Réžia:
Christian AlvartScenár:
Travis MilloyKamera:
Wedigo von SchultzendorffHudba:
Michl BritschHrajú:
Ben Foster, Dennis Quaid, Cam Gigandet, Antje Traue, Cung Le, Norman Reedus, Wotan Wilke Möhring, Friederike Kempter, Niels Bruno Schmidt, Delphine Chuillot (viac)Obsahy(3)
Ocitáme se na zdánlivě opuštěné palubě vesmírné lodi. Dva členové posádky se právě probouzejí z hlubokého umělého spánku a s hrůzou zjišťují, že trpí podivnou ztrátou paměti. Nemají nejmenší ponětí, kdo jsou a co na palubě vesmírné lodi vůbec dělají. Jediným zvukem je skličující rachot a skřípot ozývající se z centra lodi. Jediný způsob, jak se dostat ven z této cely, je úzký a tmavý světlík. desátník Bower (Ben Foster), mladší z dvojice astronautů, vleze dovnitř, zatímco druhý, poručík Payton (Dennis Quaid), zůstává a snaží se navázat rádiové spojení. Bower proniká hlouběji a hlouběji do centra lodi a odhaluje děsivou realitu. Astronauti si brzy uvědomí, že oproti původnímu zdání nejsou jedinými pozůstalými na kosmické lodi a rozmotávají její šokující a strašlivé tajemství. Přežití lidstva záleží jen na nich. (HBO Europe)
(viac)Videá (5)
Recenzie (926)
Chudák Ben Foster vůbec nepochopil, v čem hraje, a proto hraje dobře a svědomitě. Z Pandora je cítit obyčejný bakelitový Anderson s nulovým smyslem pro dobře znějící dialog, "šokující" mytologií, plošnými WTF charaktery (vietnamský predátor a roštěnka s otřesným dialektem v obepnutém tílku, pomoc) a spoustou přestylizovaných lidí nacpaných v kostýmech tak, že se při boji nemohou ani přirozeně hýbat (o špatných úhlech kamery a rychlých střizích - o těch zejména - nemluvě). V dnešní době k uzívání. Úvodní dvacetiminutovka (do prvního setkání) je přitom TAK super. ()
Jak mám taková tématay rád, tak tento film byl pro mě zklamáním. Hlavní důvody jsou střihač a kameraman. Pokud je drtivá většina filmu naprosto nepřehledný zmatek, kdy v akčních scénách není vůbec patrné kdo koho honí, kdo s kým bojuje, pak nastupuje nuda - a to i přesto, že samotný námět mi přišel zajímavý - jeho zpracování to zabilo. ()
Konečně! Po Horizontu události přišel zase pořádný sci-fi horor, jehož atmosféru můžete řezat motorovou pilou. Snímek plný stísněných prostorů, všudepřítomných kabelů a neprodyšné tmy nahání strach, úzkost a místy dokonce klaustrofobii. Pandorum má od začátku do konce neutuchající napětí a silné tempo, dále pak povedené masky tajemných příšer žijících uvnitř lodi a na závěr sladkou třešničku v podobě překvapivého rozuzlení. Pravda, akční sekvence jsou docela špatně sestříhané, takže se v nich divák lehce ztratí, ale to je v mém výčtu drtivých kladů malý detail. A nakonec je tu ještě skvělý Ben Foster, jenž zastínil i slavnějšího kolegu Quaida. Zajímavé je, že Foster dokáže vtisknout každé své postavě jakési nezaměnitelné šílenství, trojrozměrnou hloubku, a film od filmu herecky vyspívá. Jen tak dál, Bene. ()
Netradičně začnu komentář invektivem: Zabte střihače! Nepřehlednější akční scény jsem už dlouho neviděl, kolikrát jsem si ani nebyl zcela jistý, jestli dostala příšera člověka, nebo člověk příšeru (a na nepřehlednost si zde stěžuje člověk, který zbožňuje REC, Seventh Moon, Cloverfield...!) Vzhledem k námětu mohlo být Pandorum neskutečnou depresí a tísnost vyvolávajícím snímkem, no Alvart to pojal spíše jako akční béčkovou naháněnou (nekoná se nový Alien, ale nový Resident Evil ve vesmíru), která ukáže to, jakým skvostem mohla být, až v samotném závěru. Zápletka ani její vyústění není zas až tak originální - ve filmu tedy možná ano, ale před pár měsíci jsem četl něco dosti podobného v knižní podobě - jak se občas uvádí, ale svěže působí, to ano. Bohužel scénář je nepředkládá s takovou silou, jakou by si bývaly zasloužily. Palec nahoru za námět, atmosféru, příšery, závěrečnou psychotičnost a pointu, palec dolu za střih, nedotaženost, postavy a nedostatek strachu. 70% ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (19)
- Ve scéně ze začátku filmu, kdy se Bower (Ben Foster) dobývá do Paytonovy (Dennis Quaid) kóje, je při pohledu zevnitř na skle vidět jméno Bower. V záběrech zvenku je však na kóji správně Payton. (jzvc)
- Pandorum měl být původně první díl trilogie, která se ovšem kvůli nízkým tržbám realizace nedočkala. (akisha)
- Film se měl podle předběžného scénáře odehrávat na vězeňské lodi. (Beer Ceps)
Pokleslé žánry jako béčkové sci-fi/horor jsou často matoucí, protože na první pohled nenabízejí nic jiného než nenáročnou zábavu a diváci jsou u jejich sledování naučeni podvědomě "vypínat mozek". Hororové filmy jsou však ale už ze svojí podstaty sondou do strachů, které aktuálně panují ve společnosti; nočních můr, které vyplavou na povrch poté, co se dobrovolně necháme "uspat" v temném kinosálu. Sci-fi má zase neodmyslitelnou spojitost s filosofií, když především spekuluje, zabývá se tím "co kdyby" a obvykle zároveň vychází z toho, "co je". Symptom Pandorum je obojím, a byla by proto chyba se mu podrobněji nevěnovat. (Komentář může obsahovat SPOILERY.) __________ Nejprve bychom si měli definovat, co je to vlastně "symptom". Symptom bývá často zaměňován přímo za samotnou nemoc, ale mnohem víc je zakódovanou zprávou, kterou je třeba rozluštit a pochopit, abychom zjistili, co sami sobě sdělujeme. Symptomy vznikají ve chvíli, kdy se naše podvědomí rozhodlo, že je třeba radikálně změnit životní styl/uvažování, ale naše vědomí to nevzalo v potaz. Symptomy může spustit zdánlivě bezvýznamná událost, která má ale obvykle spojitost s nějakým minulým, potlačeným traumatem. Jakmile situaci zařadíme do kontextu a pochopíme spojitost přítomnosti s minulostí, získáme nad symptomy převahu a tím, jak se následně vyrovnáváme s traumatem, symptomy slábnou. Co tedy znamená Symptom Pandorum? Film od samého začátku sleduje dvě postavy, které se ukážou být jako klíčové - symbolizují klasický souboj nového pořádku (Bower) se starým (Payton/Gallo), který musí být překonán. Gallo je tím, co by Žižek nazval "imaginárním otcem"; mužskou postavou, která se stává přímo ztělesněním falu, a tady konkrétně nabývá až mytických rozměrů. Jako diváci se dozvídáme, že Gallo kdysi jako mladý neunesl zprávu o zničení Země (důvod není známý, patrně jaderná exploze, ale není to podstatné) a pod vlivem Pandora zabil dva zbylé vedoucí členy posádky. Následně se stal jakýmsi Bohem na Elysiu, když probudil většinu pasažérů z hibernace a začal jim vládnout. Poté se zřejmě z nudy opět sám uložil ke "spánku". Destrukce Země je ve filmu metaforou pro to, čemu se dnes říká "konec dějin" - tedy stav jakéhosi bezčasí, tak typický pro postmoderní kulturu a nejrůznější formy nadnárodního kapitalismu. Je příznačné, že do tohoto stavu se oba již zmínění hrdinové v samotném začátku "probouzí" a trpí přitom selektivní ztrátou paměti - jsou si vědomi toho, jakou úlohu na palubě lodi plní (znají svoji sociální funkci), ale už např. neví, jak se jmenuje jejich bratr, nebo kde skončila jejich přítelkyně. Jsou bez identity. (Pokud přirovnání dotáhneme ještě dál, takoví lidé jsou jakýmsi ztělesněním svých profilů ze sociálních sítí, kde je jejich osobnost redukována na nejrůznější předvybrané statusy a nicneříkající, ze souvislostí vytržené fotografie. Životem na Facebooku se uživatelé stávají dvojrozměrnými "lidmi podle (asociála) Zuckerberga", přičemž je pravděpodobné, že profil našich "přátel" nakonec utváří naši představu o nich víc, než oni samotní. Bower a Payton/Gallo jsou v úvodu takovými "oživlými profily".) Dále se ve filmu dozvídáme, že lidé, které Gallo před staletími probudil, se postupně adaptovali na život v lodi (už ze Země byli naočkováni, aby se rychle dokázali přizpůsobit prostředí na nové planetě) a vzhledem k podmínkám se z nich nemohlo stát nic jiného, než kanibalové (monstra). V této fázi interpretace se nabízí srovnání s euro-americkou civilizací, která, stejně jako mikrokosmos lodi Elysium, si buď hraje na Boha, spí, nebo požírá sama sebe a okolní svět. Tím, jak si postavy čím dál víc uvědomují kým skutečně jsou, se musí vyrovnat s traumaty minulosti a řešit problémy, které představuje ztráta kontinuity (destrukce Země) a představy, jak má vlastně vypadat nová budoucnost lidstva. Pokud zmizí jakékoli vazby na historii, opravňuje nás to určovat si naše vlastní pravidla, naši vlastní morálku? Pokud přestávají existovat lidé, zaniká zároveň i Bůh? Samé složité otázky a tak málo odpovědí... 4½. () (menej) (viac)