V pasci

Tak hra na kočku a myš to je, to v každém případě. Dokonce pozoruhodná hra se skvělou Ellen Page v roli Hayley a některé situace (např. nejbanálnější operace) budou, hlavně pro muže, nezapomenutelné. Ne všechno je v Hard Candy vyjasněno a ne všechno je jednoznačné, hodně odpovědí zůstává na vlastní interpretaci. Přesto (a možná právě proto) dokáže, a to s minimem herců a téměř bez hudby, držet celou dobu v napětí. Takže na závěr už jen varování. Vypadá to, že každ��, kdo používá internet na seznamování, není normální. : -)) . (10.08.2006)

Ellen Page v červené mikině působí jako Karkulka, jenž se pouští do nebezpečné hry s vlkem. Avšak není to další vlk, kdo se ukrývá v rouše Karkulčině? Vynikající psychologická hra, v níž není až do samotného konce zcela jasné kdo je obětí. Psychologické trýzni nejsou vystavěni pouze hlavní aktéři ale i divák. V samotném závěru nás David Slade dostal přesně tam kam chtěl - na kolena. 90% (05.10.2008)

Až moc ušité horúcou ihlou, asi len preto, aby sa to divákovi páčilo. Pritom to bolo tak neprirodzené, až to iritovalo. Dievča-psychopat a kostitras, ide kastrovať druhého psychopata. O čom to bolo? O nejakej explicitnej scéne, ktorú ani neukázali? O vystrašenom Wilsonovi? Lebo tie dialógy a vlastne aj celý scenár, boli riadne pritiahnuté za vlasy, to sa nedalo počúvať. A to neriešim maximálne nesympatickú herečku. Kto už len by z nej chcel urobiť modelku? Trošku súdnosti by tomuto snímku neuškodilo. Podpriemer. 40/100 (22.09.2020)

No nudit se u toho asi nebudete. Celé je to dobře a vlastně i dost originálně vymyšleno a hlavně velice zručně natočeno. David Slade rozumí vizuálům a ten film vypadá setsakra cool na to, že se celej odehrává v bytě. Občas mi to trochu skřípalo v dialogách. Když Ellen Page mluvila hrozně chytře a sofistikovaně, cítil jsem závan kalkulu k dosažení co největší mrazivosti, jenže třeba rozjařená Kathy Bates z "Misery" mi naháněla mnohem větší hrůzu. Herecky zvládnuté slušně, ale když se sebou Patrick Wilson škube na stole a řve, působí to už spíše groteskně. Dost by mne zajímalo, jak by si s touto látkou poradil takový Alfred Hitchcock. (13.02.2008)

V pasti trpí jednoznačně syndromem divadelní hry (i když jak jsem pátrala, scénář je nejspíš původní). Celý film jsou v podstatě na plátně pouze dva hlavní představitelé a v popředí stojí jejich dialog. Vše je umocňováno ultramoderním podivně barevným prostorem, který rovněž nemá nepodstatnou roli, téměř žádnou hudbou (až na dvě vyjjímky) a přeexponovanými zvraty ve vývoji děje. Nad onu dramatičnost tu stojí velmi zajímavé technické zpracování (barevné ladění, poskakování kamery). Velká část výsledného úspěchu spočívá na hercích, ti se opravdu snaží, takže jejich figury nepůsobí příliš ploše a jednoznačně. Navíc si myslím, že divák určitě při sledování párkrát své (ne)sympatie obrátí opačným směrem. V pasti je určitě zajímavý počin, který se snaží něco sdělit. Je jasné, že tu není pouze pro to, aby vyvolal antifeministické bouře nebo propedofilské laskavosti, je to především drama dvou zvláštních lidí. (22.04.2007)