Réžia:
James ClavellScenár:
James ClavellHudba:
John BarryHrajú:
Michael Caine, Omar Sharif, Florinda Bolkan, Nigel Davenport, Per Oscarsson, Madeleine Hinde, Brian Blessed, Arthur O'Connell, Yorgo Voyagis (viac)Obsahy(1)
Krajinou zdevastovanou zuřící třicetiletou válkou prchá potulný Vogel (O. Sharif). V zapomenutém cípu bavorských Alp nachází vesnici nedotčenou válečnou vřavou. Záhy se však zjevuje malý vojenský oddíl vedený Kapitánem (M. Caine), místo obvyklého drancování se však bitvami zocelený muž rozhodne strávit zde poklidnou zimu a nabrat síly před dalším tažením. Ve vesnici tak panuje křehké příměří - jak vojáci tak místní obyvatelé se musí navzájem respektovat, protože obě strany se paradoxně potřebují. Skrytě však dochází k vyhrocování vztahů, které vede po odchodu vojáků k boji o moc a nejen symbolické vyřizování účtů - ať už v rovině mezilidských či církevních vztahů. (Robbi)
(viac)Recenzie (169)
Docela netypický válečný film, který se odehrává někdy kolem roku 1643 (usuzuju podle opakovaných odkazů na 12 let staré vyplnění Magdeburgu) v zapadlé horské vesničce v Bavorsku. Jedna rovina je střet nejméně čtyř pohledů na svět - oportunistického a cynického žoldáka "kapitána", potulného učitele, který přišel ve válce o všechno, starosty - v zásadě kapitánova civilní varianta -, a místního kněze. Tvůrci se do filmu ať už napřímo, nebo prostřednictvím dialogů a vzpomínek, snažili dostat maximum věcí, které tehdy tvořily svět - aktuální (násilí a vojenské loupeživé bandy, mor, hlad, válka jako celek) i dlouhodobější (boj o moc, náboženství a jeho souvislosti vč. čarodějnictví, mezilidské vztahy). Musím říct, že se mi to hodně líbilo, Omar Sharif je dobrý, ale Michael Caine zahrál tak, že i když je jeho postava vlastně podstatou zla, dřív nebo později mu začnete tak nějak fandit a tu vypálenou vesnici z úvodu filmu mu nakonec i prominete. :-)) Za zmínku rozhodně stojí i hudba Johna Barryho, která se mi líbila tak, že ji mám i na profilu. Jediná věc, kterou bych tvůrcům trochu vytknul, je dost silné proticírkevní ladění, které si mohli u filmu ze 17. století odpustit, ale tak hrozné, abych nedal 5*, to zase není. ()
Když jsem Poslední údolí viděla poprvé - to mi bylo nějakých -náct, naprosto mě nadchlo. Dlouho jsem na něj vzpomínala a úpěnlivě si přála vidět ho znovu. Tenkrát to ovšem bylo poněkud problematičtější, než teď.. Po letech, mnoha letech, se mi moje přání konečně splnilo! A byla to nečekaná rána - svůj dojem bych tentokrát popsala slovy "hmmm... - nic moc". Takže jaké z toho plyne poučení? Některé filmy bychom neměli chtít vidět znovu, některá přání bychom si měli nechat nesplněná... ()
Válka, která ve filmu svede dohromady idealistu a pragmatika, trvala třicet let. Válka, kterou mezi sebou muži vedou, válka ideologická, trvá věčně. Dramatické napětí Posledního údolí, zasazeného do drsné doby, kdy byly ještě výhružky vykleštěním míněny vážně, pramení ze střetu idejí, potažmo z prosté touhy udržet si moc a přežít. Chaotické období třicetileté války Clavellovi umožnilo rozehrát proti sobě muže hájící neslučitelné světonázory. A hájící je s nasazením života (teprve na jehož konci jeden z mužů uvěří, čemu dosud věřit odmítal). Zasazen do současnosti, ke které má film rozhodně co říct (a nejen ústy Vogela, moderně uvažujícího člověka, jenž nás provází dějem), nepůsobil by příběh pro nezlomnou víru svých představitelů věrohodně. Slovo nevítězí nad obrazem, jak by jeden od režírujícího spisovatele čekal, ale stejně je to myšlenková komplexnost, ne krutost páchaného násilí, čím Poslední údolí dosahuje mimořádně působivosti. 80% Zajímavé komentáře: verbal, curunir, blackJag ()
Velká studia se nikdy pečlivostí, pokud jde o historické reálie, nevyznačovala a to se dá vztáhnout i k Poslednímu údolí. Spousta detailů, ale i zásadnějších věcí ohledně myšlení a konání postav trpí ahistoričností, je to zkrátka scénáristův konstrukt ve stylu "to se bude v 2. polovině 20. století dobře prodávat a vzbudí patřičné emoce, tak to tam strčíme". Jen čistě namátkou důstojník by se ke své faktické pozici ateisty veřejně v době náboženských válek a hranic s kacíři nepřiznával - už jen proto, že by ztratil respekt u svých podřízených a dal do ruky mocnou zbraň svým soupeřům o nadvládu nad vesnicí. Přesto všechno patří tento film k tomu výrazně lepšímu, co v oné době na historické téma vzniklo. Protiválečný étos je zřejmý, ve snímku jsou zajímavé postavy a dramatický konflikt funguje. Střetnutí víry a politické moci na jedné straně, stejně jako konflikt idealismu a cynického pragmatismu, přináší filmovému fanouškovi spoustu zajímavých scén a katarzi. Navíc má film v podobě Michaela Caina a Omara Sharifa i hvězdné herecké obsazení. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že náš Karel Zeman dokázal ve své Bláznově kronice válečné běsnění zobrazit za zlomek nákladů filmařsky objevněji, s nadhledem a humorem. Na druhé straně, James Clavell vyšel vstříc příznivcům dobrodružné podívané a do svého snímku začlenil nejen řadu šarvátek žoldnéřů, ale i krvavou bitvu o velké město. Celkový dojem: 75 %. ()
Jeden z filmů, v němž charisma Michaela Caina převyšuje údolí, okolní krajinu i ostatní postavy jako mrakodrap podomácku stlučené králíkárny. Zvláštní výběr Omara Sharifa jako jeho důstojného a rovnocenného parťáka na mě působil sice trochu úsměvně, ale v zásadě zas tak nevadil. Poslední údolí pokládám především za velezajímavý a inspirativní filozofický film o střetu dvou světů a přístupů k životu. Dvou možných protipólů na jedné ose, přičemž každému z nich se dá porozumět i vřadit jej do kontextu doby. ()
Galéria (9)
Fotka © Buena Vista Pictures
Zaujímavosti (8)
- Úlohu Gnarleda Peasanta mal pôvodne stelesniť Martin Miller, ale tesne pred prvou klapkou ho postihol masívny infarkt a zomrel. Na jeho miesto nastúpil Edward Underdown. (classic)
- Scénář byl napsán podle stejnojmeného historického románu od J. B. Picka. (Marek#33)
- Snímok bol nakrútený na prianie ABC Pictures po dohode so Cinerama Releasing Corporation v širokouhlom prevedení, ale nákladný proces Todd-Ao znamenal finančnú katastrofu, ktorú nezachránili ani 35 mm verzie. Dvadsať percentné výnosy znamenali straty vo výške miliónov dolárov a spoločnosť ABC Pictures rok po uvedení filmu do kín ukončila činnosť. Taktiež technológia Todd-Ao musela čakať na opakované použitie až do roku 1992 vo filme Baraka. (classic)
Reklama