaměřovač k Mercedesu. ()
Til Schweiger pečlivě okoukal režijní styl při natáčení Klepání na nebeskou bránu, půjčil si pár obrazových filtrů od Jeana-Pierra Jeuneta, náhodně postahoval pár romantických songů a pustil se do natáčení vlastního kusu a překvapivě to je až na pár plytkých prvoplánových vtipů docela zábava. Na dvě zábavné večerní hodiny po náročném dni lze jen doporučit. ()
Má to pár dobrých momentů, ale během celého filmu nás provázejí obrovské logické ďoury, místy nepříliš přesvědčivé výkony (naproto chybí i jakákoliv chemie mezi hlavními představiteli) a Naboso se snaží být natolik "jiná" romantika, že mě nedokázala přesvědčit o tom, že by se něco takového mohlo stát. ()
Fascinovala mě Tillova fascinace teplejma barvama. Ten film vlastně není barevnej, ale žlutej. Beru však v potaz fakt, že my tady nehodnotíme teplotu barev, ale film a ten se hodnotí dobře. Děj je založen na skvěle napsaných postavách, hlavně Leilu nelze než nemilovat, prdelku jednu bláznivou, ani ne tak za její bezelestnou upřimnost (i když to taky), jako za její nádherné vyjádřeni pocitů v koupelně blázince, tenhle dialog měl v sobě srdce jako hrom. Film nepostrádá zábavné i dramatičtější momenty a s přehledem si dokáže udržet pozornost, ale ta nejpodstatnější velična je tlukoucí srdce, který jsem z filmu slyšel. ()
TV/// Obsazení 8/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Efekty 7/10/// +Til Schweiger a ve vedlejších rolích se mihne Axel Stein a Mark Keller, velice příjemná hudba, krásná chemie mezi hlavní dvojicí, ani délka nevadila -snad jen mi to přišlo trošku prvoplánované, hlavně je to znát na hudební složce/// Nádherný snímek, který mě hodně dojal a moc se mi líbil. Strhnul mě hned od začátku a užíval jsem si každou minutu. Prostě úžasný filmový zážitek./// Celkem 82%/// ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (2)
- Podle tohoto filmu pojmenoval Til Schweiger svou produkční společnost Barefoot Films GmbH. Ta do produkovala například filmy Zajíček bez oušek (2007) a Kohout na víně (2011), které patřily k nejvýdělečnějším filmům v daném roce v Německu. (barazara)
Reklama